Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím, chtel bych vás poprosit o radu. Mám za úlohu určit počet všech kolineací n-rozměrného projektivního prostoru Pn (Z5 n+1) , kde Z5 je teleso modulo 5 , pro každé přirozené číslo n. Tvrzení je nutno dokázat.
- není mi jasné co si mám představit pod pojmem počet všech kolineací? jde o počet všech automorfizmu?
za radu, jak to vyřešit a dokázat vopřed děkuji.
Offline

↑ Bernardin:
Zdravím,
určit počet automorfismů bude pravděpodobně první krok, ovšem kolineací bude přece jen méně: automorfismus, vytvořující kolineaci K projektivního prostoru P(V), je určen jednoznačně "až na násobnost" - tj. je-li K kolineace na proj. prostoru P(V) vytvořená automorfismem f, pak k*f (k<>0) je taktéž automorfismus, vytvořující K. Tedy počet kolineací bude odpovídat počtu tříd ekvivalence
na množině automorfismů vekt. prostoru
.
Offline
Děkuji za radu, tedy, jestli tomu chápu správně : počet všech automorfizmu je roven počtu všech bijekcí v daném prostoru, tedy
a počet tříd ekvivalence na množině automorfizmu bude "jenom"
?
Když jsem to špatne pochopil, prosím pooprav mě. Dík
Offline

↑ Bernardin:
To bude s největší pravděpodobností špatně - Chyba je
1) v tom počtu automorfismů - já můžu každý endomorfismus jednoznačně určit předpisem fixní báze (řekněme kanonické) na (n+1) vektorů stejného prostoru. Jelikož námi uvažované endomorfismy jsou auto-, tedy (podle věty) právě všechny prosté endomorfismy, musí být tato (n+1)-tice lineárně nezávislá - tedy zase báze. Odtud by už mělo být vidět, že počet automorfismů je roven počtu regulárních čtvercových matic řádu (n+1) nad Z5.
2) Kolik je automorfismů v každé té třídě ekvivalence?
// stěžejní část úlohy je však stále ještě nevyřešena, a sice: Kolik je regulárních (n+1)x(n+1) matic nad Z5?
Offline
vopřed se ospravedlňuji, ale abych docílil toho, že tomu maximálne porozumím, začnu se ptát na - možná na první pohled- triviální věci.
-pro každé
v prostoru
najdu právě 1 regulární matici- libovolná regulární matice, se dá konečným počtem ekvivaletních úprav změnit na jednotkovou. Tedy, počet všech regulárních čtvercových matic řádu (n+1) nad Z5 bude právě (n+1) ?
odpověď na tvuj bod 2) jeden?
- jak mám chápat úlohu najít počet tříd ekvivalence na tebou určené množině? Neumím jsi to teď představit- co vlastně hledám?
ješte jednou promiň za mou neomalenost a děkuji za tvou trpělivost
Offline

↑ Bernardin:
0) Nemáš se zač omlouvat, to není zrovna příklad z těch lehčích tady na foru (a naopak je hezký a zajímavý). ; ))
1) Každá regulární matice typu (n,n) se dá dostat z jiné regulární matice typu (n,n) elementárními úpravami na řádky, ale to je pro nás nepodstatné - my se ptáme, kolik těch samotných matic je. Aby to bylo jasnější, uvedu to na triviálním příkladu, a sice na tělese
a prostoru
:
Offline
Tedy všeobecně, je počet automorfismu=počtu čtv. regulárních matic daného typu=
?
vysvetlím: 2 je počet prvkov: v kanonické báze používam jenom 0 a 1.
je počet variací s opakováním- tak jsem nalezl vektory, které následně dávám do regulárních čtvercových matic pomocí variací bez opakování, což je výsledný vzorec.
tvuj názor?
Offline

↑ Bernardin:
Z jedniček a nul se ty matice skládaly jenom proto, že těleso nemělo žádné jiné prvky (uvažoval jsem pro jednoduchost Z2, aby nebyl problém všechny ty matice vypsat ručně a tedy to bylo názornější). Kdyby to bylo třeba nad Z3, jedno z přiřazení by mohlo vypadat například
Offline

↑ Bernardin:
1) ano
2) ne, i když myšlenku asi máš: Prvně bych vyzkoušel všechny (oprava: pro jednoduchost i nulový) vektory (těch je
), pak bych je procházel a vyškrtal ty, které jsou lineární kombinací těch předchozích vektorů - těch je kolik?
(následuje trochu matoucí poznámka)
Offline

↑ Bernardin:
Ano, to je lineární kombinace.
My u každé té naší matice ve výrobě při vyplňování (k+1). řádku máme již výše použito k lineárně nezávislých vektorů - každá jejich lineární kombinace bude odpovídat jednomu "unikátnímu vektoru" (plyne to z LN oněch prvních k řádků). Zároveň jelikož jsou tyto vektory
pevně dané, je každá lineární kominace jednoznačně určena posloupností násobících koeficientů
Jedná se zase o bijekci, každá takováto posloupnost mi jednoznačně určuje některý ten "zakázaný" (tedy "s prvními k vektory lineárně závislý") vektor a každý z těch zakázaných vektorů má přiřazernou jednu takovou posloupnost. Tedy počet těchto vektorů je
...mám k pozic a na každé jeden z p znaků.
Offline

↑ Bernardin:
Přesně tak. ; )) Takže počet automorfismů
je?
Offline

↑ Bernardin:
Ne tak úplně, to jsme uvažovali k-tý krok vytváření jedné z regulárních matic. celkový počet bude součin přes všechna přípustná k, tedy
.
Tedy počet automorfismů vp
je 
To tedy víme ten počet automorfismů; teď: kolik automorfismů vždy tvoří jednu třídu ekvivalence? neboli jak jsou třídy oné ekvivalence z mého prvního příspěvku velké?
Offline

↑ Bernardin:
a co je to k? resp. my uvažujeme konkrétně těleso
. No a jelikož v jedné třídě ekvivalence jsou právě ty automorfismy, kde jeden je nenulový násobek druhého, stačí odpovědět na otázku: kolik automorfismů je nenulovým násobkem libovolného automorfismu nad Z5?
Offline

↑ Bernardin:¨
Ano. Tedy celkem počet kolineací bude
.
______________________________________________________________
Pro zajímavost trochu jiný přístup, vedoucí ke stejnému výsledku:
______________________________________________________________
Každá kolineace projektivního prostoru je jednoznačně dána předpisem geometrické báze proj. prostoru na jinou geometrickou bázi.
Zvolme pevně geometrickou bázi např. takto:
(e_i je i-tý vektor kanonické báze; snadno se ověří, že toto je skutečně geometrická báze, tj každých (n+1) aritm. zástupců jejích bodů je LN)
a určujme počet přiřazení (n+2) geometrických bodů těmto bodům tak, aby těchto (n+2) geometrických bodů tvořilo geometrickou bázi.
S podobným argumentem, jako výše u určování počtu automorfismů, lze nahlédnout, že tento počet přiřazení je roven počtu různých (uspořádaných) geometrických bází daného projektivního prostoru.
Počítejme:
1) Kolika způsoby lze zvolit první geom. bod báze?
Aritmetických zástupců, kteří se nabízejí, je
(všechny vektory až na nulový). Ovšem vždy právě (p-1) z nich jsou svými vzájemnými násobky (je jedno, jestli zvolím (0...0,1) nebo (0...0,2) - geometrický bod určují stejný). Tedy možností je 
2) mám-li určeno již k geom. bodů, k<(n+1), a chci zvolit (k+1). geom. bod:
Aritmetických zástupců, vhodných pro základ nového geom. bodu, je
(zakázány jsou lineární kombinace aritmetických zástupců dříve zvolených geom. bodů), ovšem zase vždy (p-1) z nich určuje ten samý geom. bod, tedy další geom. bod můžu zvolit
způsoby.
Nyní spočtěme, kolika způsoby lze tedy zvolit prvních (n+1) geometrických bodů geometrické báze. To je vlastně jen součin přes všechna k, tedy 
Nyní zbývá dořešit otázku, kolika způsoby lze doplnit poslední geometrický bod tak, aby výsledná (n+2)-tice geom. bodů tvořila geom. bázi:
Zvolme si nyní pevně aritmetické zástupce (n+1) dříve vybraných bodů (třeba požadavkem, že jejich první nenulová číslice je 1). Libovolný arit. zástupce posledního bodu, přidaného do báze, a libovolných n arit. zástupců z těchto pevně zvolených musí být LN. Když si člověk trochu promyslí tuto podmínku, zjistí, že je ekvivalentní s podmínkou: každý arit. zástupce posledního přidaného bodu je takovou lineární kombinací našich zafixovaných zástupců, že žádný z nich v ní není zastoupen 0-krát. Tedy stačí určit počet LK (n+1) vektorů s nenulovými koeficienty. Tento počet je zřejmě
. Tolika způsoby lze tedy vybrat arit. zástupce posledního bodu, ovšem opět vždy (p-1) jich bude učovat jeden geom. bod. Tedy poslední bod lze určit
způsoby.
Tedy celkový počet geometrických bází prostoru
a tedy i počet kolineací tohoto proj. prostoru je roven
.
Offline