Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím,
Řeším problém, mám nádobu s dokonale hladkým povrchem a poloměrem r = 5, v níž je hmotný bod o hmotnosti 4kg spuštěn z jednoho kraje nádoby. 1.) Jakou rychlost bude mít hmotný bod na dně nádoby? 2.) Jaké souřadnice bude mít hmotný bod v čase t = 0.5 ? Nádoba je umístěna středem krivosti uprostřed kartézské soustavy. Díky za pomoc.
Offline

Měl bys trochu líp popsat tu misku a uvést jednotky.
Edit: Než upřesníš zadání, tak odhaduji, že na 1) použiješ zákon zachování energie a 2) nevyřešíš, protože dostaneš složitou diferenciální rovnici. Ale dokud neupřesníš zadání, tak je to jen můj odhad.
Offline

↑ seeder:
Takže je to půlka kulové plochy. (Mohla to být třeba menší část, proto se ptám.) Na 1) tedy použij zákon zachování energie.
Ještě jsi nenapsal jednotku u času. Je to v sekundách? Periodách? Půlperiodách? Něčem úplně jiném?
Offline
↑ BrozekP:
Ano půlka kulové plochy, a čas je v sekundách. Mohl bys prosím do toho zákona dosadit?
Offline

↑ seeder:
Mohl, ale to bys spíš měl ty, aby ses to naučil :-).
Porovnej součet kinetické a potenciální energie ve dvou časech. Musí být stejný.
Offline

↑ seeder:
Čemu se rovná kinetická energie? Čemu se rovná potenciální energie?
Offline

↑ seeder:
Jaká je rychlost na začátku pohybu?
V okamžiku, kdy je bod nejníže, ji samozřemě neznáme – chceme ji spočítat.
Offline
↑ BrozekP:
Aha :) Takže dosadím h = r, spočítám Ep, dosadím, chápu.....šlo by to řešit i jinak? Třeba přes pohybové rovnice?
Offline
↑ mikl3:
Je to pořád jedna a ta samá.....ale teď k tomu počítám něco jiného.... takže potřebuji poradit s tímhle.
Takže potřebuji ještě vypočítat ten druhý bod, čili polohu bodu v závislosti na čase. Pokud někdo víte jak na to, budu vděčnej ;-)
Offline

↑ seeder:
Ono je problém, že pohybové rovnice jsou trochu komplikované :-). Konkrétně pohybová rovnice vypadá takto:
,
kde
. Pokud vím, tak se nedá řešit jinak než numericky.
Offline
↑ BrozekP:
Ještě se zeptám, jak by se ta rychlost řešila v případě, že by tam bylo tření? Sočinitel tření například 0.1
Offline

↑ seeder:
Odhaduji, že jedině numericky, ale nezkoušel jsem to. Musely by se sestavit jiné pohybové rovnice.
Offline

↑ seeder:
Zkouším to, ale nějak se mi nedaří. Dostal jsem se k diferenciální rovnici
.
Ale když si to dám numericky řešit, tak se to v nějakou chvíli zblázní a vystřelí do nekonečna.
Edit: Je to způsobeno tím, že jsem nepočítal se statickým třením. V určitém okamžiku by se hmotný bod zastavil a zůstal stát (ne nutně na dně misky). To už se hůře popisuje.
Offline

↑ seeder:
V nějakém obecném bodě dráhy si vyznačíš všechny síly, které na bod působí. To budou gravitační, normálová (od misky působící na bod) a třecí. Uděláš průměty těchto sil do tečného a normálového směru pohybu (tady to tedy stačí provést pro gravitační sílu). Součet normálových složek musí odpovídat dostředivé síle. Součet tečných složek pak způsobuje zrychlení/zpomalení pohybu. Tento součet tečných složek tedy dosadíš do pohybové rovnice
, kde a je zrychlení brané tak, že dráha se počítá po povrchu misky.
Offline
↑ BrozekP:čili zjednodušeně zrychlení se v mém případě = síle F, čili v podstatě jen složce síly G↑ BrozekP:
Čili, vezmu-li vše v čase t = 1 (téměř u kraje misky). N tu bude minimání, F se bude rovnat téměř síle G. Můžu tedy napsat G = ma , tedy g = a -> gt = v takže rychlost i zrychlení by měli být v tomto čase stejné. Což samozřejmě nejsou....kde dělám chybu?
Offline
↑ seeder:
Tak mě BrozekP předběhl, ale když jsem se s tím kreslil, tak to sem dám.
Na těleso působí tíhová síla a reakce misky. Pro určení tečného zrychlení nám stačí tíha. Její složka ve směru tečny je
, platí tedy
(1)
Tím jsi určil tečné zrychlení jako funkci úhlu.
Nyní určíš dostředivé zrychlení 
Ze ZZE máš 
a
velikost celkového zrychlení je pak
Tak dostaneš zrychlení jako funkci úhlu (a snadno převedeš na funkci dráhy pomocí vztahu
).
Jenže to podle předchozích příspěvků není asi to chceš. Ty to chceš jako funkci času. Jenže se dostaneš do stejných problémů s řešením diferenciální rovnice jako včera.
Např. se vrátíme k rovnici (1), ale přejdeme k úhlovým veličinám, speciálně k úhlovému zrachlení
.
Rovnice pak bude
tady ji řeší Wolfram pro
a
, ale nevím jestli z toho budeš moudrý.
Offline

Jen abych vysvětlil rozdílnost mé ↑ BrozekP: a Zdeňkovy rovnice – já jsem zavedl jinak úhel
, konkrétně
.
Offline
↑ BrozekP:
Díky, ještě se zeptám, šla by v tomto případě spočítat práce výsledné síly F?
Offline