Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑ quardiola:
Zdravím, dokazoval kolega Olin, kolegovi děkuji.
Offline
↑ quardiola:
Abych pravdu řekla, nevím co bych měla blíže vysvětlovat. Nastuduj si princip mat. indukce, rozepiš si jednotlivé kroky a který krok není jasný (nebo úprava), tak se konkrétně zeptej - třeba i přímo v tématu, kde je vysvětlení od kolegy Olina.
Další důkazy a ještě další.
Offline
↑ quardiola:
Považovala bych za čest okomentovat řešení kolegy, ale asi bude více přínosné, když se pokusíš vzit základ z Wikipedie, do jednotlivých kroků překopírovat řešení, umístit to sem a jednoznačně označit krok, kterému nerozumíš. Pokud je to první pokus o matematickou indukci, tak zkus použit nějaký příklad od vaších (předpokládám) vyučujících a spíše pro začátek provést důkaz rovnosti. Jediné, co může být trochu problém, jsou algebraické úpravy vzniklých výrazů, ale to je tak celé úskalí.
Jistě to bude mít zdarný průběh.
Offline
no ja to dělal podle takového postupu nevim jetsli to je tak dobře ale u rovnic to vychzelo a u nerovnic nějak nevim mužeš prosimtě napsta co dělám špatně jetsli je ten postup dobrý díky
http://leteckaposta.cz/740399152
Offline
↑ quardiola:
Zdravím a děkuji,
bohužel není to dobřé - první krok má být pro nejmenší přirozené číslo (dle zadání obvykle pro n=1, nebo v zadání s nerovnici je to n=3, přesně takové číslo dosazujeme za n), další je induční předpoklad - předpokládáme, že platí pro n (tedy "opisujeme zadání tak, jak je") a dokazujeme pro následující člen (místo n dosazujeme (n+1)).
Doufám, že někdo z kolegů v průběhu dne se zapoji, děkuji. (až do odpoledních hodin nebudu mít čas).
Offline
Zdravím,
díval jsem se teď na vzorovou indukci, která je na Wikipedii. Je samozřejmě správně, ale z metodického hlediska mi postup nepřijde úplně vhodný - v uvedeném postupu totiž "to, co máme, upravíme na to, co chceme," zpravidla ale při důkazech indukcí spíše "to, co chceme, upravíme na to, co máme". Kdybych tedy tuto základní rovnost dokazoval já, postupoval bych spíše tak, že bych si řekl:
víme
chceme
Tady ani nemusíme nic upravovat, jen si toho všimneme:
A za to dosadíme:
což už se dokáže snadno pár úpravami.
V dokazované nerovnosti
je postup následující:
víme
chceme
Zde potřebujeme menší úpravu:
V tuto chvíli se asi nedá zase vymyslet nic lepšího, než využít toho, co už známe, takže
.
Poslední krok ve výše odkazovaném mém postupu nebo v postupu kolegy ↑ jarrro:, totiž odhad
se může zdát umělý ("jak na to příšel?"), ale je to prostě proto, že tam teď zase chci dostat to, co dokazuji, tj.
. Tak to tam vrazím a jen ověřím, že to opravdu platí.
V obou indukcích jsem vynechal první krok, věřím však, že mi to odpustíte, když je to jen dosazení.
Offline
↑ quardiola:predpokladáme,že platí
a vieme,že
teda sme len vynásobili obidve strany nerovnice kladným číslom 2
Offline
↑ quardiola:
Odpovím za nepřítomného kolegu, snad se neurazí :-) .
Pro určité n máme jednak nerovnost
(1)
(tzv. indukční předpoklad) a dále rovnost
(2)
,
která je triviální. Nyní si všimneme, že orámečkovaný výraz ve (2) zároveň je levou stranou nerovnosti (1) .
Co bychom dostali, kdybychom "z (1) dosadili do (2) " ? Technicky to provedeme třeba tak, že (1) vynásobíme dvojkou - tím dostaneme
(3)
,
takže spojením (2), (3) vznikne
a z toho nás dále zajímá
atd.
Offline