Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1 2
Ono vlastně ani nevyřešíš tuto úlohu:
V rovině jsou dány dvě přímky, sestrojte množinu bodů, které jsou stejně vzdáleny od obou přímek.
Offline
↑↑ jarrro:
>> Keby nebola známa tak samozrejme ide o trisekciu ľubovoľného uhla čo euklidovsky konečne veľa krokmi nejde.
Ale přesně takto je trisekce zadaná. Resp. Míra být známa může, ale zadání zní: konstrukce, která rozdělí na třetiny libovolný úhel.
Bavíme-li se o jiném zadání, nebavíme se o trisekci.
>> Teda môj predpoklad je že poznám
a nejaké umiestnenie uhla s danou veľkosťou (napriklad mám ako vstup súradnicový systém s grafom funkcie... )
A jak ten graf funkce pravítkem a kružítkem sestrojíš?
Některé úhly s předem danou mírou samozřejmě "rozdělíš". Ale jenom tak, že vezmeš řekněme devadesát stupňů, vydělíš je třemi a potom pravítkem a kružítkem sestrojíš těch třicet.
Ale to není trisekce. Pravý úhel si nekresli v jakémkoli CADu. Pak v něm čaruj (i v tom Cadu) jenom přímkami a kružnicemi. Neroztřetíš ho. To, že do něj "vepíšeš" šedesát, je švidl, protože pro jiný úhel to nefunguje.
Jiný příklad:
Evaristo Galois: Algebraické rovnice jsou v radikálech obecně neřešitelné.
A ty řekneš: Co to kecá? Můj předpoklad je, že rovnice je lineární a 2x+1=0 jsem v pohodě vyřešil.
Jenže je spousta rovnic, které pouhým odečtením jedničky a vydělením dvěma nevyřešíš.
Offline
↑ Eratosthenes:možno slovo trisektovať nebolo najvhodnejšie. Ten pôvodný graf niekedy "pravítkom a kružidlom " nezostrojím ale je to dôvod na to aby to nemohol byť vstupný obrázok? Či iba také vstupy sa pripúšťajú v euklidovských úlohách čo sa dajú aj pôvodné útvary skonštruovať?
Aj neexistencia všeobecného radikálneho(prípadne elementárneho) riešenia pre polynómy 5teho a väčšieho stupňa podľa mňa neznemyselňuje úlohu zistiť či existuje pekne popísateľné (pre korektne danú definíciu peknej popísateľnosti) riešenie konkrétnej algebraickej rovnice alebo pre menej všeobecný tvar takej rovnice
Offline
↑↑ check_drummer:
Ty neumíš pravítkem a kružítkem rozpůlit úhel, vepsat kružnici do trojúhelníku?
Offline
↑ jarrro:
I "vstupní obrázek" musí být euklidivsky sestrojitelný.
Já neříkám, že speciální případy nemají smysl. Samozřejmě že mají. Jenomže už to není klasický problém.
Ještě jednou:
Máš zadaný jediný "výchozí obrázek": dva různé body v rovině (označené např. A;B).
A tři nástroje: antické pravítko na přímky (rovná lať bez jakáchkoliv značek)
antické kružítko na kružnice (neumožňovalo ani přenášení vzdáleností)
nějaké pisadlo.
Další body jsou jen průsečíky dříve sestrojených přímek a kružnic.
Přímka je sestrojena, jsou-li sestrojeny dva její různé body
Kružnice je sestrojena, je-li sestrojen střed a jeden její bod.
Takže na "výchozím obrázku" je sestrojená jedna přímka (určená body A,B), kterou můžeš "zviditelnit" pravítkem a dvě kružnice určené stejnými body, které můžeš "zviditelnit" kružítkem.
Dostaneš další čtyři body - dva průsečíky přímky s kružnicemi a dva průsečíky kružnic. Tím další přímky, další kružnice a můžeš pokračovat libovolně dlouho s tím, že počet kroků je konečný.
Takto dostaneš všechny možné i nemožné body, jejichž souřadnice (pokud bys to opatřil souřadnou soustavou, kde |AB|=1), by ovšem byly pouze z tělesa Q rozšířeného pouze o druhou odmocninu.
Takže tímto způsobem snadno sestrojíš třeba pravý úhel, který snadno rozpůlíš i roztřetíš, ale už "první úhel", který získáš výše uvedeným způsobem (60 st.) neroztřetíš...
Offline
↑ Eratosthenes:
Jaký úhel? Kde mluvím o nějakém úhlu?
(To je totiž kámen úrazu - ty nejsi schopen ten úhel v zadání najít ...)
Offline
check_drummer napsal(a):
↑ Eratosthenes:
Jaký úhel? Kde mluvím o nějakém úhlu?
(To je totiž kámen úrazu - ty nejsi schopen ten úhel v zadání najít ...)
Offline
Eratosthenes napsal(a):
↑↑ check_drummer:
Ty neumíš pravítkem a kružítkem rozpůlit úhel, vepsat kružnici do trojúhelníku?
Ta moje poznámka byla k tomuto, takže ji zopakuju k téhle citaci:
Jaký úhel? Kde mluvím o nějakém úhlu?
(To je totiž kámen úrazu - ty nejsi schopen ten úhel v zadání najít ...)
Offline
↑ check_drummer:
Já při vší své snaze vážně nevím, o čem mluvíš. Mně ty tvoje tři věty vůbec nedávají smysl...
Offline
↑ Eratosthenes:
Protože si musíš najet na body, na které se odkazují - jde o zadání úloh z bodů #25 a #26. Ty tvrdíš, že stačí umět rozpůlit úhel - a já se ptám jaký úhel? Žádný konkrétní úhel totiž není zadaný.
Offline
check_drummer napsal(a):
↑ Eratosthenes:
Protože si musíš najet na body, na které se odkazují - jde o zadání úloh z bodů #25 a #26. Ty tvrdíš, že stačí umět rozpůlit úhel - a já se ptám jaký úhel? Žádný konkrétní úhel totiž není zadaný.
Tak znovu.
#26
check_drummer napsal(a):
Ono vlastně ani nevyřešíš tuto úlohu:
V rovině jsou dány dvě přímky, sestrojte množinu bodů, které jsou stejně vzdáleny od obou přímek.
#31
check_drummer napsal(a):
↑ Eratosthenes:
Jaký úhel? Kde mluvím o nějakém úhlu?
(To je totiž kámen úrazu - ty nejsi schopen ten úhel v zadání najít ...)
Tvoje zadání vypadá takto:
To černé rovné, to jsou ty přímky v rovině a to šedé to je ten úhel, o kterém sice nemluvíš, myslíš si, že není zadaný a stále ho nemůžeš najít. Ale on zadaný je - svírají ho ty dvě přímky, které jsou dány. Už jsi ho našel?
A dále:
A to červené, to je to, co si myslíš, že nesestrojím - je to množina bodů, které jsou od zadaných přímek stejně vzdálené. Říká se tomu osa úhlu. Ona by tam měla být ještě jedna, ale tu tam už jistě sestrojíš sám (aspoň doufám).
Offline
↑ Eratosthenes:
A to je ten kámen úrazu - moje zadání nevpadá nutně tak jak uvádíš - kde máš jistotu, že se ty přímky ze zadníí protnou?
Offline
check_drummer napsal(a):
↑ Eratosthenes:
A to je ten kámen úrazu - moje zadání nevpadá nutně tak jak uvádíš - kde máš jistotu, že se ty přímky ze zadníí protnou?
Ach, ta geometrie! Jak to tak čtu, tak tě kamenuje a uráží docela často...
Mimochodem - i toto šedé je úhel a to červené jeho osa...
Offline
↑ Eratosthenes:
Je samozřejmě jasné, že oba případy lze snadno vyřešit. Ale to podstatné je - umíš tuto úlohu vyřešit aniž by ti někdo (jako součást zadání) řekl, že ty přímky jsou různoběžné (rovnoběžné)? Prostě máš v rovině dány dvě přímky a řeš .... A jak jsme si už dříve řekli - eukleidovsky nejsoi schopen rozeznat, který z těch dvou případů nastává, tedy nejsi schopen rozpoznat, zda jsou ty dvě přímky rovnověžné nebo různoběžné.
Offline
↑ check_drummer:
To právě v euklidovské geometrii poznám snadněji, než v kterékoliv jiné, a to podle toho, zda mají, anebo nemají společný bod. To je právě jedna ze tří dříve popsaných možností, jak sestrojit bod.
Offline
↑ Eratosthenes:
Takže jsi eukleidovsky schopen rozeznat že dvě přímky mají společný (právě jedn) bod nebo nikoli. Ale podle mě by to mělo být formulováno tak, že "dvě různoběžné přímky mají jeden společný bod" - ale dobře, berme to tak, že když jsou dány dvě libovolné přímky, tak jsi schopen tímto způsobem zjistit, že mají právě jeden společný bod (nebo ne).
A jsi také eukledovsky schpen rozezant to, že jsou dvě přímky p, q totožné? Jak jsem pochopil, tak jsi schopen rozeznat, že jsou rovnoběžné... Totožnost dvou rovnoběžných přímek jsem také schopen rozeznat - zvolím libovolný bod A na p a B na q a pokud přímka AB protne přímku p v právě jednom bodě - což umím zjistit z bodu výše - tak vím, že rovnoběžné přímky p,q nejsou totožné.
Takže umím rozeznat, zda jsou přímky různoběžné, totožné, rovnoběžné (a netotožné).
A jsem schopen eukleidovsky rozeznat, že bod A leží na přímce p ? V tom případě tedy ano - vedu přímkou A rovnoběžku q s přímkou p a pokud jsou přímky p,q totožné, pak vím, že bod A leží na přímce p, jinak ne.
Tedy tvá odpovědi v bodě #23 ad 1) je špatně - jsem schopen poznat eukleidovsky, že bod leží na přímce.... pokud se na tomto shodneme, můžeme se vrátit k té trisekci.
Offline
↑ check_drummer:
Já pořád nějak nerozumím té tvojí "schopnosti nebo neschopnosti něco euklidovsky rozeznat". Proč bych co kde "rozeznával"?
"Jsou dány dvě přímky v rovině. Sestrojte... (něco)"
Jakákoliv tvoje "schopnost rozeznat vzájemnou polohu" těch zadaných přímek, ať už euklidovsky, anebo neeuklidovsky, andělsky, anebo ďábelsky je rovna nule.
Každá přímka je buď zadaná, anebo sestrojená. Jsou-li dvě přímky zadané, je jejich vzájemná poloha buď zadaná taky, pak není co řešit, anebo zadaná není, a potom musíš provést diskusi, jak řešení dopadne v každém ze tří možných případů.
Jsou-li přímky sestrojené, musíš (pokud to úloha vyžaduje) jejich vzájemnou polohu dokázat - viz moji ZŠ trisekci (mimochodem téma, ke kterému jsi mě vyprovokoval).
A jen tak mimochodem - speciálně ta tvá množina bodů stejně vzdálených od dvou přímek nejenže sestrojit jde a ne že ne (jak jsi několikrát tvrdošíjně opakoval a potom z toho přes kameny úrazu trapně utíkal), ale dokonce je úplně jedno, jestli jsou to rovnoběžky, anebo ne, jestli něco euklidovsky rozeznáš, anebo ne
A doporučoval bych spíš než rádoby intelektuální exhibice, kterými se (už po několikáté) marně snažíš maskovat své absolutní neznalosti elementární geometrie, trochu se zamyslet nad těmi kontrukcemi. Možná, že pak příště budou tvá tvrzení trochu méně kategorická (i když silně pochybuju)...
Howgh.
Offline
↑ Eratosthenes:
O co mi jde: zadal jsi úhel, o kterém jsi jen ty věděl že je pravý a požadoval jsi jeho trisekci. Pokud bych eukleidovsky uměl dokázat, že je pravý, tak jeho trisekci samozřejmě umím provést. A tedy mi šlo o to, zda jsem schopen pro dvě zadané přímky eukleidovskými konstrukcemi rozeznat, zda jsou různoběžné, rovnoběžné/totožné. Pokud to neumím, tak mnoho úloh nebudu umět vyřešit - nebude-li předem dáno, zda jsou zadané přímky rovněoběžné, různoběžné nebo totožné. U některých příkladů to není nutné rozlišovat - viz výše tvá konstukce. U některých to nutné je.
Ta diskuse, o které píšeš, ta je k ničemu, pokud neumíš eukleidovsky určit, zda jsou přímky různoběžné nebo rovnoběžné - ta ti pomůže jen v případě, že ti někdo předem řekne polohu těch přímek a potom použiješ příslušnou větev té duskuse. Ale pokud máš v daném okamžiku konstrukce použít různé postupy v závislosti na tom, zda jsou nějaké zadané přímky rovnoběžné nebo různoběžné, tak to prostě (u některých konstrukcí) nezvládneš. maximálně můžeš napsat něco jako "úlohu umím vyřešit jen v případě, že jsou některé dvě přímky různoběžné" - ale to, zda tato situaci nastala, určit neumíš.
Zkusím vymyslet jiný příklad, kdy je nutné v konstrukci rozlišit, zda jsou přímky různoběžné, případně zda bod leží nebo neleží na přimce.....
Co např.: je dána přímka a bod A, sestrojte kolmici k přímce p procházející bodem A. Úlohu lze snadno vyřešit pro případy, kdy bod A leží na přímkce p a kdy tomu tak není. Otázka je, zda existuje postup, který toto nemusí rozlišovat - protože stále jsem nedostal jasnou odpověď, zda jsem konstrukčně schopen odlišit, zda bod leží na přímce nebo ne - a případně, zda tyto podmínky můžu používat ve svých konstrukcích - tedy zda můžu v konstrukích použít "když bod A leží na přímkce p, použij tento postup ....".
Pominu tvojí naprosto nepodloženou poznámku o mé neznalosti geometrie, ale to už jsem si všiml že tyto věci neumíš rozpoznat.
Offline
Nebo abych to úplně zjednodušil, můžu v eukleidovské konstrukci použít toto?:
"Pokud bod A leží na přímce p, pak proveď ...... , v opačném případě proveď ....."
Tedy mám dán bod A, přímku p, použiju v každém z těch dvou případů jiný postup konstrukce (každý z nich ale jen pomocí pravítka a kružítka), ale v obou případech úlohu vyřeším. Je toto korektní eukleidovská konstrukce?
Tím se to si vysvětlí.
Pokud je to korektní postup, pak je otázka jaké všechny podmínky můžu použít, např. zda i "Pokud je délka kružnice k větší než délka úsečky AB, proveď ....".
Offline
Nebo ještě jednodušeji: Jsou dány přímky p,q, eukleidovskou konstrukcí rozhodněte, zda jsou různoběžné.
Podle mě nelze. Ale není to úplně jednoznačné. Můžu se pokusit aplikovat pravidlo, že pro dvě různoběžky lze sestrojit jejich společný bod, tak to pravidlo aplikuju a buď ten bod získám nebo mi bude sděleno "pravidlo nelze aplikovat". Ale není to vůbec jasné... Klíčová věc tedy je: Můžu to pravidlo apliikovat aniž bych věděl, že jsou ty přímky různoběžné? A tedy to pravidlo použiju jako detektor různoběžnosti...
Offline
Ještě doplním co je asi zřejmé: Pokud v konstrukci mohu výše uvedené podmínky použít, tj. jsem např. schopen rozhodnout, zda jsou dané dvě přímky různéběžné, pak jsem schopen roztřetit zadaný úhel, který je sice pravý, ale předem to nevím - ovšem díky výše uevdenému to mohu snadno ověřit. (Proto jsem psal všechny ty poznámky výše.)
Offline
Eratosthenes napsal(a):
Není korektní - u různoběžek je totiž řešením dvojice přímek a nikoli jediná přímka.
Offline
Stránky: 1 2