Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, potřebuji pomoc s takovýmhle příkladem- je zadáno
A (1,2)
B (3,4)
A z toho mám vypočítat směrnicový vektor a tvar, normálový, směrový vektor a parametrické vyjádření.
Směrnicový vektor a param. vyjádření jsme pochopil, ale u obecné rovnice (ax+by+c=0) jsem se sekl, nechapu proč to vychází -2+4+c=0 :-(
Offline
Ahoj :),
on je i směrnicový vektor? To mi asi uteklo, už jsem to dlouho nedělal...
Ale zkusím se trefit do tvého příkladu.
Směrový vektor je ve směru přímky (je s ní rovnoběžný nebo totožný) zatímco vektor normálový je na tuto přímku kolmý => je kolmý i na směrový vektor.
Pro napsání rovnic(e) přímky v rovině potřebujeme buď dva body nebo jeden bod a její vektor (normálový nebo směrový).
Souřadnice vektoru spočítáme jednoduše, když máme dva body. Nejprve si jej samozřejmě nakreslíme, takže např.:
A x----u----> B: směrový vektor u budeme zjišťovat takto: B-A, tzn: B[3; 4]-A[1; 2] = vektor u=(3-1; 4-2)=(2; 2) (konečný bod vektoru minus počáteční).
Tím jsme získali směrový vektor přímky AB. Tzn, můžeme napsat její parametrické rovnice (na ty je potřeba směrový vektor přímky a jeden její bod):
, kde t je parametr, u_1; u_2 souřadnice směrového vektoru a x_0; y_0 jsou souřadnice bodu ležícího na přímce.
Dále máme možnost vyjádřit přímku v jejím obecném tvaru, který můžeme zapsat (obecně .)) asi takto:
, kde a,b jsou souřadnice normálového (!) vektoru.
- Normálový vektor se vyznačuje tím, že je kolmý na danou přímku, tudíž je kolmý i na její směrový vektor.
- Jak určíme vektor kolmý na přímku, když známe její směrový vektor?
Jednoduše!
- Víme, že pokud je skalární součin dvou vektorů roven nule, tak jsou vektory na sebe kolmé. Já ti poradím, abys se s tím nemusel stále počítat, že ti bude stačit znát souřadnice jednoho z vektorů (normálový nebo směrový) a k němu kolmý uděláš prohozením jeho souřadnic a u jedné z těchto souřadnic změníš ještě znaménko. Ukáži na příkladě:
- Mějme náš krásný směrový vektor u=(2;2), kolmý vektor k němu tedy získáme záměnou souřadnic a změnou znaménka jedné z nich (je jedno které změníme znaménko ;)). Takže náš normálový vektor (kolmý na tento směrový vektor) označme např. vektor n a bude mít souřadnice n=(-2;2) (tady to přehození není moc viditelné, ale kdyby měl vektor sořuadnice (2;3), tak kolmý na něj bude mít souřadnice (3;-2)).
Můžeme tedy dosadit do obecné rovnice přímky náš přeúžasný normálový vektor, tzn:
, jak teď zjistíme neznámé c?
Jednoduše! Stačí znovu dosadit nějaký bod, který na této přímce leží. Pro změnu dosadíme bod B:
Na obecný tvar již známe vše co potřebujeme, takže můžeme dosadit za c a nechat volné neznámé x,y:
Takhle jsme získali obecnou rovnici přímky.
Teď ještě, jak na směrnicový tvar?
Nejprve se podíváme, jak si ho asi tak obecně zapsat:
, kde k je směrnice přímky (jak je nakloněná, počítá se jako tangenta úhlu mezi přímkou a kladnou částí osy x. q je jakési posunutí na ose y (snad jsem nezpletl to q ;)).
Z tohohle tvaru už je vidět, že by nám stačilo vzít rovnici v obecném tvaru a vyjádřit z ní y, že? Tak jdeme na to! :)
Takhle už by mohlo vyjádření směrnicovým tvarem stačit, ale jsi určitě zdatný matematik, takže to nenecháš bez úpravy ;)
Jen se nejprve mrkneme, jestli naše vyjádření koresponduje s naším obecným vyjádřením směrnicového tvaru, ok?
- Jen pro upřesnění, zda-li jsi postupoval správně zjistíš jednoduše. Vezmi bod, o kterém víš, že leží na přímce a dosaď jej do její rovnice (je jedno které) a pokud dostaneš shodné výsledky (u obecné rovnice by ti mělo vyjít 0=0), tak tento bod skutečně leží na přímce určené tvoji rovnicí) ;).
- Další hint: Obecnou rovnici přímky získáme i z pratametrických rovnic, jak? Znovu jednoduše! Stačí, když budeme parametrické rovnice řešít jako soustavu rovnic, kde se musíme zbavit parametru (v anšem případě t) a sečíst tyto rovnice (nakonec vše přehodíme na jednu stranu, aby jsme dostali na straně druhé nulu -viz. obecná rovnice přímky)
Pokud jsem se někde neseknul, tak se ptám, jestli je to pochopitelné a přehledné?
Offline