Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj,
potřebuju vysvětlit několik problému, které jsem ani po přečtení několika článků na forech nepochopil. Pokud možno, rád bych vysvětlení čístě logicky-teoretické, bez žádných fyz. vzorců a výpočtů.
1) Jeden světlený rok je dráha, kterou urazí svělo, rychlostí c za jeden rok. A teď si vezmu, že jsem na raketě a letim rychlostí světla (vim, že nerealné, ale je to pro jednoduchost) k hvězdě vzdálené jeden sv. rok. Z paradoxu dvojčat by se mělo projevit to, že jsem zrychloval a za rok bych tam měl být vůči pozorovateli ze Země, ale sám bych tam měl být za kratší dobu a já nechápu jak je to možné. Já přece pořád letim rychlostí c, takže to musí jeden rok zabrat mě a tomu na Zemi víc než rok... Nebo se pletu v definici světelného roku?
2) Jestliže paradox dvojčat souvisí se zrychlením a zpomalením rakety v které jedno letí, proč v paradoxu trojčat, když jedna raketa po tom co odletí od Země začne brzdit po čase t1, otočí se a vráti na Zem a druhá letí tím samým směrem, tou samou rychlostí, ale začne brzdit po čase t2>t1, je trojče v druhé raketě mladší, než to v první (to proč jsou obě raketová trojčata mladší než to na Zemi chápu) - četl jsem že to souvisí s grav. potencialem, ale stále jaksi nechápu.
3) Možná nejstupidnější dotaz, ale pramení jen z mé nevědomosti ;D. Kdybych měl raketu, která líta rychlostí blízkou rychlosti světla c a chtěl bych těmito paradoxi přiletět na Zem po mých deseti letech, ale po x letech zemských (kde x je největší možné číslo), měl bych stále zrychlovat a zpomalovat anebo spíš odletět co nejdál a tam se otočit a letět zpět? Nebo udělat úplně jinou věc?
Předem díky za všechny odpovědi, mějte se pěkně :D
Offline
↑ Oberon:
S tělesem pohybujícím se rychlostí světla je zakázáno spojovat inerciální vztažnou soustavu, protože bys dělil ve vzorcích nulou :-). Smíš se jí maximálně limitně přiblížit. Když to uděláš, tak:
1)
I) Prohlásíš sám sebe za pozorovatele, který je v klidu a vidíš, jak se celý vesmír vůči tobě pohybuje rychlostí světla.
II) Díky tomu naměříš, že se vzdálenost mezi startem a cílem zkrátila na nulu (kontrakce délek).
III) Proto zjistíš, že jsi v cíli okamžitě.
IV) Pozorovatel na Zemi vidí, jak ses pohyboval rychlostí světla jeden světelný rok, a naměří, že ti cesta trvala rok.
2)
Protože bylo v okamžiku zpomalování a opětovného zrychlování dále od Země. Nebo to popiš podrobně a řekni, v kterém okamžiku ti to přestává být jasné.
3)
Pokud raketa umí kteroukoliv rychlost, můžeš v ní strávit 10 let a na Zemi mezitím uplyne libovolně dlouhý čas (není zeshora ohraničený). To s tím zrychlením a zpomalováním jsem nepochopil - když zrychluješ/zpomaluješ, hodiny na Zemi běží rychleji, což je něco, co nechceš.
EDIT - už jsem to pochopil. V okamžiku zrychlování od Země se to řídí podle okamžité rychlosti. Jestli je rychlost neomezená, poskytne ti libovolně dlouhý čas už ten pohyb konstantní rychlostí tam a zase zpátky, takže zrychlování nemůže vyjít nijak efektivněji.
Offline
↑ KennyMcCormick:
Takže jestli to správně chápu, tak pro mě zabere cesta na 1 sv. rok vzdálenou hvězdu méně času kvuli kontrakci délek ok? a čím víc se přibližuji rychlosti světla, tím kratší doba to bude, protože tim markantnější bude kontrakce délek, správně?
Tak pokud platí tahle teorie, tak jsem opět přestal chápat paradox dvojčat, protože ten nelze vysvětlit tím, že dvojče v raketě urazí kratší dráhu kvůli kontrakci délek, ale kvůli tomu, že muselo zrychlit (zpomalit) ne? Tim spíš to nechápu, pokud při zrychlení běží čas na Zemi rychleji.
Kdybych se dalekohledem koukal na hodinky toho dvojčete (pro jednoduchost bez Dopplerova jevu) tak sice poběží pomaleji, ale stejně pomalu poběží i moje hodinky, vůči tomu v raketě. Pohyb je relativní - nepobral jsem kde vezmu ten čas navíc (oboje hodinky běží stejně rychle oproti druhým hodinkám) tak odkud se ten čas vezme?????
A u paradoxu trojčat jsi to vystihl. Nechápu jak se může změnit čas závisející zrychlení a to všechno může ještě záviset na vzdálenosti od Země.
Offline
↑ Oberon:
V paradoxu dvojčat:
Během letu astronauta od Země pozorovatel na Zemi vidí, že astronautovy hodinky běží pomaleji. Ale astronaut pozoruje, že pomalejší jsou hodinky dvojčete ze Země.
Během zpomalování a zrychlování rakety běží čas astronauta měřený v soustavě Země pomaleji, v soustavě astronauta běží čas Země rychleji.
Během návratu na Zemi astronaut opět naměří hodinky Země pomalejší než svoje a dvojče na Zemi vidí čas astronauta ubíhat zpomaleně oproti tomu svému. Když se znovu setkají a porovnají si hodinky, vychází to tak, že astronaut bude mladší tak, jak to spočítal pozemský pozorovatel, ale to je těžký ukázat bez přislušných vzorců :-)
Trojčata:
Dilatace času během otočení se počítá z potenciálu zdánlivých sil, to jsou síly působící v astronautově soustavě na astronauta. Potenciál se bere vzhledem k Zemi, protože vzhledem k ní počítáš tu dilataci.
Dá se ukázat, že kdyby to nebylo pole zdánlivých sil, ale skutečné gravitační pole, bude dilatace času přesně taková, aby odpovídala rychlosti, kterou těleso dosáhne při pádu z nekonečna do bodu se stejným potenciálnem, jaký naměřil astronaut.
Pak už stačí pochopit, proč časová dilatace závisí na rychlosti tak, jak závisí, ale to je ti asi jasný.
Offline
↑ KennyMcCormick:
Potenciál zdánlivých sil tudíž roste se vzdáleností od Země?
K par. dvojčat: Tak jsem to chápal i předtim, nicméně kdybych nasedl na raketu, která už letí rychlostí blížící se c (nebudu zrychlovat), a letěl k té hvězdě vzdálené světelný rok, tak mi to stejně zabere méně času nebo ne? Ale kde se ten čas vezme?
A když teda zrychlování moji rakety urychlí čas na Zemi, tak se chci znovu zeptat, jestli by pro mě bylo výhodnější letět s raketou rychlostí blížící se c co nejdál a tam se po 1/2 roku palubního počítače obrátit a letět zpět, nebo ten rok pořád zrychlovat a zpomalovat? Nebo převáží jeden efekt nad druhým při mé rychlosti o určitých % rychlosti světla, kterou bych dosáhl?
Offline
↑ Oberon:
Ano. Potenciál roste se vzdáleností od Země, protože ho vůči Zemi počítáme. Konstantní zrychlení, které měří ve své raketě astronaut během obratu, ti při výpočtu dá tím větší potenciál vůči Zemi, čím dále od té Země jsi.
Ke dvojčatům: méně času než co?
Poslední odstavec:
Zrychlování tvojí rakety urychlí čas na Zemi jenom tehdy, když zrychluješ směrem k Zemi.
Pokud loď umí libovolnou rychlost a libovolné zrychlení, v obou případech můžeš dosáhnout libovolného prodloužení času. Prostě nastavíš takové zrychlení a/nebo rychlost, jaké potřebuješ. Takže je to jedno. Jestli se teda ptáš na tohle.
Offline
↑ KennyMcCormick:
No vždycky jsem si myslel, že když poletí loď do vzdálenosti 50 světelnejch let rychlostí 99% rychlosti světla (připomínám bez zrychlení) a já ji budu pozorovat ze Země, tak tam ta loď bude za t = 50+x let vůči Zemi, tudíž vůči mě (x je čas, který existuje kvůli tomu že je rychlost "pouze" 99%). Ale když na té lodi poletím já, tak tam budu za čas t2, kdy t2 < t1 a to třeba i o několik let. Nechápu jak je to možné, když je pohyb relativní. Kde se ten čas vzal?
To ze zrychlením už jsem pochopil a za to díky. I když ne tak úplně, dejme tomu, že mám loď , která může dosahnout 80% rychlosti světla. Vyplatí se mi víc 1rok zrychlovat z 0% na 80% a z 80% na 0% nebo se mi vyplatí odletět a 1/2 roku letět 80% rychlostí úplně do **** a pak se vrátit?
Offline
↑ Oberon:
V soustavě spojené se Zemí tam budeš cca za 50 let 6 měsíců, to je správnej předpoklad. Nezapoměň ale, že pozorovatel na Zemi naměří zhruba sedminásobné zpomalení tvých hodinek, takže uvidí, že zestárneš jen asi o 50.5/7 let = cca 7 let.
Ve tvé vlastní soustavě se vzdálenost díky kontrakci délek zkrátí přibližně na 7 světelných let, takže i ty naměříš, že jsi po cestě zestárl jen asi o 7 let.
Žádný paradox - protože rovnoměrný přimočarý pohyb je sice relativní, ale zrychlení je absolutní, a ty jsi v poslední fázi cesty zpomaloval.
K poslednímu příkladu. Výhodněji pro astronauta vyjde konstantní rychlost.
Offline
↑ KennyMcCormick:
Promiň, ale asi jsem pořád nepochopil úplnou podstatu věci. Díky kontrakci délek tam budu teda dřív, to je jasný (i když by mě nikdy nenapadlo, že ta kontrakce bude tak obrovská). Jenomže po celou dobu mojí cesty budu dalekohledem koukat na hodinky toho druhýho. Ty pujdou pro mě stejně pomalu jako jdou pro něj ty moje. A pak v okamžiku, kdy začnu zpomalovat pujdou najednou tak rychle, že ty moje předběhnou o 49 let???? Připadá mi to čim dál tim divnější. Mohl bys mi, prosim tě, popsat tu cestu, když teda koukám dalekohledem a bez Dopplerova jevu?
A jak si přišel na to, že výhodněji vyjde konst. rychlost? Na to je nějaký výpočet?? To ten potenciál zdánlivých sil roste tak rychle, že se vyplatí zpomalit jednou, ale v největší vzdálenosti než několikrát v kratších vzdálenostech?
Jo a neznáš nějakou dobrou knížku o těchle tématech?
Offline
A pak v okamžiku, kdy začnu zpomalovat pujdou najednou tak rychle, že ty moje předběhnou o 49 let????
Správně!
Příklad astronauta letícího konstantní rychlostí 0.8c půl roku pozemského času tam a půl roku zpátky.
Ze zadání vidíš, že poměr 
Dosadíme zpátky do vzorečku:
Na Zemi uběhl rok, v raketě jenom tři pětiny roku.
A takhle to vypadá, když astronaut 1 rok pozemského času rovnoměrně přímočaře zrychluje z nuly na 80% rychlosti světla tak, aby v kabině rakety bylo konstantní zrychlení:
je čas astronauta,
čas Země![kopírovat do textarea $v_1=at_1\Rightarrow a=\frac{v_1}{t_1}\nl v=at=\frac{v_1}{t_1}t_A\nl \gamma=\frac1{\sqrt{1-\frac{v^2}{c^2}}}=\frac1{\sqrt{1-\frac{\frac{v_1^2}{t_1^2}t_A^2}{c^2}}}\nl t_Z=\displaystyle\int_0^{t_A}\gamma dt_A=\displaystyle\int_0^{t_A}\frac1{\sqrt{1-\frac{\frac{v_1^2}{t_1^2}t_A^2}{c^2}}}dt_A=\left[\frac{t_1c\arcsin\frac{v_1t_A}{t_1c}}{v_1}\right]_0^{t_A}=\frac{t_1c\arcsin\frac{v_1t_A}{t_1c}}{v_1}\nl \frac{v_1}{t_1c}t_Z=\arcsin\frac{v_1t_A}{t_1c}\nl \sin\frac{v_1}{t_1c}t_Z=\frac{v_1t_A}{t_1c}\nl t_A=\frac{t_1c}{v_1}\sin\frac{v_1}{t_1c}t_Z$](/mathtex/63/6385d7323e7826fe3fe8127d50461659.gif)
Ze zadání víme, že
, a tak to zkrátíme:
Dál, že
a 
Dosadíme:
V raketě uplynulo během prvního roku pozemského času cca devět desetin roku. To je více, než za celou cestu konstantní rychlostí v prvním příkladu. Druhou půlku cesty, zpomalování, už nemá smysl počítat, protože během zpomalování poběží čas na Zemi rychleji než v raketě, takže to celkovym výsledkem nezamíchá.
Jestli tě zajímá knížka o speciální teorii relativity na úrovni střední školy, zkus Fyzika PRO GYMNÁZIA - Speciální teorie relativity z nakladatelství Prometheus
Offline
↑ KennyMcCormick:
Díky moc za ty výpočty a vysvětlení, už mi svítá.
Poslední věc, kterou bych ale potřeboval vědět je, jestli když letim a moje hodinky jdou stejně pomalu pro toho na Zemi, jako ty jeho pro mě (ten čas získám při zpomalení) a vyšlu každý týden JEHO (POZEMSKÉHO ČASU) signální zprávu na Zem (dorazí tam okamžitě v čase nula). Musel bych tu zprávu vysílat v časových periodách, které pro mě budou kratší než týden nebo jednou týdně a proč?
Offline
↑ Oberon:
Nemáš zač. Posílat zprávy, které dorazí okamžitě, je zakázané, protože by to narušilo kauzalitu. Ale můžeš poslat zprávu např. rádiovými vlnami. V tom případě je rozdíl mezi tím, jestli budeš jednou týdně pozemského času vysílat signál, nebo jestli budeš vysílat signál tak, aby dorazil na Zemi v týdenních intervalech pozemského času. Kterou z těch dvou možností jsi myslel?
Offline
↑ KennyMcCormick:
Já chápu, že je okamžitost kravina a zároveň mi ani tak nejde o ten signál. Spíš o tu periodu. Řeknu to teda jinak.
Na Zemi je nějaký den, třeba úterý a já letim tou raketou. A každé úterý (když bude na Zemi) v určitý čas (řekněme ve tři odpoledne SEČ - když nastane na Zemi) budu deset minut POZEMSKÉHO! času normálně v raketě skákat panáka (třeba je tam umělé gravitační pole). Jinými slovy s tim skákáním skončím v 13:10 SEČ, který bude na Zemi. Tak a teď tady v tom vidim dva pohledy na věc:
1. možnost: každým okamžikem jsem dál než pozoruje ten na Zemi, kvuli kontrakci délek, takže pro mě čas plyne pomaleji, budu tedy panáka skákat kratší dobu a s kratší periodou.
2. možnost: pohyb je relativní, absolutní je zrychlení. Z toho vyplývá, že cesta mi zabere sice kratší dobu, ale to je dáno tím, že čas mě předběhne při zrychlení nebo zpomalování. Pokud už letím konstantní rychlostí - nezrychluju - budu v lodi panáka skákat deset minut palubního času a perioda bude nezměněná.
Ze sci-fi vim, že správně je to první (alespň doufám), ale proč, když je pohyb relativní. Sám si řekl, že mě ten čas předběhne o 49 let až v okamžiku zpomalení, takže když letím s nulovým zrychlením jdou pro mě hodinky toho na Zemi pomaleji, ale zároveň steně pomalu jdou moje hodinky pro něj (a žádný Dopplerův jev prosim :D ).
Offline
↑ Oberon:
Sorry, to pořád není jednoznačný. Pochopil jsem, že to naaranžuješ tak, aby
1)přestaneš skákat
a
2)na Zemi je 13:10
Byla dvojice současných události. Ale ještě musíš upřesnit, jestli v tom experimentu mají být současné v soustavě Země, anebo ve tvojí soustavě. Takže?
Offline
↑ KennyMcCormick:
Já si myslím, že pokud skáču deset minut pozemského času a po deseti minutách pozemského času skákat přestanu, tak je na Zemi 13:10, takže si myslim, že současné události budou, že na Zemi budou hodiny pozemšťanům ukazovat 13:10 a já přestanu skákat. Mě ať ty hodiny ukazujou co chtěj.
Ale napiš prosim, jak by to bylo i v tom druhym případě. Nikdy jsem o tomhle nepřemýšlel.
Offline
↑ Oberon:
Současnost nesoumístných událostí je relativní. Dejme tomu, že začneš skákat a na Zemi je 13:00 jsou současné události v soustavě Země. Totéž s událostmi přestaneš skákat a na Zemi je 13:10. V tom případě budeš skákat kratší dobu než 10 minut svého času. Není to nic proti ničemu - ty pozoruješ, že jsi začal skákat
před 13:00 pozemského času a skončil
před 13:10 pozemského času, kde
. Časový rozdíl vznikne díky tomu, že světlo musí ve tvé soustavě překonat delší vzdálenost než v soustavě Země.
Nebo jsou začneš skákat a na Zemi je 13:00 současné události ve tvojí soustavě. Pak budeš ve své vlastní soustavě skákat déle než 10 minut svého času a pozorovatel na Zemi uvidí, že jsi začal skákat
po 13:00 jeho času a skončil
po 13:10, znovu díky relativitě současnosti nesoumístných událostí.
EDIT: upřesnil jsem to
Offline
↑ KennyMcCormick:
JO TAKHLE VONO TO JE!!!!
A jak to bude když se k planetě budu přibližovat? Nemělo by to být naopak? Já stárnu vůči pozemšťanům a oni mládnou vůči mě?
Offline
↑ Oberon:
Když se budeš přibližovat rovnoměrně přímočaře, tak v tvé soustavě bude čas Země běžet pomaleji než tvůj a v soustavě Země bude tvůj čas běžet pomaleji než jejich. Přijde na to, ze které soustavy to pozorujeme.
Offline
↑ KennyMcCormick:
Já vím, ale když bych tam skákal od 13:00 do 13:10 opět oba časy pozemské, tak budu skákat déle než 10 minut mého času ne?
Offline
↑ Oberon:
Ano, za předpokladu, že jsme v soustavě spjaté s raketou.
Offline
↑ KennyMcCormick:
:D už mi to je docela trapný, že sem tak natvrdlej, ale prostě v tom musim mít jasno.
Pokud absolvuji cestu těsně podsvětelnou rychlostí, která MĚ bude v raketě trvat 20 let a těm na Zemi (popř. na jiné planetě) 40 let, tak ti na Zemi zestárnou vůči mě o 20 let, protože biologické děje podléhají fyz. zákonům. Teď jsem ve stádiu, kdy, doufám, chápu proč tomu tak je, pokud odlétám OD planety (zdůvodňuji si to tím, že moje činy se budou těm na planetě jevit jako zpomalené v důsledku nárustu dráhy, kterou musí světlo urazit, který je způsobený rychlostí, kterou se pohybuju).
Pokud absolvuji z planety zpětnou cestu totožnou rychlostí, zestárnou vůči mě o dalších 20 let. Tady mi pochopení stále uniká (všechny moje činy se jim budou jevit jako zrychlené, nebo ne?). Zároveň chápu, že to kravina, protože by po mém příletu ti na planetě, kterou jsem opustil byli starší než ti na planetě na kterou přilétám, i když by v jejich soustavách uplynul stejný čas.
Offline
zdůvodňuji si to tím, že moje činy se budou těm na planetě jevit jako zpomalené v důsledku nárustu dráhy, kterou musí světlo urazit, který je způsobený rychlostí, kterou se pohybuju
Nejen tím, ale i dilatací času.
Pokud absolvuji z planety zpětnou cestu totožnou rychlostí
Eeeh? O_o Napiš to jasněji.
Offline
↑ KennyMcCormick:
No prostě poletim z planety na kterou sem přiletěl zpět na Zemi tou samou rychlostí jakou jsem letě na tu planetu ze Země.
Offline
↑ Oberon:
Ah, jasně. Nebudou se jim jevit zrychlené, ale zpomalené, protože oni jsou ve své soustavě v klidu a ty se vůči nim pohybuješ.
To, co uvidíš ty, bude, jak letíš od Země a během tvé cesty pozemšťané stárnou pomaleji než ty, protože ty jsi ve své soustavě v klidu a pohybuje se Země. Na zpáteční cestě budou taky stárnout pomaleji. Ale v okamžiku, kdy ses otočil na zpáteční cestu, jejich hodinky poskočily do budoucnosti tak, abys byl mladší ty, až se vrátíš na Zemi.
Offline
↑ KennyMcCormick:
Ok díky za odpovědi. Už na to kašlu. Nepochopitelný věci se prostě nedají pochopit, ať se snažíme sebevíc...
Offline