Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím! Mám tu takovou rovnici. Vyřeší se snadno, neekvivalentními úpravami dospěji ke kandidátům na řešení, zkouškou pak jedno z nich vyřadím. Pokud se však pokusím otestovat kandidáty pomocí podmínek, tak mi zůstanou obě řešení, zřejmě tam nějakou podmínku nemám. Takže:
Rovnice: [mathjax]\sqrt{x+6}-2\sqrt{10-3x}=1[/mathjax]
Kandidáti: [mathjax]x_1=3,\,x_2=\frac{355}{169}[/mathjax]
Podmínka pro výraz pod první odmocninou: [mathjax]x\ge-6[/mathjax]
Podmínka pro výraz pod druhou odmocninou: [mathjax]x\le\frac{10}{3}[/mathjax]
Podmínka pro výsledek první odmocniny – žádná, neboť [mathjax]1+2\sqrt{10-3x}[/mathjax] je vždy nezáporné.
Podmínka pro výsledek druhé odmocniny: [mathjax]\sqrt{x+6}-1\ge 0\,\Rightarrow \, x>-5[/mathjax].
Podmínky splňují obě čísla, ale těch [mathjax]\frac{355}{169}[/mathjax] by nemělo...
Offline
↑ Eratosthenes:
No jo, ale někdy zkoušku provést nejde (když těch kandidátů vyjde nekonečně mnoho).
S těmi úpravami máš samozřejmě pravdu, ale ty by mělo jít také ošetřit podmínkami. A já tam nic dalšího nevidím...
Offline
Protože skrze umocnění najdeš i řešení rovnice [mathjax]\sqrt{x+6}-2\sqrt{10-3x}=-1[/mathjax], to je to druhé číslo.
Jak vidět, podmínky pro to, co může být pod odmocninami jsou úplně stejné, ale rovnice je jiná, takže bude mít nejspíš i jiné řešení.
Online
↑ MichalAld:
Aha, takže ta poslední podmínka je [mathjax]\sqrt{x+6}-2\sqrt{10-3x}> 0[/mathjax], z čehož plyne [mathjax]\frac{34}{13}<x\le\frac{10}{3}[/mathjax]. Je to tak?
Offline
↑ kastanek:
Umocnění rovnice na druhou není ekvivalentní úkon.
Platí toto: Rovnají-li se 2 čísla, pak se rovnají i jejich druhé mocniny.
Pozor na záludnost implikace: Z nepravdy může plynout pravda.
x = y => x^2 = y^2
Pokud x^2 = y^2, neplyne z toho, že x = y.
Např. 3 se nerovná -3, ale (-3)^2 = 3^2 = 9
P.S. Některé rovnice s neznámou pod odmocninou jsou také na mém webu www.tucekweb.info
Offline
kastanek napsal(a):
↑ MichalAld:
Aha, takže ta poslední podmínka je [mathjax]\sqrt{x+6}-2\sqrt{10-3x}> 0[/mathjax], z čehož plyne [mathjax]\frac{34}{13}<x\le\frac{10}{3}[/mathjax]. Je to tak?
Né, poslední podmínka je, že [mathjax]\sqrt{x+6}-2\sqrt{10-3x}=1[/mathjax]
Většina takovýchto rovnic nemá nekonečné množství řešení. Až na takovou narazíš, tak ji sem napiš a vymyslíme, jak postupovat v takovémto případě. Podle mě bude stačit vzít jedno číslo z celého toho nekonečna.
Online
Eratosthenes napsal(a):
Nanejvýš se může stát, že ti z toho vyleze 0=0. Tam zkoušku opravdu dělat nejde, ale ani není proč. Řešením je všechno, co splňuje podmínky existence výrazu.
A seš si tím jistý? Třeba rovnice
[mathjax]\sqrt{x+1}=-\sqrt{x+1}[/mathjax]
nám dá po umocnění výraz 0=0, a přitom je zjevné, že má jednoduché (a jediné) řešení x = -1. Nechce se mi teď vymýšlet příklad, kde by to na první pohled zjevné nebylo, ale předpokládám, že takový případ může taky nastat.
Online
↑ Eratosthenes:
Takových rovnic je... no, určitě několik desítek ;-)
Třeba [mathjax]2\sqrt{x^2-x+\frac{1}{4}}=1-2x[/mathjax]
Tam zkoušku udělat nelze, musí se stanovit podmínky. V tomto případě je to snadné, ale co když se zkombinuje "nekonečně mnoho kandidátů na řešení" a "nejdou(?) pořádně stanovit podmínky"?
A to nemluvím o iracionálních nerovnicích, kde se prostě bez VŠECH podmínek neobejdeme.
Podle mě je ta poslední podmínka takm jak jsem napsal výše. Umocnění je totiž ekvivalentní, pokud jsou na obou stranách (ne)rovnice kladné výrazy. A jelikož jednička je kladná, proto i ta levá strana musí být kladná, aby nevznikla falešná řešení.
Offline
↑ Eratosthenes:
Ahoj.
Len drobná poznámka.
Myslím, že x je koreň rovnice.
Napísať, že pre x>0,5 (teda koreň rovnice väčší ako 0,5) rovnica nemá riešenie si myslím, že teda logicky nie je správne. Buď niečo je koreň (x) (teda po dosadení do oboch strán vyhovuje) alebo nie... Skúška ukáže.
Offline
kastanek napsal(a):
↑ Eratosthenes:
Takových rovnic je... no, určitě několik desítek ;-)
Třeba [mathjax]2\sqrt{x^2-x+\frac{1}{4}}=1-2x[/mathjax]
Tam zkoušku udělat nelze, musí se stanovit podmínky. V tomto případě je to snadné, ale co když se zkombinuje "nekonečně mnoho kandidátů na řešení" a "nejdou(?) pořádně stanovit podmínky"?
A to nemluvím o iracionálních nerovnicích, kde se prostě bez VŠECH podmínek neobejdeme.
Podle mě je ta poslední podmínka takm jak jsem napsal výše. Umocnění je totiž ekvivalentní, pokud jsou na obou stranách (ne)rovnice kladné výrazy. A jelikož jednička je kladná, proto i ta levá strana musí být kladná, aby nevznikla falešná řešení.
Mě ten Erathostenův přístup nedává moc smysl...tím netvrdím, že je špatný, ale prostě to nějak nechápu.
Já si myslím, že výrazy s odmocninami jsou "lineárně nezávislé", tedy že z rovnice obsahující členy typu [mathjax]\sqrt{x+a} + \sqrt{x+b}=\sqrt{x+c}[/mathjax] nikdy nebude mít nekonečné množství řešení. A je to jen příklad, obecně jakékoliv výrazy z odmocninami se nebudou nikdy rovnat pro všechna x. Aspoň si to myslím, teorii jsem nestudovalo. Takže takto nekonečné množství řešení prostě dostat nemůžeš.
Podle mě jediná cesta co k tomu vede je výraz typu [mathjax]\sqrt{x^2}[/mathjax]. Takže třeba rovnice
[mathjax]\sqrt{(x+1)^2}+\sqrt{(x+2)^2}=(2x+3)[/mathjax]
případně
[mathjax]\sqrt{(x+1)^2}+\sqrt{(x+2)^2}=-(2x+3)[/mathjax]
Je jasné, že když budou výrazy v závorce větší než nula, tak se mocniny a odmocniny vyruší a dostaneme
[mathjax](x+1)+(x+2)=(2x+3)[/mathjax]
což má nekonečno řešení, nebo
[mathjax](x+1)+(x+2)=-(2x+3)[/mathjax]
což má jedno.
Můžeš samozřejmě rovnici umocnit, jak se to běžně dělá, potom bys měl dostat obě tyto varianty. Já tak aktivní nejsem, abych se s tím počítal. Jen si myslím, že tohle je jediný způsob, jak dostat to nekonečné množství řešení. Že je tam někde schovaná ta [mathjax]\sqrt{x^2}[/mathjax], i když to není na první pohled zřejmé.
Takže když si toho nevšimneš hned a zjistíš to až po umocnění, že máš nekonečný počet řešení, tak se vrátit zase na začátek a zkusit to tam najít. Protože podle mě to tam být někde musí.
Jinak rovnice tohoto typu by se asi správně měla řešit jinak, měla by se převést na rovnici s absolutními hodnotami, tedy
[mathjax]|x+1|+|x+2|=2x+3[/mathjax]
Nevím, jestli jste se tohle učili řešit, není to nic složitého, jen je to opruz - musí se najít všechna ta x, pro která výrazy v absolutních hodnotách mění znaménko (v tomto případě pro x=-1 a x=-2) a pro každý interval napsat korektní rovnici bez absolutních hodnot - a pokud má řešení, tak zase ověřit, jestli leží v povoleném intervalu.
Ale za mě jsou takovéhle příklady jen k potrápení studentů, a normálně se nevyskytují. Já se s tím vlastně nikdy nesetkal, až tady a teď.
Takže na závěr si dovolím vyslovit tvrzení, které ovšem nevím, jestli je pravda a jak ho případně dokázat - totiž, pokud má iracionální rovnice nekonečné množství řešení, musí se na to dát přijít i bez toho, abychom rovnici umocňovali. Musí obsahovat člen typu [mathjax]\sqrt{x^2}[/mathjax], i když to nemusí být na první pohled úplně zřejmé (pokud se teda odmocniny neodečtou navzájem rovnou).
Online
Eratosthenes napsal(a):
A proč by se měl vracet na začátek, když má rovnici vyřešenou?
Jak vyřešenou? Vyšlo mu 0=0.
Eratosthenes napsal(a):
Takže moje řešení
=========================
[mathjax]2\sqrt{(x-\frac{1}{2})^2}=1-2x[/mathjax]
1) [mathjax]x_1={1\over 2}[/mathjax]. Nulový bod výrazu pod odmocninou je, jak říkáš, "kandidát", a v tomto případě je to kořen, ověříme dosazením (což je vlastně zkouška).
...
...
Jenže to znamená, že si toho člověk musí všimnout hned, že se to nemá umocňovat. Což se né vždycky stane. Ty vlastně začínáš od začátku rovnou, a já jen říkám, že když po umocnění vyjde 0=0 tak je třeba se zase vrátit na začátek, a hledat tam výraz typu [mathjax]\sqrt{(...)^2}[/mathjax]
Online
Ahoj, nečetl jsem to celé, ale podle mě: Důsledkové úpravy můžeš dělat jaké chceš, ale když ti pak vyjde nekonečně mnoho řešení tak máš smůlu a ta důsledková úprava byla k ničemu, musíš hledat postup řešení jinak. (Protože musíš provést zkoušku a ta se pro nekonečně řešení dělá těžko.)
K důsledkové úpravě lze přidat dodatečnou podmínku, kterou počet řešení snížíš - dokonce tak můžeš získat i ekvivaletní úpravu. Např. umocníš rovnici na druhou, ale přidáš k tomu navíc podmínku, že levá i pravá strana jsou nezáporné nebo levá i pravá strana jsou nekladné. pak už je to ekvivaletní úprava, resp. získáš tak ekvivalentní tvrzení - i když ve složitějším tvaru - obsahue logické spojky.... Proto může být lepší si tu rovnici upravit tak, aby na jedné straně byla konstanta a pak jedna z těch logických formulí odpadne, protože nebude splněna...
Offline
Eratosthenes napsal(a):
Tak podruhé: Vyřeš si
[mathjax]\huge \sqrt{x+1}-\sqrt{x-1}= \sqrt{2x-2\sqrt{x^2-1}}[/mathjax]
Pak se vrať na začátek a hledej [mathjax]\sqrt {(...)^2}[/mathjax]. A až to najdeš (jestli to najdeš), rád si nechám vysvětlit, k čemu ti to bylo....
To je hezký příklad. Po umocnění a přeskládání skutečně vyjde 0=0. Už jsem se skoro chvíli bál, že ti budu muset dát za pravdu. Ale né. Nakonec je to přesně jak říkám. Pravou stranu rovnice lze upravit na tvar který chci,
[mathjax]\huge \sqrt{x+1}-\sqrt{x-1}= \sqrt{(\sqrt{x+1}-\sqrt{x-1})^2}[/mathjax]
Chvíli mi to trvalo, než jsem na to přišel, ale s vědomím toho, že jinak by se ty strany rovnat nemohly mi to nakonec došlo.
Já chci hlavně říct, že si myslím, že se samotným mocněním žádný problém není, protože mocnění prostě není násobení nulou. Maximálně v jednom bodě, a to nám nevadí. Ten jeden bod můžeme prověřit extra.
Online
↑ check_drummer:
Jo, souhlas, přesně to jsem psal v úvodních příspěvcích.
Offline
Eratosthenes napsal(a):
Ale samozřejmě! Nulou se násobit rovnice prostě nesmí. Takže vždycky když rovnici násobíš výrazem nebo umocňuješ výraz, musíš ověřit, jestli v tom nemůže být skryto násobení nulou. Učí se to tak v šesté, sedmé obecné (aspoň pokud si vzpomínám na svoje školní léta).
Jenže násobení výrazem, který je nula jen v určitém bodě není násobení nulou. Tím si rovnici "zničíme" jen v tom bodě, kde je výraz nulový. Ale rozhodně nedosáhneme toho, že by začala platit všude.
Eratosthenes napsal(a):
[mathjax]\huge {x\over x}=0/ \cdot x [/mathjax]
[mathjax]\huge x=\underbrace{0\cdot x}_{0} [/mathjax]
[mathjax]\huge x=0[/mathjax]
Samozřejmě, že je to blbost. A samozřejmě je ta blbost hned na prvním řádku - už tam si toho musíš všimnout. Později už si ničeho všimnout nemusíš, všechno ostatní je totiž správně.
Tohle je otázka. Podle mě je ten postup, a nakonec i výsledek správný. Jen k tomu musíme doplnit podmínku, že x nesmí být rovno nule. Takže nám vyšlo x=0 a k tomu, že x nesmí být nula, takže to nemá řešení. Ale problém není to násobení x, tím jsme jen získali další řešení x=0.
Online