Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1

Ahoj, jak mám prosím rozumět zadání: Danou funkci f(x) rozviňte v mocninnou řadu s středem v daném bodě. Určete interval, v němž řada konverguje. 
Můžu si napočítat několik derivací té funkce v nule a pak napsat něco jako
, ale to je Taylorův polynom, ne nekonečná řada. Mám tedy nějak odhadovat, jak se bude dál vyvíjet posloupnost těch koeficientů u lichých mocnin x a pokoušet se tu řadu zapsat pomocí sumace? Nebo jde ten rozvoj vydolovat ze znalosti
a
? Konvergenci bych očekával na R, ale jak pohnout s limitou
, která by měla jít k nule, když ani žádný vztah pro n-tou derivaci té funkce nemám a posloupnost těch derivací možná ani není omezená? Nejspíš na to jdu úplně špatně...díky za rady
Offline

↑ netolinda:
1) Zaveď substituci:
Dostaneš:
dopočítáš a, b a pak následně x, y
2)
Offline
↑ FliegenderZirkus:
1. Vzhledem k tomu, že Taylorův (resp. Maclaurinův) rozvoj funkce sin x je platný pro každé x reálné (dokonce pro každé x komplexní),
pak prostřednictvím substituce x = c*t , kde c je libovolná (obecně komplexní a konečná) konstanta, není problém ani u funkcí
tvaru
a jejich lineárních kombinací.
2. Vztah
není rozvojem funkce vlevo do mocninné řady, ale platí (v reálném oboru bez výjímek).
K Mcl. rozvoji této funkce mne nenapadá jiná cesta, než použít součin řad, z nichž prvou bude známý rozvoj exponenciály, druhou pak
(geom. řada o kvocientu
).
Offline
↑ netolinda:
Příště si k novému tématu založ nové vlákno, a to ve vlastním zájmu, protože takto by Tvé téma mohlo zapadnout.
Offline

↑ Rumburak:
A jde z takového součinu explicitně vyjádřit posloupnost
z výrazu
? Co tím myslím: máme začátek Maclaurinovy řady funkce
:
, jde ta posloupnost
vyjádřit vzorcem pro n-tý člen? Pokoušel jsem se o to takhle:
Máme rozvoje:

koeficient u x^n ve výsledném součinu a tedy i n-tý člen c_n podle mě bude:
a výsledek by se tedy dal zapsat jako:
Všechny ty zběsilosti mi tam vyskákaly, když jsem vyjadřoval tu posloupnost
, což určitě jde jednodušeji :) I když jsem se tedy vlastně nikam nedobral, zajímalo by mě, jestli je aspoň ta myšlenka správná. Zkoušel jsem to dát do Maple, ale nezvládl to, jen vím, že ta posloupnost b_n je správně.
Offline

Můj včerejší (druhý) příspěvek se mi zobrazil dvakrát, tak jsem jeden z nich smazal, ale už tu naní ani jeden :-) Pro pořádek ho sem umístím, má být na místě #3 a další příspěvky mají být o jeden níže...
Offline
↑ FliegenderZirkus:
Ano, ta myšlenka je správná. Pokoušel jsem se to i přepočítat, ale dnes na to nemám :(. Jak by to šlo jednodušeji, mne také nenapadá.
Offline

Zkusím se ještě zeptat na obecnější úrovni: uvažujme reálnou funkci f(x), která je vyjádřená pomocí násobení, sčítání a skládání elementárních funkcí, má na R derivace všech řádů a nevím co ještě požadovat, prostě je rozumná.
Je pravda, že jen pro některé speciální případy takových funkcí umím vyjádřit jejich n-tou derivaci jako funkci n, x? V obecném případě vzorec pro n-tou derivaci nemusí existovat, že? Snad je intuitivní, co myslím slovem „vzorec”, třeba:
,
.
Jestli je tohle pravda, tak by z toho třeba mohlo plynout, že ta moje posloupnost c_n z Maclaurinova rozvoje
nemusí být vyjádřitelná vzorcem pro n-tý člen..? Nebo se mi vždy podaří nalézt aspoň nějaké vyjádření pomocí sumace, jako v tom mém konkrétním případě:

Mimochodem, nejde ta poslední suma zjednodušit, nebo dokonce zapsat v uzavřeném tvaru? Dík!
Offline
↑ FliegenderZirkus: Nevím, zda ony dotazy správně chápu. Pokusím se tedy odpovědět, co je mi o tom známo.
Jestliže na intervalu
, kde
, platí identita
, potom řada vpravo je nutně konvergentní
též pro každé komplexní
splňující
. Množinu všech komplexních čísel
splňujících nerovnost
označme
.
Geometricky je to otevřený kruh (v Gaussově rovině) o středu 0 a poloměru
a na něm je tedy definována funkce
.
I v komplexním oboru platí, že mocninnou řadu lze uvnitř konvergenčního kruhu derivovat (podle komplexní proměnné) "člen po členu",
při tom takto zderivovaná řada má stejný poloměr konvergence jako řada původní. Funkce
má tedy v
derivace všech řádů
(tj. derivace dle kompl. proměnné) , které jsou vyjádřitelné odpovídajícími řadami. Rovněž platí známý vzozec
.
Novinkou proti analýze v reálném oboru je, že koeficient
lze též vyjádřit integrálem
,
kde
může být (pro zjednodušení) libovolná kladně orientovaná kružnice splňující též podmínky
1)
leží celá v kruhu
,
2) bod 0 leží uvnitř kruhu, jehož hranicí je
.
Na bližší volbě takové kružnice hodnota onoho integrálu nezávisí.
O funkci
s výše uvedenými vlastnostmi říkáme, že je holomorfní na kruhu
.
Funkce
je tedy holomorfně rozšiřitelná na kruh
, což je podmínka nutná (a zřejmě i postačující) k tomu, aby funkce
byla rozvinutelná
v Maclaurinovu řadu na intervalu
.
POZNÁMKA: Aby komplexní funkce kompl. proměnné byla na otevřeném kruhu
holomorfní, k tomu již stačí, aby v každém bodě tohoto kruhu
měla derivaci 1. řádu (míněna derivace podle kompl. proměnné). Takovouto podmínkou bývá holomorfnost funkce definována - existence i všech
derivací vyšších řádů a rozvoj funkce v MacLaurinovu řadu jsou tím již zaručeny, což je poměrně zajímavé.
Offline
Stránky: 1