Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Asi by to chtelo si uvedomit, jaky je obecny navod na reseni rovnic a nerovnic s absolutni hodnotou. Najdeme tzv. nulove body, tedy body, kde je argument absolutni hodnoty nulovy. Tyto nulove body nam rozdeli realnou osu na nekolik intervalu a reseni hledame vzdy v kazdem z techto intervalu. Resenim rovnice je cislo, resenim nerovnice je interval. U rovnice overime, je-li vysledek v intervalu, ve kterem jsme pocitali. Je-li tak, pak jsme nalezli reseni, neni-li tak, pak reseni v tomto intervalu neexistuje. U nerovnice je vysledkem prunik intervalu, ve kterem jsme pocitali, s intervalem, ktery nam vysel jako reseni.
Poznamka: je celkem jedno, ke kteremu intervalu "pridelime" onen nulovy bod, nebot .
Aplikuji-li tedy tuto obecnou metodu na , mam:
Nulovy bod je jediny, a to .
I. Na intervalu je tedy totez jako . Tedy mame resit , coz dava , tedy , tedy resenim by byl interval . My jsme se ale zajimali jen o ta , ktera jsou mensi nez nula, neboli tento prvni interval nam nedal zadne reseni.
II. Na intervalu je totez jako . Tedy mame resit , coz dava , coz nema reseni, neboli resenim je prazdny interval a ten v pruniku s cimkoli dava prazdny interval.
Proto prvni uloha nema reseni.
Uloha druha ma nulovy bod .
I. Na intervalu je tedy totez jako . Tedy mame resit , coz dava , tedy , tedy resenim je interval v pruniku s , tedy .
II. Na intervalu je totez jako . Tedy mame resit , coz dava , tedy resenim je interval v pruniku s , tedy .
Celkove ma tedy druha uloha reseni a , tedy sjednoceni techto dvou intervalu , coz samozrejme je .
Toliko k obecnemu reseni.
------------------------------------------------------------------------------
V takovychto jednoduchych pripadech je vsak take mozno udelat snazsi uvahu. Neni na ni vsak zadny "mustr" a rekl bych, ze vyzaduje jistou zkusenost.
Nerovnost prikladu prvniho je zrejme splnena jen tehdy, je-li leva strana kladna (vzdyt absolutni hodnota je vzdy nezaporna a chceme, aby to vlevo bylo vetsi). Leva strana je ale kladna jen pro kladne (a to jeste ani dokonce ne pro vsechna), no ale nikdy preci nemuze byt vetsi nez . Proto zadne reseni.
Nerovnost prikladu druheho je nerovnosti mezi nezapornymi cisly, tedy umocneni na druhou je ekvivalentni uprava, a tedy resime , coz po odecteni a vydeleni ctymi dava . Rozkladem na korenove cinitele mame , no a soucin dvou cinitelu je zaporny jen tehdy, je-li jeden cinitel zaporny a druhy kladny. Kdyz je ale zaporne, tak nebude urcite kladne (vzdyt je mensi nez ). Zbyva tedy a soucasne , coz dava presne .
Offline