Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

To není úplně přesné. Zásadní u derivace je to, že "měří" sklon té tečny. Že se odvozuje přes sečny, to je občas fakt, ale nám je to teď k ničemu.
Proto nás zajímají body, kde derivace je nulová, protože tam je tečna rovnoběžná s osou x, a tedy ty body jsou kandidáty na extrémy.
Offline
↑ Bawler:
No, neco na ten zpusob, derivace udava smernici tecny v danem bode, je to tedy cislo. Derivace funkce nam dava jinou funkci, kterou muzeme popisovat urcite jevy pusovdni funkce, presneji tedy monotonii. Pokud je prvni derivace nulova, znamena to, ze funkce ma v tom bode stacionarni bod. Nevim, jak moc to tu mam rozvadet, resp. pri cem jsi tam zrovna narazil na derivaci.
Offline
↑ Bawler:
Smernice tecny udava jeji sklon. Kdyz mas derivaci v bode x rovnu k, pak tusim plati, ze sklon tecny
je: 
edit: viz smernicova rovnice primky
Offline

Jen doplním.
Je třeba rozlišovat dvě veličiny, kterými můžeme popisovat sklon:
1) Je to úhel, který tečna svírá s kladnou poloosou x, to je snadné a je to vidět z obrázku.
2) Mnohem zajímavější je směrnice. Je to reálné číslo, dejme tomu
, které říká, že když se z přímky (zde tečny) posunu o jednu jednotku vpravo (rovnoběžně s osou x), o kolik jednotek (právě těch
) se musím posunout nahoru (rovnoběžně s osou y), abych se dostal zpět na tu přímku?
Je to dost zásadní věc, která dosti pomáhá při průběhu funkce či jiných analytických úlohách. Obrázek k té dvojce je na wikipedii.
Co se týče vztahu mezi 1) a 2), tak ten uvedl kolega výše.
Offline
↑ Bawler:
Trošičku si dohodím aj ja... :-)
Geometrický význam derivácie
Úlohy
Jo, to s tou směrnicí chápu. V analytice je směrnicový tvar přímky y = kx + q. Přitom k = tg alfa. Čili kdybychom měli y = -x + 2 tak to znamená, že musíme přímku posunout o 2 nahoru(protíná osu y v bodě [0;2]) ale ta směrnice, to k = -1. Což můžeme vypočítat například pomocí základního trojúhelníku, který má strany odvěsen 1, přepona je odmocnina ze dvou a je pravoúhlý, a z něj víme, že ten úhel je 45°, jen když tam je -1 tak to musí klesat pod úhlem 45°. Jen ještě mi přesně není jasná ta derivace v bodě. Já vždy derivoval funkce, to ano. Ale jak udělám derivaci v bodě, aby mi vyšlo celé číslo?
Offline
Bawler napsal(a):
Jen ještě mi přesně není jasná ta derivace v bodě. Já vždy derivoval funkce, to ano. Ale jak udělám derivaci v bodě, aby mi vyšlo celé číslo?
Zderivuješ funkci a do výsledku derivace dosazuješ x=... (souřadnice bodu, ve kterém hledáš "derivaci v bodě"). Číslo samozřejmě nemusí být "celé" - ve smyslu definice "celých čísel" :-)
"Celou" diskusi jsem nečetla, tak snad jsem nevybočila z průběhu debaty.
Zdravím v tématu.
Offline
Aha, takže když mám například derivaci x^2, což je 2x. Tak když si tu kvadratickou rovnici představím a chci hledat například tečnu v bodě 0, tak to vyjde 0, protože je tam tečna rovnoběžná s osou x(v tomto případě by byla totožná). A kdybych dosadil 1cku tak by byl výsledek 2, což by znamenalo, že tg alfa = 2, což je podle kalkulačky 63°26'. Takže by šla tečna tímto bodem pod tímto úhlem. Je to tak?
EDIT: A nebo derivaci položím rovno tomu bodu? Jakože 2x = 0, x = 0, a kdyby byl 2x = 1, tak by x bylo rovno 1/2, což je cca 26°30'?
Offline
↑ Bawler:
Ne, delal jsi to spravne, dosazujes za x, nedavas ji rovnu, mas, ze: 
a derivace udava smernici tecny bodem
(nami zvolenym bodem), tedy:
a dosazujes za x do predpisu
a vyjde ti cislo a to bude ta smernice v bode
.
Offline
↑ halogan:
O.K., ale co dela to x_0 za tim q?
Offline
↑ Bawler:
To, ze je to uhel je vedlejsi, kdyz bys chtel tu tecnu strestrojit, tak znas smernici a znas jeden bod, na kterem lezi = ten dotykovy, z toho vypocitas q. Ve vetsine pripadu ale nebudes nic sestrojovat.
Offline