Matematické Fórum

Zdravím,

já bych zjistila - na co dopadá:

- rovina podložky, na kterou dopadá, je kolmá směru pádu (nebo ne),
- podložka je schopná zajistit zcela pružný odraz (nebo ne).

V případě, že kolmá a zcela pružná, potom nedochází ani ke ztrátě energie, ani ke změně směru pohybu a bude ideální stav "dopad - odraz na stejnou výšku, ze které padal - opět dopad atd.).

Pokud alespoň jedně z podmínek "nebo ne", potom buď dochází ke ztrátě energie a po odrazu vyskočí na menší výšku (nebo i zůstane ležet nebo může podložku prorazit dokonce), nebo změní směr, nebo oboje - např. tak.   

Chce to konkrétní popis, možná pomůže toto téma a příspěvek kolegy anes.

Zdravím,
↑ numeriprimi: tak jde li o šikmý vrh se kterým máš dělat nějaký pokus (ve vakuu asi (snad, jinak by to byla početně celkem námaha)), tak by to šlo pěkně idealizovat. Jak psala↑ jelena:, úhel odrazu znáš, ten se rovná úhlu dopadu. Kinetickou energii, kterou bude mít předmět těsně před dopadem lehce určíš (z počátečních podmínek- jakou rychlostí byl předmět vypuštěn, do jaké výšky se nad podložkou dostal..). Tedy, když víš,  pod jakým elev. úhlem a jakou rychlostí byl předmět vypuštěn, můžeme pokračovat. Kdyby byl ideálně pružný, odrazí se se stejnou energií, tedy do stejné vzdálenosti a výšky. Takže teď už jen změříš o kolik se zmenšila jeho trjektorie, určíš o kolik procent se k tomu zmenšila energie (úbytky na hmotnosti lze zenedbat) a z toho můžeš sestavit jednoduchou exponenciálu a dopočítat, kdy už mu žádná energie nebude, aby se ještě odrážel...

↑ numeriprimi: To jsem to asi špatně pochopil, omlouvám se, myslel jsem, že máš nějakým pokusem demostrovat neokonalou pružnost reálných těles... O co tedy jde? Dostali jsme se k tomu, že podložka je dostatečně rovná a těleso na ní padá kolmo, nebo ne? Potom úhel, o který se po odrazu odchýlí směr odrazu od směru dopadu bude přece záležet jen na trvaru tělesa (tak nějak jsem předpokládal, že se bavíme o tělese, ktré má ideální tvar- koule a můžeme předpokládat úhel dopadu= úhel odrazu (nebo částice třeba)). Když chceš vědět, s jakou energií se těleso odrazí, musíš samozřejmě znát jeho vnitřní strukturu (jinak vypadá míč a jinak keramický hrníček), podle složení se přece mění nabytá kinetická energie (z pádu z výšky nad podložkou) na složky jako E-pružnosti, teplo, rušení mezimolekulárních (u hrnečku) i meziatomvých vezeb atd.
U ideálního pružného tělasa by se všechna energie přeměnila na energii pružnoosti a odrazilo by se stejně vysoko...
Určit, kdy se bude těleso jen tak kutálet a neodrazí se? To nese takový problém, totiž ono i těleso, které se nám "na oko" zdá, že se neodrazilo, se veskutečnosti o něco málo odrazí (i v prípadě kousků hrnečku, nebo těžkého kamene, dělové koule.. puštěného na zem (to  kdy se propadne do hlíny je záležitost podložky)), nebo se neodrazí a bezprostředně vzniknou nové vazby s podložkou na což se spotřebuje energie... (např., když hodíš na zem kousek modelíny...)

↑ numeriprimi:

Omlouvám se, že vstupuji do tématu, ale dle mého, pokud těleso dopadne na vodorovnou podložku volným pádem, tak se nemůže v ideálním případě odrazit pod nějakým úhlem. Bude poskakovat na stejném místě ( buď stále do stejné výšky, nebo při strátě energie se výška bude zmenšovat)

V případě dopadu pod nějakým úhlem by se opět v ideálním případě odrazilo těleso podle zákona odrazu, jen by při strátě energie nedoletělo šikmým vrhem do takové dálky ( i výšky ). Ale těch možností je velice mnoho

↑ numeriprimi:Dobře, a jaká je tedy nakonec otázka, co konkrétně tě zajímá? Nevím jestli ch eš něco počítat, ale takhle to asi nepujde. Ono v reálných situcích je ten proces nakonec hrozně složitý a s velkou nepravidelností těles je to ještě horší. Např. spadne nepravidelný kámen na betonový povrch. Co se všechno děje? jednoduše jen ilustračně: spadne třeba na nějaký z "výčnělků" , ten se pravděpodobně ulomí (ruší se mezimolekulární vazby v krystalu), odštípne se i kousek betonu- to samé, kámen i beton se zahřívají a vyzařují teplo do okolí..., když se kámen dostane (i převalením třeba) přes "výčnělky" s těžištěm co nejblíže k podložce, pak teprve se může, zbyla-li ještě nějaká energie "odrazit" pod nějakým úhlem, který závisí na složkách pohybu těžiště, než se kámen mohl odrazit(+po odrazu může rotovat..)... nebo se po dopadu rozpadne.... jen malý výčet toho jak se užije kinetická energie z pádu, vše je závislé na mnoha podmínkách, které asi těžko určíš