Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑ sanr:
Zdravím,
1. zadání - jen námět: představuji si to tak, že 1. vychýlka ručičky je nad rovnovažnou polohou, druhá pod, třetí opět nad. Rovnovažná poloha je tady v nějaké kladné hodnotě.
Hodnoty n (po úpravě s ohledem na rovnovažnou polohu) můžeme tedy považovat za A_n a vypočíst parametry tlumeného kmitu. Může být?
Offline
Offline
zdravím,potřeboval bych pomoct s příkladem na optiku.
Zadáníje: Ve válcovém optickém vlákně, jehož koncové plošky jsou kolmé k ose
vlákna, je úhel, se kterým světlo z vlákna vystupuje, roven úhlu
dopadu.
Platí to i pro případ konických světelných vláken, které se užívají
pro získání poněkud zvětšených obrazů? Předpokládejte počáteční
průměr vlékna 0,05 mm, jeho délka 25 mm a výsledné zvětšení
rovno 2.
Kdyby někdo věděl prosím napiště mi na e-mail nebo tady.
Děkuji
Offline
Hezký večer ↑ mesie:
Tvůj příspěvek nijak nesouvisí s tímto tématem.
V zájmu zachování pořádku a přehlednosti příště založ nové téma s odpovídajícím názvem.
Kónická vlákna
Přínos kónických optických vláken spočívá v tom, že zmenšují/zvětšují průměr vedeného optického svazku. Ale jak se říká, vždy máme "něco za něco". Když průměr optického svazku zmenšujeme [zvětšujeme], zvětší [zmenší] se rozah úhlů, pod kterými světlo opouští užší [širší] konec vlákna.
Odpověď na tvoji otázku je "neplatí". U kónických vláken je výstupní úhel paprsku obecně jiný než vstupní. Vzorec i s obrázkem najdeš například zde: http://www.polymicro.com/catalog/2_8.htm
Nutno poznamenat, že samotné jedno optické vlákno (ve smyslu této úlohy) nelze použít na přenos obrazu, a tím méně na jeho zvětšení či zmenšení. Na přenos obrazu se obvykle používají struktury o mnoha vláknech (např. opt. kabel, nebo jakýsi pevný slepenec opt. vláken), přičemž každému vláknu odpovídá jeden obrazový bod. Tím, že budou všechna vlákna kónická, můžeme docílit zvětšení nebo zmenšení obrazu. Přestože se to zdá být (a také je) technologicky náročné, v dnešní době již existují struktury o několika milionech vláken, které mají využití ve vojenství, astronomii, medicíně atd.
http://www.plastecs.com/fiberoptics.html - ukázka levného zvětšovacího "trychtýře" složeného z 15625 vláken
EDIT: pro obrázek toho "trychtýře" se musí narolovat dolů asi do poloviny citované stránky
http://www.photomet.com/resources/techn … optics.pdf - výhody použití ve spojení s CCD čipem
http://xmm.esac.esa.int/external/xmm_us … ctor.shtml - využití v astronomii
Offline
↑ mesie:
Pro zvětšení
platí vztah
, kde
je vstupní a
je výstupní průměr vlákna.
Vstupní průměr vlákna je
, zvětšení je
, tudíž
.
Použiješ-li ten vzorec
z výše uvedeného odkazu, dostaneš vztah mezi vstupním a výstupním úhlem paprsku
, kde označení úhlů odpovídá obrázku ve zmíněném odkazu.
Zde by bylo užitečné vědět, co je to tzv. akceptanční úhel nebo numerická apertura (NA) optického vlákna. Fyzikální význam výsledku je takový, že v kónické části vlákna dojde ke zvětšení průměru svazku za cenu zmenšení numerické apertury.
EDIT:
Délka vlákna není pro výpočet důležitá, snad je v zadání uvedena jen proto, aby bylo jasné, že se jedná o pomalou (tzv. adiabatickou) změnu průměru. Při prudké změně průměru by neplatily ty vzorečky. Dále byl využit předpoklad, že index lomu okolního prostředí je roven 1.
Offline