Mohol by mi to nedko vysvetlit? Je to okolo nejakeho bodu len nachapu okolo jakeho alebo neco takoveho.
to je lokalne minimum v <2,3>
A ako by to muselo byt aby sme dostali ostre lokalne minimum?
nie je to tak ze funkcia ma neostré minimá v bodoch (2,3)
a exituje vlastne ostre lokalne minimum?
Je to tak nebo jinak? Mam to spravne? Dekuji všem.
Offline

↑ miso16211:
U této funkce, jak je znázorněna na grafu, ostré lokální minimum neexistuje. Libovolný bod z intervalu
je neostrým lokálním minimem.
Zato má funkce ostré lokální maximum.
Offline
Nakreslená funkce má v každém bodě intervalu <2,3> lokální minimum , které však v žádném z těchto bodů
není ostrým lokálním minimem.
Aby v některém bodě
bylo ostré lokální minimum, muselo by existovat
takové, aby
pro každá x splňující
bylo
.
Když bychom předpokládali, že na obrázku je zachycen graf funkce v jejím úplném rozsahu, potom by
ostré lokálné minimum bylo v tom bodě zcela vlevo (cca c = -0,8).
Offline
takze ostre lokalne minimum je vlatsne ostre minimum?
Offline
↑ miso16211:
Ten pojem minima funkce je obecně relativní, závisí totiž na množině (části definičního oboru), vzhledem k níž se
touto otázkou zabýváme.
I. Rčení "m je minimum funkce f na množině M" znamená, že
1) v každém bodě x množiny M je f(x) >= m,
2) existuje bod c množiny M takový , že f(c) = m .
Pokud takový bod c množiny M existuje pouze jeden, říkáme, že jde o ostré minimum.
II. Rčení "m je lokální minimum funkce f na množině M" znamená, že existuje bod c množiny M a jeho okolí U v množině M
takové, že m je minimum funkce f na množině U.
III. Pokud řekneme "m je minimum funkce f" resp. "m je lokální minimum funkce f" (v bou případech bez specifikace množiny M),
znamená to, že za množinu M z kroku I resp. II. bereme celý definiční obor funkce f.
IV. Místo "m je minimum funkce f" (pokud tento výrok chápeme ve smyslu III) raději říkáme - v zájmu větší jasnosti -
"m je globální minimum funkce f" nebo "m je absolutní minimum funkce f".
Jakým způsobem chápat v II., III., IV. význam případného přívlastku "ostré", je jistě zřejmé.
Terminogie zde může poněkud kolísat, je potřeba podívat se do učebních materiálů, jak tyto pojmy zavedl váš vyučující.
Offline

↑ Rumburak:
Jsi si jist tou definicí, která povoluje, aby neplatilo: (funkce je na nějakém okolí svého lok. extrému definována)? Mně přijde, že takto se to alespoň standartně nedefinuje - pak by totiž např. funkce, definovaná na přirozených číslech, měla v každém bodě ostré lokální maximum i ostré lokální minimum.
Offline
↑ OiBobik:
No to je velmi správná otázka dokládající, že pojem lokálního extrému je závislý na topologii (tj. systémů okolí bodů), kterou
v definičním oboru funkce f uvažujeme. Na množině přirozených čísel je "přirozenou" topologií takzvaná topologie diskretní,
kdy za okolí bodu m připouštíme i množinu {m}. Avšak i v množině reálných čísel lze uvažovat diskrerní topologii (i když běžně
tak nečiníme) a pak by pojem lokálního extrému funkce změnil svůj obsah, ale nejen to - změnil by svůj obsah i pojem limity a
spojitosti.
Ale abychom se vrátili "na zem": U reálných funkcí reálné proměnné, jejichž extrémy studujeme, bychom mohli v definici lokálního
extrému připojit předpoklad, že množinou M je interval kladné délky (nebo aspoň sjednocení takových intervalů). Jsem si vědom
toho, že s pojmem lokálního extrému jsou problémy, které jsi naznačil, a proto někteří autoři se mu raději vyhýbají. Mj. i z těchto
důvodů jsem tazateli doporučil, aby nahlédl do svých učebních materiálů.
Offline
som z toho magor nevite neco jednoducheho
Offline
↑ miso16211:
Já jsem si neuvědomil, že jsme v sekci Střední škola. :-)
V učebnici se o tom nic nepíše ?
Předpokládejme, že funkce f je definována na množině M (tedy množina M je částí definičního oboru D(f) funkce f).
Všechny hodnoty f(x) , kde x probíhá množinu M, tvoří množinu, kterou označíme f[M] a nazveme obrazem množiny M při funkci f.
Může se stát, že některé číslo m z množiny f[M] je menší než každé jiné číslo téže množiny. Potom (a pouze tehdy) říkáme, že
1) číslo m je nejmenší prvek množiny f[M] ,
resp.
2) číslo m je minimum funkce f na množině M.
Nechť m i nadále značí toto číslo (není těžké dokázat, že dvě taková pro tutéž funkci f a tutéž množinu M nemohou existovat).
Číslo m leží v f[M], to znamená, že existuje prvek c množiny M takový, že m = f(c). Říkáme, že minima na množině M
funkce f nabývá v bodě c (nebo též: v c nastává minimum funkce f na množině M a pod.).
Obecně funkce f nemusí na množině M nabývat svého minima v žádném bodě (například funkce f(x) := x na otevřeném intervalu),
v takových případech říkáme, že funkce f nemá na množině M minimum. Nebo naopak může nabývat svého minima ve více než
jednom bodě (například funkce sinus na množině všech reálných čísel nabývá svého minima -1 v nekonečně mnoha bodech,
jiným příkladem je konstantní funkce na množině mající aspoň 2 prvky).
Jestliže funkce f nabývá na množině M svého minima v právě jednom bodě, pak říkáme, že jde o ostré minimum (fce f na množině M).
Tak toto je první část, kterou je nutno dobře pochopit. Teprve pak je možno otevřít otázku lokálního minima.
Viz též Odkaz , ale pozor, není to tam úplně správně:
místo "bod a je maximum" mělo být "v bodě a je (resp. nastává) maximum" a pod.
Offline
↑ miso16211:
Každé globální minimum je zároveň lokálním minimem.
V bodě 0 má ostré lokální minimum (které není globálnám minimem) např. funkce y = - | x^2 - 1 | .
Offline