Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
dobrý den, nevím si rady s jedním příkladem, jedná se o příklad kdy je funkcí tedy parabolou dána tuhost pružiny, úkolem je najít náhradní charakterystiku která bude vyhovovat zadaným kriteriím
Fn (náhradní) pro
Fn (náhradní) pro je
Fn (náhradní) pro je
jde tedy o to že ta náhradní charakteristika protíná tu původní která je daná parabolou, ve dvou bodech, tedy A a B. Já tedy potřebuji rovnice dvou přímek, první povede z bodu ze kterého vychází parabola a jde skrz bod A ktery leží na parabole a druhá začína v bodě A a jde skrz bod B který leží taktéž na parabole. Tady jsem to pro názornost nakreslil aby to bylo jasnější. Prosím o radu, protože sám stím nehnu a nutně to potřebuju.
Offline
Zdravím,
tady kolega řeší něco podobného, má trošku přehlednější označení. Tedy apod.
jelikož toto neplatí (F je síla, y je prodloužení, tak si nerovnají).
Pokud jen potřebuješ sestavit rovnice přímek ze zadaných dvojic bodů, potom sestavuješ rovnici přímky (nebo u Tebe ), dosazuješ odpovídající souřadnice bodů O, A (nebo A, B) a máš dvě rovnice a dvě neznámé (k, q).
Z které části učiva je tato úloha? Děkuji.
Offline
↑ jelena: je to předmět části strojů na technické univerzitě v Liberci tato kapitola je zaměřená na Pružné spoje.
Offline
↑ jardakykolka:
děkuji, to je pěkné :-) Dokážeš tedy dosadit hodnoty a (pro bod O) do rovnice , potom pro bod A do rovnice a vyřešit soustavu, co nám vznikne?
Zatím se mi nelibí, že může být jiné k pro první přímku a jiné pro druhou, což by dávalo, že tuhost se mění.
Obrázek tedy nakreslil učitel a řekl jen vypočítat směrnice pro každou přímku OA a AB? Tak? Děkuji.
Offline
↑ jelena:ano byla to od něho jakási nápověda, řekl že to souvisí se směrnicí té přímky. a to že se ty tuhosti mění je dáno tím že jsou tam ty pružiny dvě v serii, nejprve se natahují obě pak jedna z nich dojde na jakýsí doraz a dál se natahuje pouze jedna jestli to říkam dobře. a to způsobí ten lomoví bod A
Offline
jsem ztoho už trochu mimo protože to řeším už hrozně dlouho.
1. problém je že nevím jak udělat tu rovnici přímky z těch dvou bodů
2. nevím jak se spočte směrnice té přímky
3. vím že tuhost té pružiny je
nespočítá se náhodou směrnice stejně jako tuhost? není vlastně ta směrnice přímky ta hledaná tuhost mě teď tak napadlo???
Offline
↑ jardakykolka:
Máš přímo zadáno:
pro bod O, že , ,
pro bod A, že ,
Předpokládám, že a, b u vás podle seznamu studentů nebo tak nějak.
Sestavení rovnice přímky ze dvou bodů - viz zde, úloha 2. Hodnoty k, q vzniknou řešením soustavy rovnice (derivovat nebudeme).
Offline
↑ jelena: takhle jsem to tedy pochopil, je to tak?
Offline
↑ jardakykolka:
ano, myslím, že dobře, jen pro pořádek bych nepletla označení (a, b, k, q)
zadáno
bod O , je to zároveň
bod A , , je to zároveň
------------------------------------------------
přímka OA
pro bod O
pro bod A
-------------------------------------------------
odsud vyjádřit směrnici přímky OA
Offline
↑ jelena:prohleédnul jsem si to co řešíte s kolegou Dvořkou a je to uplně ten samí příklad, udělal jsem tedy ty rovnice a když do nich použiju čísla z jeho zadání tak mi také vychází tuhost 100, 250 a celková 71,43. jen mi tam nehrají jednotky. viz foto
otázkou je zda je toto řešení správné a jak to ověřit
Offline
Pokud máme věřit tomuto:
Jarda napsal(a):
jsou tam ty pružiny dvě v serii, nejprve se natahují obě pak jedna z nich dojde na jakýsí doraz a dál se natahuje pouze jedna jestli to říkam dobře. a to způsobí ten lomoví bod A
potom na prvním úseku jsme vypočetli společnou tuhost pružin a na druhém vypočteme jen tuhost zbývající pružiny (s větší tuhosti), která svou "pružinovost" neztrátila.
Tedy , , dosadíme do:
To už by snad smysl dávalo.
Offline
↑ jelena: to už smysl dává , takže tuhost první pružiny vyjde 166,6 . Ale asi tam je problém s jednotkama si myslím, protože celková tuhost bude 100% = 1, k1=1,66 a k2=2,5 to by mohlo být? A ty deformace teda nechápu, když to vezmu početně , tak to vyjde y1=F1/k1=3000/1,66=1,8 mm a y2=1,7 mm ???
Offline
↑ Dvorka: ještě se chci zeptat, když to nebude sériově, ale paralelně zapojené tak jestli to dobře chápu tak výsledná tuhost k=k1+k2 , tudíž se budou obě natahovat pořád stejně a naše celková tuhost K=100 z předchozího případu se změní na tuhost k1, tuhost k2 zůstane stejná a výsledná tuhost K=350? nebo 3,5?
Offline
↑ Dvorka:
a) jednotky tuhosti jsou N/m, žádná % v tom nejsou.
b) mm jsou ve Tvém tématu, tedy sjednotíme: y jsou v mm, potom tuhost je třeba vyjádřit správně. síla, která působí je například pro y=10mm .
To si pořádně přepočtete ještě (nebo zkontroluje, zda v zadání jsou skutečně mm).
c) výpočet deformace.
Pro 1. úsek OA deformace jednotlivých pružin bude odlišná a platí , působí však stejná síla, tedy , tedy najdete , podobně y_2.
Pro 2. úsek AB jsme se dohovořili, že se deformuje pouze 2. pružina, tedy .
----------------------
ještě se chci zeptat, když to nebude sériově, ale paralelně zapojené tak jestli to dobře chápu tak výsledná tuhost k=k1+k2 , tudíž se budou obě natahovat pořád stejně a naše celková tuhost K=100 z předchozího případu se změní na tuhost k1, tuhost k2 zůstane stejná a výsledná tuhost K=350? nebo 3,5?
ano, na 1. úseku by se vypočetla celková tuhost K, na 2. úseku tuhost zbývající pružiny, co se ještě protahuje. A dosazením zpět do K najdeme 1. pružinu, která už přestala působit.
"nebo 3,5" Jednotky teď nekontroluji, sjednotíme se, jak je přesně v zadání, potom dokončíme.
Snad tak.
Offline
takže když to přepočítám tak nám vyjde celková tuhost K=0,0001N/m=0,1N/mm , tuhost k2=0,00025N/m=0,25N/mm a tuhost k1=0,0001666N/m=0,1666N/mm to by šlo, ale ty deformace nějak nechápu, mohla by jsi to sem dát číselně, když znáš teď ty tuhosti? nebo spíš nějak nevidím kolik je ta síla FOA na prvním úseku a pak ten druhý úsek je teda jenom y2?
Offline
↑ Dvorka: nevím jestli to paralelní chápu dobře nedává mi to moc smysl. mám celkovou tuhost K=k1+k2 , na prvním úseku vypočtu nějakou tuhost k=0,1N/mm , potom na druhém k=0,25N/mm , a celková tuhost je tedy 0,35N/mm nebo na prvním úseku je celková tuhost a tuhost k1 teda dopočítám ze vzorce? Ale to by byla záporná (-0,15N/mm) a to je blbost ne?
Offline
↑ Dvorka:
pokud sedí jednotky, tak a síla , tedy
. Lépe zapsat jako
Stačí, když se na to podívám až večer? To paralelní zatím, prosím, nemíchej (na prvním úseku vždy počítáme společnou tuhost k1+k2, jelikož působí obě pružiny). Děkuji.
Offline
Tak se pokusím zrekapitulovat, když jsem slíbila:
zadáno
bod O , je to zároveň
bod A , , je to zároveň
Bod B , , je to zároveň
------------------------------------------------
přímka OA
pro bod O
pro bod A
-------------------------------------------------
odsud vyjádřit směrnici přímky OA , která vyjadřuje společnou tuhost:
------------------------------------------------
přímka AB
pro bod A
pro bod B
-------------------------------------------------
odsud vyjádřit směrnici přímky AB , která vyjadřuje
dosazením do vypočteme
Deformace:
1. pružina na úseku OA
2. pružina na úseku OA
V součtu 10 mm, jak má být.
2. pružina na úseku AB - deformace je nebo jelikož na tomto úseku se deformuje jen 2. pružina.
-----------------------------------------
Shodujeme se?
Když si představíme graficky, jak by to vypadalo pro působení 2 pružin samostatně а v sériovém zapojení, tak síla v sériovém zapojení při stejném prodloužení je "mezi samostatnými pružinami" (dá se odvodit i ze vzorce pro K). Tedy při samostatném působení pružiny s větší tuhosti (na 2. úseku) máme přímku s větším sklonem (u nás úsek AB):
Offline
↑ jelena:
sériové zapojení je super to chápu, děkuji moc. Ale mám prosbičku, to paralelní z tohoto vysvětlení nechápu vůbec , šlo by to nějak shrnout početně jako to sériové,ale předělat to na paralelní ?Prosím až budeš mít chviličku třeba večer? :) moc by mi to pomohlo :)
Offline
↑ Dvorka:
u paralelního bych to viděla tak, že by pan učitel zadal charakteristickou křivku tak, aby na 1. úseku sklon přímky byl vetší, než na druhém. Zadal něco takového?
Pokud ne, tak si představ, že místo paraboly máme takový graf podobný písmenu S a body:
O ,
A ,
B ,
To jsem jen tak vymyslela na ukázku (křivku jsem nevymyslela), zkus počítat s K pro první úsek a pro druhý úsek . Bude vidět (večer :-).
Offline
↑ Dvorka:
:-) to mi ovšem hroutí veškeré plány:
a) na model, který jsem si představila,
b) na dnešní večer.
Na model se ještě zeptám v sekci Fyziky, potom se uvidí, co s dnešním večerem. V zadaní je opět stanovit charakteristiky pružin (tuhosti) nebo jen určit deformace? jelikož deformace jsou stejné.
Offline
ale čím dřív to zvládneme , tím líp :)
To určitě :-) Shrnu - my jsme toho s kolegou ↑ jardakykolka: už zvládali - kolega byl na konzultaci, něco donesl, založila jsem téma k modelu. tedy máš dostatek podkladů, abys na konzultaci za učitelem došel také, zkontroloval první model a druhý model dovedl ke zdárnému konci.
Offline