Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
ABC, kde A[1;4], B[3;-2], C[-4;-6]
Určit obecný tvar rovnice přímky p, na které leží výška vc.
Jde o tupoúhlý trojúhelník a výška vc leží mimo něj.
Chci se zeptat, zda-li i v tom to případě platí vc=A-B, jestli ne, tak jak to mám vypočítat.
Offline

↑ invisighote:
Také zdravím,
Nerozumím dotazu vc=A-B (úsečka = vektor?)
Ale k řešení stačí:
1. Najít obecnou rovnici přímky, na které leží body A a B.
2. Najít přímku kolmou na přímku z bodu 1., která prochází bodem C.
A je to :)
Edit: Dodatek k bodu 1.: možná, že hledání rovnice přímky AB je vlastně zbytečné, stačí najít její směrový vektor.
Offline
vytvořím směrový vektor z A do B
a ten je zároven normálovým vektorem přímky na ní kolmé
tudíž rovnici
máme
a ted už jen dopočítáme c pomocí dosažení bodu c do rovnice jelikož na ní také leží
tudíž rovnice přímky je 
Offline

↑ Mr.Pinker:
Jen detail:
B-A = (2; -6) = (1; -3)
Rovnice výšky v_c má tvar
dosazením bodu C dostaneme:
Obrázek:
Offline
Všem moc děkuji.
Jak koukám, tak jsem k tomu přistupoval úplně špatně. Myslel jsem si, že musím vypočítat souřadnice vc a ......, takže jsem se v tom plácal a plácal.
Pokud to dobře chápu:
1. při výpočtu jakéhokoli bodu na přímce p vytvořím směrový vektor z bodů AB a to směrem k bodu, který počítám.
2. vypočítané souřadnice normálového vektoru se dají krátit (jako zlomky)
3. jakýkoli bod na této přímce bude mít stejnou rovnici?
Ještě jednou Všem moc děkuji
Offline

↑ invisighote:
Pořád v tom máte asi ještě trochu zmatek.
Ad 1. Co znamená výpočet bodu?
Mám-li například zadané body A[0,0] a B[1,2], tak přímka, na které leží oba body, má směrový vektor A-B=(-1,-2), ale také B-A=(1,2) nebo rovněž (2,4) nebo (10,20), jinýmy slovy směrovým vektorem přímky AB je jakýkoliv k-násobek vektoru (1,2), kde k je libovolné celé nenulové číslo. To je zároveň odpověď na 2.
Ad 3. Bod nemůže mít rovnici, rovnici má v našem případě přímka. Obecná rovnice přímky je ax+by+c=0, kde koeficienty a a b dávají normálový vektor dané přímky.
Offline
Zmatek??? GULÁŠ a velkej!!!
Bude vycházet z příkladu, jenž jsem tu napsal.
Mám určit obecnou rovnici přímky p, na které leží vc. Na této přímce jsou body A a B a směrový vektor je B-A. (Kdybych měl vypočítat obecnou rovnici přímky p, na které leží va, tak na této přímce budou body C a B a směrový vektor je B-C). Takže vc mi jen určuje přímku p, kterou mám vypočítat.
V našem příkladu je směrový vektor B-A a to proto, že vc leží na přímce za bodem B? Je nějaké pravidlo, určující směr vektoru?
Offline
↑ invisighote:
směrový vektor přímky AB 
Směrový vektor přímky BA 
V našem příkladU máme body
A(1;4) B(3;-2) C(-4;-6)
Máme určit rovnici výšky na stranu c = AB ( vklasickém "trojúhelníkovém" značení.)
Výška v_c prochází bodem C a je kolmá na stranu c = AB
Směrový vektor strany c je B-A = (3-1; -2-4) = (2; -6) = (1; -3)
Normálový vektor přímky AB je (3; 1) ale také (-3; -1)
Vektor kolmý ke směrovému vektoru = normálový vektor přímky kolmé.
Znamená to, že normálový vektor hledané výšky v_c je vlastně směrový vektor přímky AB
V našem případě rovnice výšky na stranu AB bude mít tvar:
a bude procházet, jak výše řečeno, bodem C
Za x resp y dosadíme do rovnice
x-ovou, resp. y-ovou souřadnici bodu C a dopočteme malé c v rovnici tedy:
Rovnice výšky na stranu AB bude mít tvar:
viz ↑ Cheop:
nebo toto:
Obecná rovnice přímky p má tvar ax+by+c=0. Koeficienty a a b jsou složkami normálového vektoru přímky p (to je vektor "kolmý na přímku"). Náš směrový vektor přímky p je tedy kolmý na ten normálový (a, b). Takže směrový vektor přímky p má tvar (-b, a) nebo (b, -a).
Offline
Chrpa napsal(a):
↑ invisighote:
směrový vektor přímky AB
Směrový vektor přímky BA
V našem příkladU máme body
A(1;4) B(3;-2) C(-4;-6)
Máme určit rovnici výšky na stranu c = AB ( vklasickém "trojúhelníkovém" značení.)
Výška v_c prochází bodem C a je kolmá na stranu c = AB
Směrový vektor strany c je B-A = (3-1; -2-4) = (2; -6) = (1; -3)
Normálový vektor přímky AB je (3; 1) ale také (-3; -1)
Vektor kolmý ke směrovému vektoru = normálový vektor přímky kolmé.
Znamená to, že normálový vektor hledané výšky v_c je vlastně směrový vektor přímky AB
V našem případě rovnice výšky na stranu AB bude mít tvar:a bude procházet, jak výše řečeno, bodem C
Za x resp y dosadíme do rovnicex-ovou, resp. y-ovou souřadnici bodu C a dopočteme malé c v rovnici tedy:
Rovnice výšky na stranu AB bude mít tvar:
viz ↑ Cheop:
nebo toto:
Obecná rovnice přímky p má tvar ax+by+c=0. Koeficienty a a b jsou složkami normálového vektoru přímky p (to je vektor "kolmý na přímku"). Náš směrový vektor přímky p je tedy kolmý na ten normálový (a, b). Takže směrový vektor přímky p má tvar (-b, a) nebo (b, -a).
Tohle už trochu chápu, ale když odbočím od příkladu a vezmu v potaz jiný trojúhelník, jehož výška c bude ležet na přímce p mezi body A a B, tak jak určím směrový vektor?
Offline
↑ invisighote:
Úplně stejně jako v předcházejícím příkladu.
Směrový vektor určuje směr a je jedno jestli přímka kolmá na tu přímku protne přímku
p mezi body AB nebo mimo ně.
Obecně lze řící toto:
Máš-li body A a B a chceš napsat obecnou rovnici přímky p procházející těmi body pak:
1) určíš směrový vektor AB = B-A odečteš x-ovou souřadnici bodu A od x-ové souřadnice bodu B (a to samé s y -ovou souřadnicí)
Dostaneš tak směrový vektor přímky AB =(b; a)
2) určíš normálový vektor přímky p. To uděláš tak, že přehodíš souřadnice směrového vektoru a u jednoho zároveň změníš znaménko
V našem naznačeném příkladu bude normálový vektor přímky p n_p=(-a; b) nebo (a; -b)
Rovnice přímky bude mít tvar:
-ax+by+c=0 nebo ax-by+c=0
3) Dosadíš do obecné rovnice x-ovou resp. y-ovou souřadnici bodu A nebo B a dopočteš c (malé c v obecné rovnici)
A tím je rovnice přímky v obecném tvaru hotova.
Offline
Stránky: 1