Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím,
potýkám se s problémem v situaci, kdy v zadání příkladu na výpočet pravděpodobnosti je užito slovo nebo a kdy se tedy počítá součet pravděpodobností.
V jedné sbírce příkladů je uvedena následující situace - Student ovládá učivo z jazyka českého na 86 %, z cizího jazyka na 85 %, z fyziky na 92 % a z odborného předmětu na 99 %. Jaká je pravděpodobnost, že student neprospěje z fyziky nebo z odborného předmětu a z ostatních předmětů prospěje? Vzhledem k tomu, že je tam uvedeno slovo nebo, asociuji si to s podmínkami v programování, kdy je podmínka splněna při platnosti jedné, nebo druhé situace, ale také při platnosti obou. Proto jsem řešení tohoto příkladu napsal jako 0,86*0,85*0,08*0,99+0,86*0,85*0,92*0,01+0,86*0,85*0,08*0,01, avšak v řešení je uveden výsledek bez třetího členu, tedy kdy neuspěje buď z fyziky nebo z odborného předmětu, ale nikoliv z obou.
V další sbírce jsem objevil příklad, kde je můj postup správný - Hodíme třikrát kostkou. Vypočítejte pravděpodobnost, že prvním, nebo při druhém, nebo třetím hodu padne sudé číslo. Zde je jako výsledek uváděno [mathjax]\frac{7}{8}[/mathjax], což odpovídá tomu, že může sudé číslo padnout jednou, nebo dvakrát, nebo třikrát, tedy při všech hodech, kdežto podle první sbírky by jako správný postup byla pouze situace, kdy padne jednou buď při prvním, druhém, nebo třetím hodu.
Mohu se tedy zeptat, jaký přístup je vůbec správný? Osobně nechápu první příklad, neboť situace, kdy student neprospěje z fyziky a zároveň z odborného předmětu stále vyhovuje.
Předem děkuji.
Offline
↑ FRhapsody:
Ahoj,
to není problém pravděpodobnosti, ale toho, jak se chápe význam spojky "nebo". V "nematematickém" jazyce má (bohužel na rozdíl od matematiky) význam vylučovací, a to (znovu bohužel) jenom někdy.
Pokud se spojka "nebo" vyskytuje v zadání matematické úlohy, měla by se chápat v matematickém (tj. nevylučovacím) slova smyslu - je to disjunkce a je pravdivá i tehdy, když jsou oba výroky, které spojuje, pravdivé (tedy programátorské OR). Má-li být chápána jako vylučovací, mělo by být použito "anebo" (ještě lépe "buď ... , anebo"), což je "exluzivní OR" (programátorské XOR).
Takže podle mě zcela jednoznačně - správný je druhý přístup, prospívající-neprospívající student je špatně.
Offline
Ahoj, mám pocit, že když se myslí nebo ve vylučovacím významu, že se před ním má psát čárka, otázka je kolik lidí to tak dělá.
Offline
↑ check_drummer:
Máš pravdu a je v tom ještě větší chaos, než jsem si myslel
Odkaz
Takže nebo - anebo: má úplně stejný význam. Obojí může být OR i XOR.
O významu sdělení v češtině holt nerozhodují slova, ale čárky.
Je to jako v tom vtipu, kdy Stalin píše rozsudek: Zastřelit nelze poslat na Sibiř. A čárka, kterou v souvětí zapomněl, rozhoduje doslova o životě a smrti...
Offline
↑ Eratosthenes:
Já to znám podobně: Pověsit ne propustit.
Offline