Matematické Fórum

↑ jelena:

tak výpočet toho příkladu jsem dělal podle sešitu a podle jednoho podobnýho příkladu viz. obr.



jinak skripta jsem si našel tady přes forum

http://www.umat.feec.vutbr.cz/~hlavicka … a_BMA3.pdf

tu první část mam spočítanou, ale v tý druhý nevim pořádně co se po mě chce a co je výsledek...

Tak tento výklad jsem docela pochopil. A po prostudování podkladů bych taky volil tedy exponencielní rozdělení. Jen nikde ve skriptech nemohu najít ten vzorec pomocí kterého se počítá lambda 1,2,3,4, ani ten na lambda s čárou, ani ty dva pod tim.
S tím se taky chci zeptat, jestli jsou ty vzorce vůbec dobře a patří k tomu exponencielnímu rozdělení...???
Děkuji

Pořád je to aktuální, pořád se v tom probírám.
V tý lambdě s čárou chbí dosazený čas t = 200 hodin, pak t vyjde. Něco podobného mám i v teorii s exponenciálním rozdělením, tak už jsem si řekl, že to bude dobře, abych se od něčeho odpíchnul.
A k levému rohu. Vzorec na lambdu http://en.wikipedia.org/wiki/Failure_ra … rete_sense je podle mě zbytečně těžký, a dopočítat to z R a Q podle přednášky mi také nejde.
Takže spoléhám také na to, že ten vzorec co tam je napsaný bude dobře. A to i proto, že vyjde lambda pro všechny intervaly celkem konstantní. A pak se má použít exponenciální rozdělení a následující vzorce...

Děkuji moc, teď mám opravdu z čeho vybírat. Ne, je to velmi pěkně popsáno, když budu mít něco podobného u zkoušky, tak použiju tuto Vaši poslední formulaci. A počkám si taky na ,,kritiku" :))
Venca

kolega Stýv - autorita v oboru statistiky a pravděpodobnosti napsal(a):

věř mi, nic mi neudělá větší radost, než když můžu někoho spravedlivě zkritizovat:)

ani poník? Zklamání, однако.

Na jaké téma se dá psát bakalářka v tomto počásí? O stavení snehuláků (to bych si představila rozlet své fantazie)?

Mně se podařílo splnit své zimní úkoly v termínu 05.07 odpoledné, tedy již relaxuji, děkuji za reakci a pohodovou a zdarnou práci nad bakalářkou přeji. A rozhodně není nutné nic nastudovavat a už vůběc ne - přemyšlet..., děkuji :-)
------------------------
K tématu:

Obdobný problém jste s Lukášem řešili zde. 

Osobně hledím na tento závěrečný vzorec, který přepiší takto:



pro průměrné časy od 1 do 4 mi to dává smysl: násobení relativní četnosti vzorků porušených v příslušném intervalu vynásobením časem životnosti těchto vzorků v součtu dává kumulativní čas do poruchy za celý soubor vzorků.

? ale jaký je smysl této časti? - jsou to vzorky bez poruchy po celou dobu zkoušky, proč se to ovšem dělí počtem porušených vzorků?

Jinak k problému spolehlivosti a zkušebnictví bych povypravěla (třeba o plánech údržby nebo o prográmech zkoušek, o standardech v oboru...), ale matematický aparat k tomu nemám.

---------------------

Pro kolegu Vaclava - nebyla by možnost položit dotaz přímo Vašemu vyučujícímu? Máte snad konzultace nebo mailem komunikaci? Děkuji.

---------------------
OT: fialovou používám v textech, když mluvím o autoritách, v souladu s významem barev. Přečíst se to dá pomoci kurzoru. Dokud jsme neměli pod zprávou tlačítko pro barvy a musela jsem vypisovat BBcode, tak jsem barvy používala omezeně, ale co máme to tlačítko... Zdravím.

↑ jelena:
k tomu vzorci se mam zeptat vyučujícího?
podle mě je lambda intenzita poruch, a tedy průměrný údaj za časovou jednotku. A to z toho vyjádření plyne, ne?
Rozměrově to taky musí vycházet [ /sekunda ], a to teda vychází...

Tak pan profesor na můj mail nereaguje, možná má dovolenou, nevím.

Pak tu mám další problém s dalším příkladem.

(Nevím, zda toto nemám dát jako nové téma)
Mám 2 stroje paralelně zapojené. Spolehlivost ověřena zkouškami.
Stroj1: zkouška s výběrem 18 strojů po dobu 1000 hodin s výsledky:

doba zk.          počet poruch
0-200                        2
200-400                     5
400-600                     7
600-800                     3
800-1000                   1

Když si to spočítám jako u předchozího příkladu - ty Lambdy tak mi vyjdou hodnoty: 0,1;0,3;0,63;0,75;1; takže nevím zda mohu použít exponencielní rozdělení - asi ne, protože lambda není konstantní.
Na to jsem se taky chtěl pana profesora zeptat, protože mám za to, že mi po minulé zkoušce říkal, že tady se použije norm. náhodná veličina N (μ,σ). Ta má ale parametry μ,σ, což je střední hodnota a odchylka. Dá se to vůbec použít tady v tomto příkladu?

Stroj2: poruchy při zkoušce 10 čerpadel po dobu 300 hodin vznikly v časech: 30, 70, 90, 150, 180, 245 hodin.

a) určete pravděpodobnost, že po 500 hodinách dojde k poruše paralelního zařízení

b) posuďte vlastnosti stroje 1 z hlediska spolehlivosti odhadu střední hodnoty při spolehlivosti tvrzení 95%.

Mám spočítán možná bod a), to ale nevím zda je správně...viz. obr.

Můžete mi tedy někdo prosím poradit?

Jinak ještě k tomu co mi říkal pan profesor: na jeden stroj se použije normální náhodná veličina a na druhý stroj exponencielní náh. veličina. Ta exponencielní právě myslím, že se použije pro výpočet toho druhého.

Zdravím,

použití typu náhodné veličiny je určováno způsobem rozdělení četností jejího výskytu.
Pokud má charakter trvale klesající jedná se o exponencielní n.v. , v
případě růstu a následného poklesu je to případ normální náhodné veličiny - od pana profesora.

1) ANO

3) ANO, je to tak jak jsem psal

Děkuji

Děkuji (byla jsem ušetřena popisu k normálnímu rozděleni),

1) normální rozdělení (poslední vložený výpočet ↑ Vaclav:) už se mi zdá být v pořádku.

Rychlý výpočet - pan učitel asi má na mysli, že většina kalkuláček má funkci pro výpočet průměru a směrodatné odchylky.

Jen se mi nezdá intervalový odhad pro 95 % "spolehlivost tvrzení" - jelikož máš výsledek jako (průměr +/- směrodatná odchylka), ale měl by být použit vzorec - viz čl. 10.5.1 v odkazu a předpokládám v technickém výpočtu byste mohli mít . Bylo něco takového?

Použivali jste tabulky pro parametry normálního rozdělení?


2) exponenciální rozdělení pro stroj 2 se mi zdá být v pořádku (z příspěvku 15 ↑ Vaclav:).


3) závěr výpočtu - pro paralelní spojení strojů 1, 2 (z příspěvku 15 ↑ Vaclav:) se mi zdá co do vzorců také v pořádku.
Ovšem otázka - hodnota R pro 1. stroj - bylo vypočteno dle vzorce pro normální rozdělení?

použití typu náhodné veličiny je určováno způsobem rozdělení četností jejího výskytu.
Pokud má charakter trvale klesající jedná se o exponencielní n.v. , v
případě růstu a následného poklesu je to případ normální náhodné veličiny - od pana profesora.

Děkuji, to již jsme vyjasnili - v úplně prvním zadání bylo trvale klésající (exponenciální), stroj 1 z druhého zadání má normální rozdělení (to, co jsem označila histogram - Gauss. křívka).

↑ Vaclav:

potřebujeme tabulky pro Ф - v odkazu "Statistické tabulky"., vzorce asi máte stejné? Odkaz.

Je to v pořádku?

↑ Vaclav:

děkuji, co je ve vzorci t_0 - je to střední T?

? nemůžeme použit vzorce (23) odsud? E - střední hodnota T.

↑ Vaclav:

podle všeho to bude T_střední a také bych použila jejich vzorce.

Ať se to zítra podaří.