Je na čase prozradit i mé řešení. Tady je ...
Skrytý text:Použil jsem Jensenovu nerovnost pro konkávní funkce. Položme v dalším
,
. Snadno se ověří přímým výpočtem, že druhá derivace funkce
je záporná a tudíž konkávní. Jensenova nerovnost v tomto případě říká, že pro kladná čísla
,
, platí nerovnost
Pro efektivní použití Jensenovy nerovnosti je zapotřebí si dobře rozmyslet volbu čísel v předchozí nerovnosti. Nebudu zde motivovat následující nelineární soustavu rovnic, neboť předpokládám, že to je jasná věc. Tedy zvolíme čísla
a
pro
tak, aby platilo
kde
je vhodně zvolená reálná konstanta. Tato soustava se vyřeší velmi snadno, totiž jejím řešením je aritmetický vektor
při
. Hodnoty
pro
jsou pak libovolné hodnoty pro proměnné
a
splňující zadání úlohy (dále již nebudu rozlišovat hodnotu složky vektoru příslušející té které neznámé čárkou od označení samotné neznámé). Tedy bude po aplikaci Jensenovy nervnosti
Odtud ale snadno
Nerovnost nastává jedině v případě
. Odtud hledaný odhad