Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj nevite jak vyresit tento priklad? Dekuji
Světlo ze sodíkové výbojky o vlnové délce λ = 589 nm dopadá pod úhlem α = 30o na optickou mřížku 10 mm širokou. Maximum třetího řádu, které se vytvoří na stínítku vzdáleném 1 m od mřížky, je vzdáleno od maxima nultého řádu 20 mm. Určete celkový počet vrypů na mřížce .
Offline
↑ gekoncik:
Jako správný praktik jsi mohl uvést, zda se jedná o mřížku transmisní nebo reflexní, nebo i nakreslit obrázek :-)
Z mřížkové rovnice vypočteš mřížkovou konstantu , tj. prostorovou periodu vrypů a převedeš na počet vrypů na 1 cm.
To je všechno.
---------------------------------------------------------------------
je řád difrakčního maxima,
je vlnová délka,
je sinus úhlu dopadu,
EDIT: až do tohoto místa je můj příspěvek v pořádku.
V následujícím řádku jsou nesprávně použité číselné hodnoty (chyba vznikla z toho, že jsem bral jako úhel mezi nultým a třetím difrakčním maximem).
je sinus úhlu difrakčního maxima 3. řádu.
=> , na délce 1 cm to bude 2716 vrypů.
Tudíž i výpočet mřížkové konstanty a počtu vrypů je nesprávný :-(
Vysvětlení mřížkové rovnice vč. obrázku a opraveného výpočtu uvedu v následujících příspěvcích.
Offline
↑ gekoncik: Tady se něco o ohybových jevech a mřížce dozvíš více :
http://www.aldebaran.cz/studium/fyzika/ … p.html#mr1
http://fyzika.jreichl.com/index.php?sek … p;page=461
http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/pvok/node120.html
Offline
↑ medvidek: Dobrý den Ivane :-)
chci se zeptat , proč se lišíme ve výpočtu a ještě takový dotaz možná hloupý , co je přesně to a co je sinus úhlu difrakčního maxima ( 0,02) s tím jsem v úloze nepočítala , je to velká chyba ?
Děkuji za odpovědiˇ.
Offline
Omlouvám se za svou nepozornost při použití mřížkové rovnice v příspěvku #3.
Za trest jsem vytvořil obrázek, na kterém se pokusím všechno vysvětlit :-)
Nyní napíšu mřížkovou rovnici
Úhly a jsou měřeny od kolmice na mřížku, je řád difrakce, je vlnová délka. je vzdálenost mezi štěrbinami mřížky (někdy se tomu říká mřížková konstanta - nejspíš proto, že reálné mřížky nemusí mít jen štěrbiny a vrypy, ale mohou mít téměř libovolnou periodickou strukturu).
Z mřížkové rovnice můžeme vyjádřit , což je počet štěrbin na jeden metr mřížky:
Difrakcí dojde k ohybu paprsku o úhel , a ne o úhel , jak by jsi někdo (např. já :-) mohl myslet.
Z obrázku je vidět, že , přičemž
Po dosazení za
Naše mřížka nemá šířku 1 metr, ale jen 1 cm, takže počet štěrbin bude 100x menší:
Kdo chce, může sem dosadit a mělo by mu vyjít N=98,588.
Po dalších úpravách lze dostat následující aproximativní vztah
Offline
↑ Ivana:
Zdravím Ivano :-)
To není nic jiného než , neboli vzdálenost štěrbin/vrypů v mřížce.
V Reichlově encyklopedii http://fyzika.jreichl.com/index.php?sek … p;page=461 je uveden vztah pro disperzi na mřížce
Tento vztah dostaneme, zvolíme-li v mřížkové rovnici , (tj. paprsek dopadající kolmo na mřížku), , .
Mřížková rovnice je jen určitým zobecněním tohoto vztahu.
Odvození mřížkové rovnice je principiálně stejně jednoduché. Máte-li někdo zájem, mohu ho sem také uvést.
Offline
↑ medvidek:Zdravím Ivane :-) , děkuji za odpovědˇ , ještě si řešení potřebuji promyslet . Hezký večer :-) .
PS : Budeš-li mít čas , poprosím o odvození mřížkové rovnice . Ostatnímu výkladu rozumím .
Děkuji :-)
Offline
↑ medvidek:
A ještě nevím jak upravit
na tento výraz
Offline
↑ Ivana:
Začnu třeba tím, že ukážu úpravu výrazu
.
Jmenovatel zůstává stejný, budu tedy zapisovat jen úpravy čitatele:
Vzhledem k tomu, že úhel je poměrně malý - v konkrétním případě ,
bude člen nevýznamný ve srovnání s .
Proto můžeme psát
Offline
↑ Ivana:
Hezký ... (hezkou noc?) , Ivano :-)
Pro odvození mřížkové rovnice použiju obrázek
a jsou opět úhly mezi paprskem a kolmicí na mřížku. V obrázku kolmice není zakreslena, ale snad si to každý dokáže představit.
je vzdálenost otvorů v mřížce, zároveň je to společná přepona dvou pravoúhlých trojůhelníků.
Z obrázku je patrné, že dráhový rozdíl, který vzniká mezi paprsky procházejícími mřížkou, bude
.
Aby mohlo vzniknout difrakční maximum, musí paprsky vystupující z mřížky interferovat konstruktivně - to je tzv. podmínka fázového synchronizmu (někdy, zejména u objemových mřížek se tomu říká Braggova podmínka). Tato podmínka je splněna, když je dráhový rozdíl celočíselným násobkem vlnové délky:
To už je jen jiný tvar mřížkové rovnice
Offline
↑ medvidek: Zdravím Ivane a moc děkuji :-) . Pořádně si to nastuduji :-)
...o něco později :
Tak tvůj postup jsem prošla , pochopila a posílám své doplněné řešení s celým výpočtem pro N .. počet štěrbin :
Ještě jednou děkuji za vysvětlení odvození mřížkové rovnice :-)
Offline