Přímka s parametrem c? Může být... Třeba určit c tak, aby zadaný bod na přímce neležel.
Možný postup:
1. vyjádřit libovolný bod X na přímce třeba pomocí parametru t
2. uvážit odchylku vektorů AX a směrového vektoru přímky - položit ji rovnu 45 (135) stupňům a vyjdou možná t
EDIT: Druhá (početně snažší) možnost:
1. najít přímku q kolmou na p procházející A
2. tuto přímku otočit kolem A o +-45 stupňů - získám přímky q1 a q2
2.1 poznámka: kdyby úhel měl být třeba 30°, tak by se q točila o +-60°
3. najít průsečíky těchto přímek s p.
Offline
I. Pokud konstanta
v rovnici přímky
je volena tak, že
, pak zřejmě je nutné a stačí volit
.
EDIT. Přímka procházející bodem
a splňující požadavek na odchylku jistě existuje (dokonce máme 2 takové přímky),
avšak nelze ji označit jako
, neboť dotyčné body ji neurčují.
II. V dalším předpokládejme, že konstanta
je volena tak, aby
.
Potom nutně bude
, takže vektor
bude nenulový, což potřebujeme k tpmu, aby následující postup byl korektní.
Nechť
. Pro souřadnice tohoto bodu musí být splněna rovnice
(1) 
přímky
. Jejím směrovým vektorem je
.
Směrovým vektorem hledané přímky
procházející dvěma různými body
,
je
.
Ten musí s vektorem
svírat úhel
.
Pro úhel
svíraný vektory
,
máme vzorec
(*)
,
což po dosazení dává
(2)
.
Rovnice (1), (2) tvoří soustavu rovnic o dvou neznámých s parametrem
, v druhé rovnici nutno ještě vyjádřit skalarní součin a velikosti vektorů
dle příslušných definic.
EDIT. Dostaneme 2 řešení. Ale jak navrhuje rychlejší kolega, lze postupovat i dalšími cestami. Také by se dalo využít faktu, že vzniklý trojúhelník
bude rovnoramenný se základnou
na přímce
a s pravým úhlem při vrcholu
.
DOPLNĚNÍ. Soustava (1),(2) dává, striktně vzato, pouze 1 řešení úlohy, neboť rovnice (2) obsahuje neznámé pod druhou odmocninou a umocnění
této rovnice na druhou není ekvivalentvní úpravou, čímž vznikne též "falešné" řešení této soustavy. Druhé řešení úlohy obdržíme tak, že místo
vektoru
použijeme v rovnici (*) vektor
, tedy směrový vektor přímky
opačně orientovaný než
. Místo rovnice (2)
pak dostaneme
(3)
,
která v soustavě spolu s (1) dá druhé řešení (jímž je ono "falešné" řešení soustavy (1),(2)).
Rovnice (2), (3) lze vyjádřit společnou rovnicí
(4)
,
jejíž umocnění už JE ekvivelentní úpravou, takže obě řešení úlohy pak získáme z jediné soustavy (1), (4).
Offline