Matematické Fórum

Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.

Nástěnka
22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 29. 06. 2010 19:13

<h1>dydy</h1>
Příspěvky: 161
Reputace:   
 

Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

Ahoj, chtěl bych nějak vidět funkci, které je s.s. ale není lip. Z definice sice hezky je vidět, jaké musí být ( u ss musí funkce ležet v obdélníčku, ale nesmí vylézt z horní  či dolní strany; u Lip. se udělá ten samý obdélníček, ale funkce nesmí vylézt z úhlopříček). Tedy snad to znáte. No a teď když si oba objekty představíte: obdélník s úhlopíčkou (bod x střed). Je sice vidět že se jedná o různé podmínky, ale nenapadla mě žádná funkce. která by byla ss ale ne lip. Napadne vás nějaká?


Zde je objekt

|-----|
|\    /|
|  x   |
|/   \ |
|-----|

Opravdu mě nic nenapadlo.

Offline

 

#2 29. 06. 2010 19:26

Pavel Brožek
Místo: Praha
Příspěvky: 5694
Škola: Informatika na MFF UK
Pozice: Student
Reputace:   194 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

Myslím, že $\sqrt x$ na $[0,1)$ je stejnoměrně spojitá, ale není lipschitzovská.

Offline

 

#3 29. 06. 2010 20:05 — Editoval <h1>dydy</h1> (29. 06. 2010 20:11)

<h1>dydy</h1>
Příspěvky: 161
Reputace:   
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

No právě. Ale  nějaká funkce na R (nebo aspon uprostřed intervalu?

Ale mimochodem   ( $sqrt x$ )'  je k $+ \infty$ u nuly

a nevíte o nějakém pěkné aplikaci, která třeba zobrazí řešení dif rovnic. Wolfram je skvělý, ale například http://www.wolframalpha.com/input/?i=y'=sin(y)ln(x)/x nezobrazí  uplně všechny řešení ( $+2k \pi$)

Offline

 

#4 29. 06. 2010 20:35

Pavel Brožek
Místo: Praha
Příspěvky: 5694
Škola: Informatika na MFF UK
Pozice: Student
Reputace:   194 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

Tak $\sqrt[3]x$. Čemu vadí, že je derivace v nule nekonečná?

Offline

 

#5 29. 06. 2010 21:02

ondrej.hav
Příspěvky: 162
Reputace:   
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

Tak třeba e^x... není lipschitovská...

Offline

 

#6 29. 06. 2010 21:04 — Editoval <h1>dydy</h1> (29. 06. 2010 21:26)

<h1>dydy</h1>
Příspěvky: 161
Reputace:   
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

1:



Ale  e^x není zase stejnoměrně spojitá...

Společným znakem stej.spoj a Lip je ,že  1. derivace je omezená (myšleno pro různá x z def oboru,... tzn, že y'(x)<K pro všechny x z def oboru).
Někde jsem našel zmínku, existují i Lip funkce, které derivaci třeba nemají. Škoda že nevím kde a podrbnosti.

A ještě nevíte, kde bych našel nějaká přehled "divných funkcí" ( dirichlet, cantor, čertovy schody, weistrass....)



2:
derivace v nule je nekonečná...  Nemůže být tedy Lip, Protože Konstanta Lip by musela být nekoněčně velká (úhlopříčky by tedy šly skoro k sobě)

Offline

 

#7 29. 06. 2010 21:30

Pavel Brožek
Místo: Praha
Příspěvky: 5694
Škola: Informatika na MFF UK
Pozice: Student
Reputace:   194 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

↑ <h1>dydy</h1>:

Nesouhlasím, nemůže to být společným znakem, protože to není znakem stejnoměrné spojitosti. Např. ta třetí odmocnina nemá omezenou první derivaci, přesto je stejnoměrně spojitá.

Edit: K 2: Netvrdím, že třetí odmocnina je lipschitzovská. Tvrdím, že je stejnoměrně spojitá. Na takovou funkci ses ptal.

Offline

 

#8 30. 06. 2010 09:19 — Editoval Rumburak (30. 06. 2010 09:40)

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

↑ <h1>dydy</h1>:
O funkcích definovaných na intervalu připojím několik poznámek - snad pomohou.

1. Funkce f(x) = |x| je Lipschitzovská , v bodě 0 nemá derivaci. 
Avšak každá funkce lipschitzovská je zároveň též absolutně spojitá a tedy s konečnou variací na každém uzavřeném intervalu, tudíž vyjádřitelná
jako rozdíl dvou monotónních funkcí. Má proto vlastní derivaci skoro všude (= až na body množiny o Lebesgueově míře 0).

2. Absolutně spojitá funkce je též stejnoměrně spojitá.

3. Na kompaktním (=uzavřeném) intervalu je stejnoměrně spojitou funkcí KAŽDÁ spojitá funkce, tedy i taková, která nemá derivaci v žádném bodě -
takové spojité funkce existují a dle bodu 1  nemohou být lipschitzovské.

Offline

 

#9 30. 06. 2010 10:14

lukaszh
Místo: Bratislava
Příspěvky: 2314
Reputace:   37 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

↑ BrozekP:

Ja myslím, že nie je. Môžeš mi to prosím rozpísať?


"The mathematical rules of the universe are visible to men in the form of beauty."
John Michel

Offline

 

#10 30. 06. 2010 10:33

Pavel Brožek
Místo: Praha
Příspěvky: 5694
Škola: Informatika na MFF UK
Pozice: Student
Reputace:   194 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

↑ lukaszh:

Jak napsal Rumburak: „Na kompaktním (=uzavřeném) intervalu je stejnoměrně spojitou funkcí KAŽDÁ spojitá funkce…“

$\sqrt x$ je na $[0,1]$ spojitá, tedy i stejnoměrně spojitá. Tím, že se omezím na $[0,1)$ (to bylo zbytečné, měl jsem tam tu jedničku nechat), nic nepokazím. Ale můžu to zkusit dokázat i z definice, pokud budeš chtít.

Offline

 

#11 30. 06. 2010 10:52

lukaszh
Místo: Bratislava
Příspěvky: 2314
Reputace:   37 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

↑ BrozekP:

Ja mám problém hlavne s tou nulou. Dokázať to bez nuly viem. Skôr by som to pochopil dôkazom z definície. Vďaka.


"The mathematical rules of the universe are visible to men in the form of beauty."
John Michel

Offline

 

#12 30. 06. 2010 11:27 — Editoval Rumburak (30. 06. 2010 16:56)

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

↑ lukaszh:

K důkazu věty "Funkce spojitá na intervalu [a, b] je na tomto intervalu stejnoměrně spojitá" je potřeba využít kompaktnosti intervalu [a, b] ,
snad nejlépe přes Borelovu větu.

Momentálně jsem v časové tísni, doplním případně později.

Offline

 

#13 30. 06. 2010 11:39

Pavel Brožek
Místo: Praha
Příspěvky: 5694
Škola: Informatika na MFF UK
Pozice: Student
Reputace:   194 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

Dokazuji tedy

$\forall \varepsilon>0\,\exists\delta>0\,\forall x,y\in[0,1]:\quad|x-y|<\delta\Rightarrow|\sqrt x-\sqrt y|<\varepsilon$.

Pro libovolné $\varepsilon>0$ zvolím $\delta=\frac{\varepsilon^2}{4}$. Dále mějme libovolné $x,y\in[0,1]$, bez újmy na obecnosti $x<y$ (případ $x=y$ je triviální a $x>y$ bychom vyřešili analogicky k následujícímu postupu). Mohou nastat následující varianty:

1) $x\leq\frac{\varepsilon^2}{4}$:

Protože předpokládáme $|x-y|<\delta$, musí být $y<x+\delta\leq\frac{\varepsilon^2}{4}+\frac{\varepsilon^2}{4}=\frac{\varepsilon^2}{2}<\varepsilon^2$.

$|\sqrt x-\sqrt y|=\sqrt{y}-\sqrt{x}\leq\sqrt{y}<\sqrt{\varepsilon^2}=\varepsilon$

2) $x>\frac{\varepsilon^2}{4}$:

Podle Lagrangeovy věty o střední hodnotě existuje $\xi\in(x,y)$ takové, že

$|\sqrt{x}-\sqrt{y}|=|x-y|\cdot\frac{\rm{d}\sqrt t}{\rm{d}t}|_{t=\xi}=|x-y|\cdot\frac{1}{2\sqrt{\xi}}<\frac{\varepsilon^2}{4}\cdot\frac{1}{2\sqrt{x}}<\frac{\varepsilon^2}{4}\cdot\frac{1}{2\sqrt{\frac{\varepsilon^2}{4}}}=\frac{\varepsilon}{4}<\varepsilon$

Offline

 

#14 30. 06. 2010 13:20

lukaszh
Místo: Bratislava
Příspěvky: 2314
Reputace:   37 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

↑ BrozekP:

Ďakujem. Už je mi to jasné. Môj problém spočíval v tom, že som nevedel odhadnúť výraz

$\sqrt{y}-\sqrt{x}=\frac{y-x}{\sqrt{y}+\sqrt{x}}\,<\,\frac{\delta}{2\sqrt{x}}$


"The mathematical rules of the universe are visible to men in the form of beauty."
John Michel

Offline

 

#15 30. 06. 2010 17:00 — Editoval Rumburak (07. 07. 2010 15:29)

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: Stejnoměrná spojitost vs Lipschicovskost

Doplňuji slíbený obecný důkaz.

Mějme funkci f spojitou na intervalu $I = [a, b]$  a zvolme $\varepsilon > 0$ .  K bodu $x \in [a,b]$  nechť je $\delta (x) > 0$ takové, že
$\forall_{y}\,\,\(y \,\in \,I\,\cap\, U^{\delta(x)}(x) \,\Rightarrow \,|f(x) - f(y)| \,<\, \frac{1}{2}\varepsilon \,\)$   (značíme $U^{r}(x)\,:=(x-r, \,x+r)$).
Takže

(0)         jsou-li $u,v \,\in \,I\,\cap\, U^{\delta(x)}(x)$ , potom  $|f(u)-f(v)|\,\le\,|f(u)-f(x)|\,-\,|f(x)-f(v)| \,<\, \varepsilon$ .

Označme $\Delta(x)\,:=\frac {1}{2}\delta(x)$$S\,:=\{\,U^{\Delta(x)}(x)\,;\,x\in I\,\}$ .
Množina S je zřejmě otevřeným pokrytím intervalu I  (tj. každý bod intervalu I leží v některé množině systému S) a podle Borelovy věty
existuje konečná $S'\subseteq S$ , která je rovněž (tedy "stále ještě") pokrytím intervalu I.  Existují proto body

(1)                        $x_1\,<\,x_2 \,<\,...\,<\,x_n$

intervalu I takové, že  $S'\,=\{\,U^{\Delta(x_i)}(x_i)\,;\,\,i = 1,2,\,...,\,n\,\}$ . Položme $\eta \,:= \min \,\{\Delta(x_i)\,;\,\,i = 1,2,\,...,\,n\,\}$.
Zvolme $u,v\,\in\, I$ tak, aby  $|u-v| \,<\, \eta$$S'$  je pokrytí intervalu I, proto mezi body (1) existuje $x_k$ takový, že  $u\in U^{\Delta(x_k)}(x_k)$.
Ze vztahů $\eta \le \Delta(x_k) = \frac {1}{2}\delta(x_k)$  plyne

1)  $u \in U^{\delta(x_k)}(x_k)$

2)  $|v\, -\, x_k|\,\le\,|v\, -\, u|\,+\,|u\,-\,x_k|\,<\,\eta\,+\,\Delta(x_k)\,\le\,\delta(x_k)$ , tedy rovněž $v \in U^{\delta(x_k)}(x_k)$ .

Z (0) pak dostáváme $|f(u)-f(v)| \,<\, \varepsilon$
K danému číslu $\varepsilon > 0$  jsme tak našli $\eta > 0$  takové, že   $\forall_{u,v}\,\,\(u,v \,\in \,I\,& \,|u\,-\,v|\,<\,\eta \,\Rightarrow \,|f(u) - f(v)| \,<\, \varepsilon \,\)$ .

Není těžké přepsat důkaz do tvaru s abstraktními metrikami (pokud definiční obor funkce f je kompaktní).

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson