Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1

Ahoj, můj dotaz se týká gradientu funkce, především pak toho, jak jej interpretovat. Že udává směr nejrychlejšího růstu funkce vím, skripta a Wikipedii jsem četl, ale uvedeným zdůvodněním jsem nerozuměl. Nejlepší asi bude uvést můj myšlenkový pochod :-) :
- uvažuju funkci dvou proměnných v nějakém bodě, ve kterém je diferencovatelná
- spočítám derivace ve směrech
a 
- sestavím vektor, jehož složky jsou výše zmíněné derivace
Co je na tomhle vektoru tak zvláštního, tj. proč udává směr „nejrychlejšího růstu”? Co kdybych si místo směrů v osách x a y vybral jiné jednotkové vektory a obdobu gradientu sestavil z nich? Není mi prostě jasný ten přechod od hodnoty derivace (což je skalár) ke směru růstu. Je zřejmé, že když jsou derivace ve směrech nějakých dvou linerálně nezávislých vektorů nulové, tak jde o stacionární bod (nejjednodušší je uvažovat parciální derivace podle x a y), což jde zapsat pomocí toho gradientu (je nulový), ale ostatní případy mi jasné nejsou. Předem děkuju za váš čas, Honza
Offline
↑ FliegenderZirkus:Zdravim a posielam nejake pictures AAA
BBB
Offline
↑ FliegenderZirkus:
Vezměme případ funkce
dvou proměnných, která má v bodě
nenulový totální difetenciál, jímž je nenulová
lineární forma
.
Tečná rovina T ke grafu fce f v bodě
má rovnici
a je různoběžná s rovinou S o rovnici
.
V rovině T leží právě jedna přímka p, která prochází bodem
a je rovnoběžná s rovinou S (tedy p je v rovině T "vrstevnicí"
procházející bodem
) . Nechť q je přímka, která je kolmým průmětem přímky p do roviny S (tedy "půdorysem" přímky p) .
Rovnici přímky q v rovině S dostaneme ze soustavy
,
,
přímka q (ležící v rovině S) je tedy určena rovnicí
, neboli
.
Z této rovnice je patrné, že vektor
je normálovým vektorem přímky q, tedy vektorem kolmým k přímce q.
Rovina Q vedená bodem C a kolmá k přímce q (v rovině Q tedy "leží" i vektor grad f(C) ) protne rovinu T v přímce , kterou označme r.
Přímka r se v bodě
protne s vrstevnicí p a je k ní kolmá . Přímka r je proto spádovou přímkou (přímkou největšího spádu)
roviny T v bodě
, její kolmý průmět w do roviny S je kolmý k přímce q, tudíž grad f(C) je směrovým vektorem přímky w.
Z faktu, že tečná rovina T v ololí bodu
aproximuje plochu o rovnici
, plyne zbytek.
Offline

↑ Rumburak:
Už to asi mám. Kdybych v rovině xy nakreslil izokřivku
, tak přímka q bude její tečna a gradient na ni bude vždy kolmý. Správně?
↑ pietro:
Hlavně ten první odkaz je poučný, dík. MIT má vůbec skvělé materiály, našel jsem i záznam přednášky k téhle problematice: OCW
Offline
Stránky: 1