Je na čase prozradit i mé řešení. Tady je ...
Skrytý text:Použil jsem Jensenovu nerovnost pro konkávní funkce. Položme v dalším

,

. Snadno se ověří přímým výpočtem, že druhá derivace funkce

je záporná a tudíž konkávní. Jensenova nerovnost v tomto případě říká, že pro kladná čísla

,

, platí nerovnost

Pro efektivní použití Jensenovy nerovnosti je zapotřebí si dobře rozmyslet volbu čísel v předchozí nerovnosti. Nebudu zde motivovat následující nelineární soustavu rovnic, neboť předpokládám, že to je jasná věc. Tedy zvolíme čísla

a

pro

tak, aby platilo
kde

je vhodně zvolená reálná konstanta. Tato soustava se vyřeší velmi snadno, totiž jejím řešením je aritmetický vektor

při

. Hodnoty

pro

jsou pak libovolné hodnoty pro proměnné

a

splňující zadání úlohy (dále již nebudu rozlišovat hodnotu složky vektoru příslušející té které neznámé čárkou od označení samotné neznámé). Tedy bude po aplikaci Jensenovy nervnosti

Odtud ale snadno

Nerovnost nastává jedině v případě

. Odtud hledaný odhad
