Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím, nechť [mathjax]a,c\in \mathbb{Z}[/mathjax] a [mathjax]b,d\in \mathbb{N}[/mathjax]. Některé výrazy typu [mathjax]\sqrt[3]{a+\sqrt{b}}[/mathjax] lze upravit na tvar [mathjax]c+\sqrt{d}[/mathjax]. A já bych potřeboval, jaké jsou podmínky pro [mathjax]a[/mathjax] a [mathjax]b[/mathjax], aby to šlo, a jak tyto [mathjax]c[/mathjax] a [mathjax]d[/mathjax] určit. Třetí odmocninu uvažujme i ze záporných čísel.
Prostým porovnáním (po umocnění) to vede na trikubickou rovnici, jejímž kořenem je první výraz, takže se točím v kruhu...
Offline
Ahoj, myslím, že pro přirozená čísla by to mohlo být třeba:
[mathjax]\sqrt[3]{n^{3}}=\sqrt[3]{(n^{3}-i)+\sqrt{i^{2}}}=\sqrt[3]{(n-j)^{3}}+\sqrt{j^{2}}[/mathjax] pro i,j=1..n-1
a pro [mathjax]n<0[/mathjax] a kladná čísla [mathjax]i,j=1..abs(n-1)[/mathjax]
by to asi mělo platit obdobně
Offline
↑ osman:
Nějak v tom nevidím ty podmínky a ani způsob, jak ta čísla zjistit... Pod odmocninami nemusí být druhá mocnina přirozeného čísla, např. [mathjax]\sqrt[3]{10+\sqrt{108}}=1+\sqrt{3}[/mathjax]
Kdysi jsem o tom četl nějaký článek, jen si vzpomínám, že to mělo něco společného s Čebyševovými polynomy...
Offline
↑ surovec:
Ahoj, máš nějaké netriviální příklady, tj. kdy obě ty druhé odmocniny nejsou přirozená čísla?
Offline
↑ surovec:
Nepřesné vyjádření, sry. "Pro přirozená čísla" jsem myslel "vzniklá pod druhou odmocninou ".
Offline
↑ check_drummer:
Pokud by to nebyla přirozená čísla, tak by to přece mělo řešení vždy, to by právě bylo triviální, zatímco s přirozenými čísly to moc jednoduché není.
Offline
↑ osman:
I tak se obávám, že ti vůbec nerozumím.
Uvedu na jednodušším případu, o co mi jde:
Pro druhou odmocninu lze vyjádřit [mathjax]\sqrt{a+\sqrt{b}}[/mathjax] jako [mathjax]\sqrt{c}+\sqrt{d}[/mathjax], jestliže [mathjax]a^2-b[/mathjax] jde (celočíselně) odmocnit (ještě je další podmínka, protože výsledný výraz může být lomený dvojkou, ale to by mi nevadilo). Hodnoty [mathjax]c[/mathjax] a [mathjax]d[/mathjax] se pak spočítají dosazením do [mathjax]\frac{a\pm \sqrt{a^2-b}}{2}[/mathjax]
Offline
↑ surovec:
A co takhle (uvažujme pouze [mathjax]\sqrt[3]{kladná}[/mathjax])
[mathjax]\sqrt[3]{a+k\sqrt{b}}=c+\sqrt{b}[/mathjax]
[mathjax]a=c(c^{2}+3b)[/mathjax]
[mathjax]k=3c^{2}+b[/mathjax]
A pak můžeš volit b,c libovolně
Např. pro b=5,c=2 [mathjax]\sqrt[3]{38+\sqrt{1445}}=2+\sqrt{5}[/mathjax]
Offline
Zdravím, pokud by nevadilo to mít jako program v wxMaximě, pak by to mohlo vypadat takto:
Fun(A,B):=block([E: 1E-12, K, N, Q:[], X, Y, Z], X: float((A+B)^(1/3)), for K in divisors(B^2) do ( N: sqrt(K), Y: X-N, Z: round(Y), if abs(Z-Y)<E then ( Q: [Z, N], return() ), Y: X+N, Z: round(Y), if abs(Z-Y)<E then (Q: [Z, -N], return() ) ), Q )$
Pak pro[mathjax]\sqrt[3]{10+\sqrt{108}}[/mathjax] by se zadalo:
Fun(10, sqrt(108));
A program vrátí dvě hodnoty [C, D]:
[1,sqrt(3)]
Mimochodem, funguje to i pro záporný hodnoty. Pokud nenajde celá čísla, vrátí prázdný seznam.
Offline
↑ mák:
Tak z toho moc moudrej nejsem... Je to nějaký cyklus, který to prostě zkouší, dokud nenajde řešení? Nebo je v tom nějaký ručně aplikovatelný algoritmus? Zvládne to toto? [mathjax]\sqrt[3]{3341474-\sqrt{333446676300}}[/mathjax] Wolfram to zvládne i s pingem za zlomek sekundy, takže má nějaký snadný algoritmus...
Offline
↑ surovec:
No a když teda použijeme ten vzorec, tak z [mathjax]\sqrt[3]{a+\sqrt{b}} = c+\sqrt{d}[/mathjax] dostabneme umocněním na 3 a úpravou: [mathjax]a+\sqrt{b} = c^3+3cd+\sqrt{d}(3c^2+d)[/mathjax]
Takže třeba když b je čtvercůprosté, tak se asi snadno ukáže, že musí být b=d a [mathjax]3c^2+d = 1[/mathjax] a [mathjax]a=c^3+3cd[/mathjax], tj. [mathjax]a=c^3+3cb[/mathjax], tj. [mathjax]a=c.\frac{1-b}{3}+3cb[/mathjax] a z toho už se c vyjádří, resp. podmínka kdy je celé. A možná podobně i pro b nečtvercůprosté.....
Offline
↑ check_drummer:
Proč by mělo být [mathjax]3c^2+d=1[/mathjax]?
Každopádně pro konkrétní hodnoty ten postup nefunguje...
Offline
↑ surovec:
Ahoj,
Kdyz [mathjax]a+\sqrt{b} = (c+\sqrt{d})^3 = (c^3 + 3cd) + (3c^2+d)\sqrt{d},[/mathjax] tak by melo platit
[mathjax] a = c^3 + 3cd[/mathjax]
[mathjax] b = d(3c^2+d)^2 [/mathjax]
Protoze je [mathjax] a^2-b = (c^2-d)^3 [/mathjax] , musí být [mathjax] a^2-b = K^3 [/mathjax] treti mocnina nejakeho celeho cisla [mathjax] K=c^2-d.[/mathjax]
Pokud pak dosadis za [mathjax] d=c^2-K [/mathjax], muzes spocitat [mathjax]c[/mathjax] jako reseni kubicke rovnice [mathjax] 4c^3-3Kc - a =0 [/mathjax].
A [mathjax] d [/mathjax] pak dopocitas z rovnosti [mathjax] d=c^2-K [/mathjax].
Offline
↑ laszky:
To je pěkně fikaný (hlavně ten objev rovnosti [mathjax]a^2-b[/mathjax])! Ale má to jeden háček... Při řešení kubické rovnice vznikne právě taková iracionalita (Cardanův vzorec), což je právě to točení v kruhu, které jsem zmínil hned na začátku. Konkrétně např. takto:
[mathjax]\sqrt[3]{10+\sqrt{108}} \Rightarrow K=-2[/mathjax] a rovnice je [mathjax]3c^3+c^2+6c-10=0[/mathjax], jejímž řešením je [mathjax]\frac{1}{9}\left(\sqrt[3]{1295+153\sqrt{78}}+\sqrt[3]{1295-153\sqrt{78}}-1\right)[/mathjax]...
Offline
surovec napsal(a):
... a rovnice je [mathjax]3c^3+c^2+6c-10=0[/mathjax], jejímž řešením je ...
rovnice je [mathjax]3c^3+6c-10=0[/mathjax], jejímž řešením je c=1,
vyjde celočíselné řešení, Laszky to má dobře
Offline
Řešení podle ↑ laszky: používá rovnici [mathjax]4 \cdot C^{3}-3 \cdot K \cdot C-A[/mathjax] kde není kvadratický člen, takže lze podle Kubická rovnice ji převést na kvadratickou rovnici a řešit bez Cardanových vzorců.
Offline
↑ surovec:
Ahoj, v zavislosti na znamenku [mathjax] K [/mathjax] lze hodnotu [mathjax] c [/mathjax] vyjadrit:
1) Je-li [mathjax] K>0, [/mathjax] pak je [mathjax] {\displaystyle c=\mathrm{sign}(a) \sqrt{K}\cosh \left(\frac{1}{3}\mathrm{acosh}\frac{|a|}{\sqrt{K^3}}\right) } [/mathjax]
2) Je-li [mathjax] K=0, [/mathjax] pak je [mathjax] {\displaystyle c=\sqrt[3]{\frac{a}{4}}} [/mathjax]
3) Je-li [mathjax] K<0, [/mathjax] pak je [mathjax] {\displaystyle c=\sqrt{|K|}\sinh \left(\frac{1}{3}\mathrm{asinh}\frac{a}{\sqrt{|K|^3}}\right)} [/mathjax]
Protoze nas zajimaji pouze celociselna reseni rovnice s celociselnymi koeficienty, lze pouzit i nejakou metodu pro hledani celociselnych korenu.
Offline
↑ mák:
Každou kubiickou rovnici lze převést na kubickou, ve které není kvadratický člen...
Offline
mák napsal(a):
rovnice je [mathjax]3c^3+6c-10=0[/mathjax], jejímž řešením je c=1,
vyjde celočíselné řešení, Laszky to má dobře
Samozřejmě, že řešením té mé rovnice je jednička, ale analytickým postupem dospěješ k tomu výrazu, co jsem uvedl, a abys bez výpočetní techniky zjistil, že se rovná jedničce, musíš právě ty třetí odmocniny převést na ten tvar, kvůli kterému jsem vlákno založil:
[mathjax]\frac{1}{9}\left(\sqrt[3]{1295+153\sqrt{78}}+\sqrt[3]{1295-153\sqrt{78}}-1\right)=\frac{1}{9}\left((5+\sqrt{78})+(5-\sqrt{78})-1\right)=1[/mathjax]
Edit: Já tam totiž dosadil obecnou hodnotu [mathjax]K[/mathjax]. Pokud se rovnou dosadí konkrétní hodnota, tak ta rovnice je opravdu [mathjax]4c^3+6c-10=0[/mathjax], a ta dosazením do Cardana dává hodnotu [mathjax]\frac{1}{2}\left(\sqrt[3]{10+\sqrt{108}}+\sqrt[3]{10-\sqrt{108}}\right)[/mathjax], což zase vyžaduje celý postup aplikovat, to je to "točení v kruhu". Ale laszky už správně uvedl, že očekáváme celé číslo, a proto lze použít metodu na hledání celočíselných kořenů.
Offline
mák napsal(a):
...kde není kvadratický člen, takže lze podle Kubická rovnice ji převést na kvadratickou rovnici a řešit bez Cardanových vzorců.
To je samozřejmě nesmysl, kubickou na kvadratickou převedeš jedině, když je bez ABSOLUTNÍHO členu.
Offline
Ale jestli dobře koukám, tak žádné čtvercůprosté b <>1 nevyhoví, tak je potřeba zkoumat obecnější b.
Tedy obecněji:
[mathjax]\sqrt[3]{a+x\sqrt{b}} = c+\sqrt{d}[/mathjax]
pro čtvrcůprosté b a pak tedy je jako výše:
[mathjax]a+x\sqrt{b} = c^3+3cd+\sqrt{d}(3c^2+d)[/mathjax], tedy musí být [mathjax]d=y^2.b[/mathjax] pro nějaké y
a podobně jako výše (*) [mathjax]y.(3c^2+d) = x[/mathjax] a je potřeba zkoušet každého dělitele y čísla x (je tedy zřejmé, že y nelze volit zcela libovolně, ale musí to být dělitel čísla x), tj. x=y.z pro nějaké z a pak rovnost (*) bude [mathjax]3c^2+d = z[/mathjax] a jako výše [mathjax]a=c^3+3cd[/mathjax], tj. (**) [mathjax]a=c.\frac{z-d}{3}+3cd[/mathjax] a z toho už se c vyjádří, resp. podmínka kdy je celé - vychází mi že musí být z=d (mod 3).
Edit, doplněno: Tedy musí (díky (**)) [mathjax]\frac{z-d}{3}+3d[/mathjax] dělit a. Tedy podmínky jsou:
1) y dělí x
2) z=d (mod 3)
3) [mathjax]\frac{z-d}{3}+3d[/mathjax] dělí a
Edit: Opraven překlep 3d místo 3b.
Takhle na první poheld se mi to jeví tak, že vyjádření nemusí být jednozančné, tj. že číslo [mathjax]\sqrt[3]{a+x\sqrt{b}}[/mathjax] může být možné vyjádřit více způsoby jako [mathjax]c+\sqrt{d}[/mathjax] - potvrzují to experimentální data?
Offline
↑ laszky:
Použití hyperbolických vzorců přináší stejný problém. Pro náš konkrétní příklad je [mathjax]c=\sqrt{2}\sinh\left(\frac{1}{3}\mathrm{argsinh}\frac{5}{\sqrt{2}}\right)[/mathjax], a zase z toho moc nevyčteme, že jde o číslo 1.
Ale máš pravdu, že vlastně hledáme celočíselné řešení a tak by měla stačit metoda na hledání celočíselných kořenů.
Čekal jsem, źe si s tím poradíš, dobrá práce!
Edit: Ještě ty podmínky: [mathjax]\exists K \in \mathbb{Z}[/mathjax] takové, že [mathjax]a^2-b=K^3[/mathjax] a zároveň rovnice [mathjax]4c^3-3Kc-a=0[/mathjax] má celočíselné řešení?
Offline