Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Dobrý den,
už delší dobu mě trápí řešení následující úvahy:
Mějme nějaký objekt, pro jednoduchost např. kostku. Tato kostka snese statickou zátěž do 10kg. Tzn. když na ni položím závaží těžší než 10kg tak dojde ke zborcení stěn.
Nyní předpokládejme, že máme těleso o hmotnosti např. 2kg.
Otázka zní: z jaké maximální výšky můžeme toto těleso upustit na kostku aby ještě nedošlo ke zborcení stěn?
Případně: jakou maximální rychlost může mít těleso při střetu s kostkou aby ještě nedošlo ke zborcení stěn?
Veškeré podmínky lze uvažovat jako ideální.
Nejedná se o žádný úkol ani zadání z nějakého předmětu, jen mne to napadlo a zatím jsem nepřišel na vhodné řešení, což mne štve :)
Díky za radu/názor na řešení.
Offline
Jediné řešení které mne zatím napadlo je pomocí energií.
Obecně záleží na velikosti síly působící na kostku/tyč, nicméně tuto sílu lze transformovat na energii dle vzorce:


kde uvažujme:
(nejsem si jist jak bych toto obhájil ale jde o to získat limitní energii než dojde ke zborcení stěn kostky/zlomení tyče)
Poté po dosazení:

Následně při upuštění tělesa pro výpočet limitní rychlosti použijeme: 
z čehož plyne:
Po dosazení:
maximální dovolená energie
Následně velikost rychlosti pro těleso o hmotnosti 2kg tak aby výsledná energie byla rovna 98,1J.
Maximální výška je tedy (využitím vzorců pro výpočet energií):
Po pár úpravách (v průběhu času), se mi toto řešení zdá konečně jako správné :)
Offline
↑ mcnarik: Ahojt, samotný výraz ..zborcení stěn... sa mi javí ako veľmi hrubý, nepresný v tejto našej jemno-mechanickej fyzike.:-)
Skúsim iný pohľad:
Nech "bortenie spôsobí impulz sily" a nech trvá 2 sekundy potom
http://cs.wikipedia.org/wiki/Impuls_s%C3%ADly
Hybnosť = impulz
m*v=F*t
2*v=10*9.81*2
a teda dvojkilové teleso musí mať rýchlosť 98.1 m/s aby sa svojou hybnosťou vyrovnalo impulzu dvojsekundovej sily.
Neviem posúdiť či ničiace dôsledky by mali byť rovnaké, to bude úloha asi na iné empirické vedy.
Offline
↑ pietro:
Uvědomuji si, že se dá polemizovat nad spoustou věcí v zadání ale já se nad tím zamýšlím z co nejideálnějšího pohledu. V tom případě na výrazu: zborcení stěn nevidím nic špatného.
Nicméně se opravdu nechci pouštět do debaty o použitých výrazech protože pro samotnou úvahu je to nepodstatné. Klidně použijte něco jiného, např.: zničená...
Nakonec, abych se vyhnul polemiky na toto téma, volím místo kostky třeba tyč zasazenou do stěny. Tyč je ideálně křehká atd.
Hybnost - Impulz síly se podle mého názoru nedá použít protože je třeba znát dobu/čas působení síly. Přičemž nevidím možnost jak tento čas určit. Bude-li např. kostka velmi tvrdá (a dojde ke zničení, prasknutí, zborcení kostky), čas působení síly na kostku bude velmi malý což přímo úměrně ovlivní velikost rychlosti.
Nějaký další nápad nebo vysvětlení proč impulz ano?
Offline

↑ mcnarik:
Nejjednodušší bude tzv. kvazistatická teorie rázu, zanedbají se napěťové vlny (rozkmitání) i ostatní dynamické efekty a řekne se, že potenciální energie padajícího tělesa na začátku se rovná deformační energii spodního tělesa na konci
,
kde spodní těleso je hranol o průřezu A a výšce l a modulu pružnosti v tahu/tlaku E, horní dokonale tuhé těleso hmotnosti m padá z výšky H a deformace je delta l. Odtud lze odvodit
,
kde
je síla při statické zátěži,
je deformace při statické zátěži a
značí dynamický silový účinek, tj. jak velká statická síla by vyvolala stejnou deformaci. Všimni si, že při dosazení H=0 (jen závaží položím) je silový účinek dvojnásobný, než při statickém=pomalém zatěžování.
Jestliže víš, že staticky dovolené napětí je
kide m_D je tvých 10kg, můžeš ho porovnat se vzniklým napětím
. Borcení stěn ale asi moc šťastný pojem není.
Jakmile tam nějak zakomponujeme čas, tak máme neznámou navíc. Kdybychom ji ale nějak určili, tak by postup přes impuls ↑ pietro: byl asi lepší...ale nic moc o téhle problematice nevím. Zkuste hledat „rázy a vlny v tělesech“.
Offline
Ahojte!
Náhradný experiment by mohol byť?
Predstavme si, že miesto kocky je tam pružina s takou tuhosťou, že pri statickej hmotnosti 10 kg sa stlačí o 0.05m.
Z akej výšky musíme pustiť 2kg, aby sa dosiahlo stlačenie tejto pružiny o 0.05m?
Offline

↑ pietro:
Za předpokladu platnosti Hookeova zákona (malé deformace, lineární materiál) je každý válec namáhaný ve směru osy pružinou o tuhosti
.
Offline
↑ FliegenderZirkus: ďakujem Ti za poskytnuté. Vlastne to smeruje k Tvojmu príspevku #5.
( Ja by som si to chcel pre seba vyriešiť, ale najprv pre pružinu)
Offline
Podle mého názoru v konečném důsledku nezáleží na tvaru objektu. Jde o to zjistit, jaká výška/rychlost vytvoří stejně velkou energii jako při statické zátěži.
Představím-li si místo kostky např. skleněný prut zasazený do stěny. Přičemž tento prut vydrží zátěž max. 10kg a pak se ideálně (okamžitě) zlomí. Tak nezáleží na tvaru prutu pokud řešíme pouze stav zlomen/nezlomen.
To stejné platí i pro pružinu. Pokud řešíme stav 0m/0,05m tak nás nezajímají chrakteristiky pružiny protože ty jsou v podstatě stanoveny těmi stavy které známe. Řešíme pouze energii potřebnou k dosažení toho stavu.
V počátku jsem měl problém určit tu počáteční energii z 10kg. Nyní, když nad tím tak přemýšlím, tak se přikláním k tomu, že je velikostí shodná s gravitační silou. Tzn. počáteční energie je 100J v obou případech a již jde jen o to zjistit při jaké výšce pádu, či při jaké rychlosti získáme stejnou energii která způsobí daný jev.
Offline

toto je presna otazka na kterou sem si podal pred nejakou dobou... kdyz mas hybnost tak tam se vlastne m/s rovna kg. proste me napadlo jestli to neni ze sila kera na to pusobi je F=mgv. a jak jsem to zkousel experimentalne tak to celkem fungovalo. proste je-li v vesti jak 1 plati tam toto
Offline

tudiz je-li rychlost 2 m/s je to jako by tam bylo 2* tezsi teleso. Pak ma li neco nosnost 10kg a spadne na to neco o hmotnosti 5kg s rychlosti 3 m/s prekroci to nosnost. Taky to potom pusobi jako byste na to polozili neco o hmotnosti 15kg
Offline
↑ marshallaw4:
Bohužel jsem musel upravit řešení, protože jsem se dopustil chyby.
Po úpravě tedy platí:
tudiz je-li rychlost 2 m/s je to jako by tam bylo 2* tezsi teleso
Ekvivalent 2* těžšího tělesa podle rychlosti lze počítat následovně:
Přičemž se jedná o pád z výšky:
Takže při dopadu z jednoho metru bude těleso působit na podložku stejně jako dvakrát těžší těleso které na podložce jen stojí (což mě celkem překvapuje a bylo by super to otestovat).
Obecně to lze vyjádřit tak, že násobek ekvivalentu hmotnosti podle rychlosti je:
nebo obráceně, rychlost dle násobku ekvivalentu hmotnosti je:
Pak ma li neco nosnost 10kg a spadne na to neco o hmotnosti 5kg s rychlosti 3 m/s prekroci to nosnost.
Celková energie statického tělesa:


Celková energie dopadajícího tělesa: 




Takže nosnost překročena NEBUDE.
Ekvivalent hmotnosti lze spočítat následovně:

Offline
Ahojte!
Ak by bol záujem o pád guličky hmotnosti m na pružinu, teda bez deštrukcie.
Gulička sa dotkne pružiny rýchlosťou v. Bod dotyku je x=0,y=0.
Pružina sa stláča v smere osi y nadol. Konštanta pružiny = k.
Časový priebeh y súradnice je riešením difer.rovnice.
http://www.wolframalpha.com/input/?i=-g … 280%29%3Dv
Pre konkrétne hodnoty g=9.81, m=2kg, k=0.05, v=-30m/s, t =0..40s
http://www.wolframalpha.com/input/?i=pl … +t%3D0..40
Offline

↑ FliegenderZirkus[/r[re]p310150:
Ďakujem to je ono!
Offline
Stránky: 1