Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj,
dostal jsem na cvičení úkol, který musím splnit a zatím jen tápu. Vůbec netuším, co skládání funkcí znamená.
Zadání v úlohe: Tvořte složené funkce z funkcí u=√(1+x), v=x², w=tgx a určete jejich definiční obory. Učitel dotal, a? udělám alespoň čtyři.
Jak se skládají funkce? Nebo co potřebuji vědět k vyřešení této úlohy? Díky moc. Jdu dál číst scripta : )
Offline
http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1d … unkc%C3%AD -
Slozene funkce se tvori tak, ze ji postupne zabaluji jednu do druhe, treba:
z = sin y, y = x² , slozena funkce z = sin (x²)
Ve tvem pripade ale jednotlive funkce maji stejny argument x, tak bych take tapala, jak je mam balit do sebe.
Bud nekdo posle moudrejsi radu nebo - nechtel pan ucitel pouze soucet funkci?
A varianta cislo 2 - nechtel z jednotlivych funkci vyjadrovat x a tvorit funkce typu u(w)? V tomto pripade opravdu velky pozor na definicni obory a na podminky pro moznost vyjadreni.
Offline
Tak ja to zkusim vysvetlit po svem. Podle meho mineni je zcela jedno, jak se ta ktera funkce oznaci, nebo jak se oznaci promenna v ni. Slozit se daji jakekoliv dve funkce. (Ve smyslu realnych funkci jedne realna promenne).
Funkce se skladaji tak, ze na vysledek funkce jedne pustim jeste funkci druhou. Priklad
f: y = 3x
g: y = x*x
Chci li tyto dve funkce slozit, nejprve si vyberu poradi. ja si vyberu poradi g(f(x)). Tedy nejprve spocitam funkci f(x) a potom tuto hodnotu dosadim do funkce g(x). Tak dostanu novou funkci, kterou si oznacim h(x). Plati potom h(x) = g(f(x)). Jeste nazorneji:
Funkce f vlastne nasobi svuj argument tremi. Tedy pro par hodnot vypada takto:
1 -> 3
2 -> 6
3 -> 9
4 -> 12
5 -> 15
atd.
Funkce f zobrazuje jednicku na trojku, dvojku na sestku atd. Funkce g zase dela toto:
1 -> 1
2 -> 4
3 -> 9
4 -> 16
5 -> 25
atd.
Chceme-li funkce f a g slozit delame vlastne toto:
1 -> 3 -> 9
2 -> 6 -> 36
3 -> 9 -> 81
4 -> 12 -> 144
atd.
Tedy spociteme funkci f a na jeji vysledek pustime funkci g. Tak nam vznikne funkce h, ktera dela toto:
1 -> 9
2 -> 36
3 -> 81
4 -> 144
atd.
Jeji zapis pak vypada takto h: y = 3x*3x. Udelali jsme to tak, ze jsme vlastne do funkce g(x) za promennou x dosadili funkci f(x) (proto je vhodne, aby se ty promenne jmenovali ruzne, aby se nam namichalo x z funkce f s ixem z funkce g).
Samozrejme jsme tyto funkce mohli zkusit slozit v opacnem poradi. Doporucuju si to vyzkouset jako jednoduche cviceni...
Offline
http://www.fp.tul.cz/kmd/lide/finek/MA1/Cviceni2.pdf , priklad 6 - tady to mame, pan vyucujisi dosazuje za x co se da a pak se bude divit, ze derivace slozene funkce bude v ocich studentu vyvolavat takovou hruzu. Souhlasit se s tim absolutne neda, ale to je asi vsechno, co mohu udelat.
Pokud je potreba splnit cviceni, dodrzuj postup, ktery nastolil pan vyucujici v prilozenem materialu :-(
Offline
Ahoj,
ten příklad přesně sedí, jak jste ho dohledal(a)?
Jestli jsem to dobře pochopil, tak pak po mě chce pan učitel něco takového?
u(v(w(x))) = √(1+tg²x)
w(v(u(x))) = tg (x+1)
v(w(u(x))) = tg² (√(x+1)
u(w(v(x))) = √(1+tgx²)
v(u(w(x))) = 1+tgx
plus definiční obory.
Offline
Hledani definicnich oboru musime zamerit na vyrazy pod odmocnicnou - musí byt vetsi nebo rovne 0 a na tg x, ktery neni definovan pro x = PI/2 + k*PI.
Treba pro 1. vytvorenou funkci (1+tg²x) musi byt vetsi nebo rovno 0, coz je splneno pro kazde cislo z oboru realných cisel, musi vsak byt vylouceny x = PI/2 + k*PI.
Dalsi funkce - zde (x+1) nesmi byt PI/2 + k*PI.
A tak pokracuj:-) Pokud nepujde, tak se ozvi.
Offline
Ahoj,
tak jsem nad tim přemýšlel (né sám) a nějak se nám to nedaří dát dohromady.
u(v(w(x))) = √(1+tg²x) - D(f) = R - {x=π/2 - kπ/2, k je ze Z}
w(v(u(x))) = tg (x+1) - D(f) = R - {x=π/2 - kπ/2 - 1, k je ze Z}
v(w(u(x))) = tg² (√(x+1)
u(w(v(x))) = √(1+tgx²)
v(u(w(x))) = 1+tgx - D(f) = R - {x=π/2 - kπ/2, k je ze Z}
poradíte mi s těmi zbejvajícími? Hlavně mě zajímá, jak jste na ty ostatní přišli. Je ty stávající definiční obory tak, jak jsem je uvedl, správné? Dík
Offline
Nevim, proc pises periodu pro tg kπ/2, to je zrejme preklep, ma tam byt pouze kπ (koukni, jak to zapisuje nas vzor z Liberce:-)
jinak jsem nad tim přemýšlela (sáma) a asi tak:
u(v(w(x))) = √(1+tg²x) , D(f) = R - {x=π/2 +kπ, k je ze Z}
tady je duvodem pouze definicni obor pro tg, výraz pod odmocninou je vetsi nez 0 pro kazde x, jelikoz je to soucet kladneho cisla a druhe mocniny.
w(v(u(x))) = tg (x+1), D(f) = R - {x=π/2 + kπ - 1, k je ze Z} - tady je duvodem pouze definicni obor pro tg
v(w(u(x))) = tg² (√(x+1) tady mame vyraz pod odmocninou (musi byt kladny) a definicni obor pro tg
x+1 => 0 ^ x nesmi byt π/2 + kπ
x => -1 ^ x nesmi byt π/2 + kπ
u(w(v(x))) = √(1+tg(x²)) D(f) = R - {x=π/2 +kπ, k je ze Z} - to je pro tg,
k tomu jeste pridame vyraz pod odmocninou 1+tg(x²)=> 0 tg(x²)=> -1
v(u(w(x))) = 1+tgx D(f) = R - {x=π/2 + kπ, k je ze Z} - to je OK
Offline

Jen u druhé fukce bych varoval, že
.
Rovnost mezi funkcemi platí tam, kde jsou obě definované, ale každá má jiný definiční obor.
Druhá, jak správně uvádíš, má D(f) = R - {x=π/2 + kπ - 1, k je ze Z} .
Pro první (a to je ta, co nás zajímá) ale musí být navíc x>-1.
Offline
Kondr napsal(a):
Jen u druhé fukce bych varoval, že
.
Rovnost mezi funkcemi platí tam, kde jsou obě definované, ale každá má jiný definiční obor.
Druhá, jak správně uvádíš, má D(f) = R - {x=π/2 + kπ - 1, k je ze Z} .
Pro první (a to je ta, co nás zajímá) ale musí být navíc x>-1.
Souhlasim,
uslo mi, jak vlastne ta funkce vznikla - bylo tam umocneni, ktere odstranilo odmocninu, dekuji za opravu a zdravim :-)
Offline