Matematické Fórum

Otázka však z ní takhle:
"Proč siloměr ukáže větší hodnotu při roztláčení tělesa, než při tažení rovnoměrným pohybem?"

Rád bych to však neřešil přes energii (obzvlášť ve středoškolské fyzice je energie obtížně definovatelná).
Ale spíš to vyjádřit přes sílu a koeficient smykového tření v klidu.

Mně se třeba nezdá, že by tímto způsobem šel vypočítat ten koeficinet klidového tření.
http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=149

Při rozjíždění přeci můsím působit větší silou, abych těleso urychlil, není to snad dané pouze vyšší hodnotou toho klidového koeficientu (teď ale možná plácám).

Ještě jinak.
Pík té síly by se tam přeci objevil i v případě, že by koeficient klidového tření byl stejný, jako koeficient tření při pohybu.

Dovolím si odpovědět otázkou.
Pokud by koeficient klidového tření byl stejně velký jako koeficient "pohybového" tření, jak by vypadal průběh té síly?

Já tomu rozumím, ale když budu takto dokládat vyšší klidové tření, žák(yně) může namítnout , že je to díky větší síle při akceleraci, ne také kvůli vyššímu klidovému koeficientu.

O energii zatím nemají ani páru.

Děkuji za odpovědi.
Ale není pravda, že by se objevil pík síly, kdyby ty koeficienty byly stejné.
To jsem plácal.

↑ Peta8:
Ahoj. Podle mně jsi neplácal, a síla by opravdu byla na začátku větší. Pokud je třecí síla stále stejná, pak je jasné, že musím působit právě takovou silou, aby se těleso dostalo na hranici. Pokud je v tu chvíli těleso v klidu, pak v něm taky zůstane, a musím trochu přidat, jestli ho chci rozhýbat (podle 2.Newtonova zákona) - a o to by ta síla musela být vyšší. Pokud se už pohybuje, pak nijak přidávat nemusím, stačí mi právě ta hraniční síla, a těleso se bude rovnoměrně pohybovat.

Však si zkus, co se při tom pokusu se seznamem stane, pokud na začátku zatáhneš rychle. Pak uvidíš tu hledanou špičku. Při rozjíždění pomalu je ta akcelerační síla v porovnání s třecí malá (když odhadneš/změříš zrychlení, můžeš snadno spočítat kolik to asi je).
Jiný způsob jak se při tom přesvědčit, že 2. Newtonův zákon platí je třeba tak, že těleso trochu rozjedeš, a pak se ho pokusíš urychlit - koeficient tření by měl být stejný, ale na tu chvíli akcelerace síla přece stoupne.

Pokud se nepletu, příčina toho, že statický koeficient je větší než dynamický je v tom, že v klidu se utvoří slabé chemické vazby mezi tělesem a podkladem (nejspíš van der Waalsovy síly), které je potřeba na začátku pohybu "urvat".

Někdo mně kdyžtak opravte, jestli to je potřeba.