Nedávno jsem sem dal zajímavou úlohu o součtových pyramidách. Dám sem ještě jednu trochu podobnou, která mi ale připadá ještě těžší než ty dvě předchozí.
Tentokrát se jedná o rozdílové pyramidy, tj. do každého políčka mimo podstavu vepíšu kladný rozdíl čísel v políčkách pod ním. Uvažme, že máme pyramidu o délce podstavy n+1. Do spodních políček vepíšeme čísla 1^n, 2^n, ..., (n+1)^n. Dokažte, že na vrcholu pyramidy bude číslo n! . 
Offline
↑ Anonymystik:
Ahoj, kam jsem zatím dospěl:
Offline
Offline
mala poznamka:
O tomto som uz hovorilna tomto fore v kontexte hladania suctov
( prispevok #21)
Tie moje schema boli napisane tak ze posledny riadok bol prvy atd...
A volaju sa schema konecnych rozdielov.
Jedna ich zaujimava vlasnost je, ze ma riadok
konstantny a riadok
nulovy ( plati to aj keby islo v prvom riadku o polynomy stupna i)
Zaujimava je v takychto schemach lava "strana" trojuholnika ....
Maly priklad co som odkopiroval z mojho davneho prispevku ( tvoj druhy priklad)
1; 8; 27; 64;
7; 19; 37
12; 18
6
0; od piateho riadku budu len nuly ....
co nam LAHKO da
Ak vas to zaujima, ako i dokazy, i ked to zacina vychadzat mimo kadru strednej skoly, mozem tu napisat viac o tom.
edit: oprava preklepov
Offline
↑ vanok: Hm, tak jestli jsem tvůj příspěvek pochopil, tak jsi tu úlohu zabil, protože kombinační číslo (n nad 4) = n*(n-1)*(n-2)*(n-3)/4! násobíš číslem 6=3!, tudíž ti vyjde číslo 1/4. Protože člen n^4 se nevyskytuje nikde jinde v celém dlouhém výrazu, tak koeficient u čísla n^4 bude 1/4. To ale není náhoda, protože je známo, že součet 1^3 + 2^3 + ... + n^3 se dal pro velká n aproximovat integrálem funkce f(x)=x^3, což jak známo výjde F(X) = (1/4) * x^4, což odpovídá tomu, že koeficienty u nejvyšší mocniny se nesmí lišit. A protože se tvůj postup dá zobecnit pro součet nejen 3. mocnin, ale obecně k-tých mocnin, tak vlastně není co řešit.
------
Zajímala by mě nicméně ta teorie tvrdící, že součet 1^k + 2^k + ... + n^k = a(1)*(n nad 1) + a(2)*(n nad 2) + ... + a(k)*(n nad k), kde čísla a(1), a(2), ..., a(k) vezmu z levé diagonály naší pyramidy (myslím, že se tomu odborně říká diference n-tého řádu, ale nechci do toho zabíhat, přece jen jsem pořád ještě středoškolák).
------
Jinak moje řešení využívá kombinatorické interpretace, zkuste na to někdo přijít bez složité teorie (-;
Offline
↑ Anonymystik:
dalsie poznamky:
Ak pouzivam slovenske nazvy na pojmy ( a nie pseudo odborne) tak je to umyselne.
Za to ze povies "diference" miesto "rozdiel" na teorii nic nezmenis... ale tvojmu vyjadreniu mozno viac stredoskolakov bude rozumiet A takych prikladov je kopa, myslis, ze budes lepsi matematik, ked misto slavneho "per partes", povies " po castiach"?
Tvoj problem zaujimavy uz sam o sebe ... som vobec "nezabil" ako pises, ale skor som ti otvoril, dvere na to aby si videl jeho okolie.... a este je zaujimave vediet, ze taketo problemy sa uz riesili v Starej Cine. A tak ti otvorim este jedny dvere: Tvoje trojuholniky, ci pyramidy podla smeru ako ich pozeras, su suctove alebo rozdielove...
Co pises o znamych faktoch
není náhoda, protože je známo, že součet 1^3 + 2^3 + ... + n^3 se dal pro velká n aproximovat integrálem funkce f(x)=x^3, což jak známo výjde F(X) = (1/4) * x^4,
nemusis ani vediet, lebo prave taketo kombinatoricke metody mozu dokazat vela vlasnosti.
A teraz akoze si celkom dobre formalizoval problem (posledny koeficient je a(k+1) )
Tak skus bez jakejkolvek zlozitej teorie dokazat tento NOVY problem najprv pre male k (=1; 2; 3...)
Offline
↑ Anonymystik:
Zatím jsem neměl moc času se nad dokončením důkazu zamyslet, ale myslím, že indukcí by to mohlo jít.
Offline
Offline
Zdravím. Pročítal jsem si některé své staré příspěvky a koukám, že tu mám nějaké resty. Slíbil jsem, že zveřejním svoje trikové řešení, ale neudělal jsem to. Takže pokus o nápravu:
Uvažme tedy pyramidu, jejíž spodní řádek tvoří k-té mocniny. Já si ji v rámci přehlednějšího indexování otočím zleva doprava - viz. obrázek pro k=3 :
Označme
číslo, které leží na r-tém řádku, přičemž je p-té zleva (číslujeme od nuly). Pyramidě z prvního obrázku by odpovídala pyramida na tomto obrázku:
Uvažme množinu všech k-ciferných čísel, jejichž cifry vybíráme z množiny
. Uvažme dále nějakou její podmnožinu, na jejíž prvky budeme klást následující dva požadavky:
1) vybraných n cifer se v čísle musí aspoň jednou vyskytnout
2) jiných vybraných q cifer se v čísle nesmí ani jednou vyskytnout.
Ukážeme, že počet prvků takovéto podmnožiny je roven
. Použijeme důkaz indukcí:
Všimněme si nejprve 0. tého řádku. Jsou zde čísla
. Formálně by měl tento řádek odpovídat číslům
. Je tomu tak? Vezměme si kombinatorický význam m-tého čísla zleva
. Je to počet všech k-ciferných čísel, u nichž nekladu žádné požadavky na cifry, které zde musejí být tj. n=0. Naproti tomu ale zakážu některých q=m cifer. Normálně bych každou cifru vybíral z
možností, takto se mi výběr zůžil na
možností. Celkem takových čísel tedy bude
. Když si uvědomíme, že spodní řádek jsou čísla
, vidíme, že naše hypotéza je minimálně pro 0. řádek splněna.
Uvažme nyní, že hypotéza platí pro r-tý řádek a ukážeme, že platí i pro (r+1)-vý řádek. Formálně platí v tomto řádku pro každé přípustné m toto:
. Co to znamená kombinatoricky?
Uvažme, že se zaobíráme třeba ciframi
a číslem
.
... počet těch čísel, které obsahují musí obsahovat cifry
a nesmí obsahovat cifry
.
... počet těch čísel, které obsahují cifru
, přitom ale nesmí obsahovat cifry
.
... počet těch čísel, které obsahují cifru
, ale neobsahují cifry
.
Jak lze zjistit počet čísel, které obsahují cifry
a přitom neobsahují cifry
? No třeba tak, že zjistím počet čísel obsahující cifru
a neobsahující cifry
a odečtu od něj počet čísel obsahující
a neobsahující
. Tj.
. No ale to přesně odpovídá našemu formálnímu požadavku
(pro r=1, m=2, k=5), přičemž zobecnění je nasnadě. Je teda jasné, jak kombinatorická interpretace souvisí s tím, že číslo v (r+1)-vém řádku vyrobíme jako rozdíl dvou čísel pod ním. Tím je indukční krok dokončen.
Jaké číslo bude na vrcholu pyramidy? Číslo
. Je to počet k-ciferných čísel, u nichž vyžadujeme, aby bylo použito zvolených k (různých) cifer. No, počet takových čísel je roven počtu permutací těch zvolených cifer, tj.
. Tím je důkaz hotov.
Offline