Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑ NeoMartin:
Zdravím.
A k jakému závěru jsi dospěl Ty? Z Tvého výpočtu to není úplně jasné. Správné řešení (podrobnosti výpočtu už nevypisuji):
Offline
↑ Rumburak:
Zdravím,
můžu mít jednu otázku?
Jak je to tedy s funkcemi y=sinx (která také není na svém definičním oboru prostá) a k ní inverzní funkci y=arcsinx.
Musíme tedy pokud chceme definovat arcsinx omezit funkci sinx pouze na nějaký interval? (např. <-pi/2,pi/2>)
U toho původního příkladu (y=x+1/x) bychom tedy museli dát omezení pro x? např. x je z intervalu (-oo,-1) nebo (1,oo), případně interval <-1,1>,x<>0
Po editaci:
Děkuji za případné osvětlení. Budu tady až zítra.
Offline
↑ Honzc:
Ahoj. V zásadě je to tak, jak píšeš.
Také jde o to, jak vnímáme pojem funkce. V klasické analýze se funkce obvykle zavádí tak trochu jako primitivní pojem (ve smyslu "prvotní", "základni",
"elemntární") s neformálním vysvětlením, že jde o jakési "pravidlo", které zvolené hodnotě proměnné x (z určité množiny) přiřadí jednu určitou hodnotu
proměnné y , při čemž tato hodnota proměnné y obecně závisí na volbě oné hodnoty proměnné x. Ono "pravidlo" je obvykle dáno nějakým početním
předpisem, např.
(1)
,
který hraje zásadní roli, takže i když z povahy konkretní úlohy je potřeba přirozený definiční obor funkce zúžit (například když nás funkce (1) zajímá pouze
v kontextu s výpočtem obsahu čtverce), stále hovoříme o funkci
nebo
či pouze
. Na takovémto základě může být otázka
inversní funkce poněkud diskutabilní - přesně v tom smyslu, jak naznačuješ.
Naproti tomu v teorii množin je k pojmu funkce přistupováno precisněji. Nejprve se zavádí pojem relace
jakožto části kart. součinu
dvou množin
(obecněji tříd)
a předpisem
se definuje relace
inversní k
, např. k relaci "<" je inversní
relací ">". Funkcí pak nazýváme takovou relaci
, která splňuje podmínku
(a píšeme
).
Zřejmým způsobem by se zavedl definiční obor funkce (provádí se to už na úrovni relace, pro niž se definuje její doména, která je předobrazem definičního
oboru funkce, a kodoména, která je předobrazem oboru hodnot funkce). Ke každé funkci
tedy existuje relace
, která ale obecně nemusí být funkcí ;
funkcí je právě tehdy, je-li funkce
prostá. Vzhledem k tomu, že v TM je funkce vnímána jako množina (obecněji třída) a zúžením jejího definičního
oboru dostaneme jinou množinu (třídu) a tedy i jinou funkci, k nějakým spekulacím o relativisaci inversní funkce na vhodně zvolených částech defničního oboru
zde mnoho prostoru není.
Z tohoto pohledu je arcsin inversní funkcí k jisté funkci S, která vznikne z funkce sin zúžením jejího definičního oboru na interval <-pi/2, pi/2> .
Offline
↑ Rumburak:
Zdravím,
děkuji za objasnění přes teorii množin, ale (na "stará kolena") zůstanu u definice z klasické analýzy.
Offline