Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1

ahoj všem.
mám limity s goniometrickou funkcí:
1. 
2. 
u toho prvního jsem postupoval takto:
jak se zbaivt toho
? lze prostě jen tvrdit, že
a tudíž zbyde jen to
, nebo musím provést jinou operaci.
a u druhého případu si nevím rady vůbec. předně když se 
Offline
↑ domorodec_lk:
V obou případech pomůže l'Hospitalovo pravidlo
Offline

↑ domorodec_lk:
ještě mě napadlo použití substituce:
nejdříve bych limitu rozšířil: 
a potom za
dosadím
a následně takto:

Offline
↑ domorodec_lk:
Ano, to je i podle mě mnohem lepší postup, než to derivovat - výsledek je vidět hned.
Online

↑ Bati:
tak to jsem rád, že jsem na to přišel a že je to tedy v pořádku. alespoň předpokládám.
mohl bych ještě poprosit o radu s touto limitou? respektive s limitami tohoto typu. nějak na to nemohu přijít. předpokládám, že je to jednoduchý, ale nedaří se.
Offline
↑ domorodec_lk:
Možná jsi přehlídl ten můj předchozí příspěvek, ale obecný postup u takovýchto limit je takový, že buď rovnou ověříš předpoklady l'Hospitala a derivuješ, nebo si to právě nějakou jednoduchou substitucí převedeš na limitu v bodě nula, pro který máme všechny ty známé limity a nějak to upočítáš. To nemusí jít vždy - takový nejmenší protipříklad je limita
. Takže pokud to vypadá složitě, je lepší rovnou derivovat, nebo použít Taylorovy rozvoje goniometrických funkcí, což bývá rychlejší.
Online

↑ Bati:
substituce se zdá jako dobrý nápad. ale nějak jsem nepochopil, kde se potom vzalo
to vznike tím posunutí o
? jestli ano, tak to si budu muset namalovat, abych si to ujasnil.
předchozí příspěvek jsem nepřehlíd. jen se můj delší dobu odesílal. prostě byl pomalejší
Offline
↑ domorodec_lk:
Ano, ten mínus vznikne právě tím posunutím. Ať je to sinus nebo kosinus, obě funkce dělají stejné kopečky délky pí, akorát jeden kopeček je vždy nad osou a druhý pod osou, takže když to na nějakou stranu posunu o pí, tak se ty kopečky akorát prohodí - to znamená, že ta funkce se vynásobí mínusem. Takové úvahy je třeba dobře zvládat u těchto limit. Z obrázku, nebo z jednotkové kružnice je to vidět hned.
Ono vlastně ale takových úvah není moc - myslím, že si v pohodě vystačíš, když budeš znát následující věci:
Plus všechny sčítací vzorce gon. fce a pro poloviční argumenty.
Online

↑ Bati:
takové úvahy bych zvládal, ale ještě je nedokážu tak rychle použít. pokud nemá ještě někdo něco, uzavřel bych téma jako vyřešené.
Offline

↑ domorodec_lk:
měl bych ještě jeden upřesňující dotaz. jak se dospělo k tomuto? 
Offline
↑ domorodec_lk:
Zdravím,
uvažovala bych limitu
zleva a zprava od 0 - co vychází? Děkuji.
Offline

↑ jelena:
mno, v obou případech vychází mínus velikánské číslo, respektive
vůbec jsem si neuvědomil, že se uvažuje limita blížící se k nule.
jestli chápu správně, pro počítání limit, kde se
, lze místo
uvažovat nulu? nebo uvažovat nulu teprve po provedení substituce. přiznám se, že kkonkrétně tyto případy mi nevycházejí správně.
Offline
↑ domorodec_lk:
Zdravím,
ano - kolega Bati v ↑ příspěvku 5: nejdřív provedl substituci tak, aby se dál použit vzorec, po substituci nová proměnná
se blíží 0.
jestli chápu správně, pro počítání limit, kde se
, lze místo
uvažovat nulu? nebo uvažovat nulu teprve po provedení substituce.
určitě uvažovat 0 až po substituci - přesně "provést substituci tak", abys mohl vzorec použit "v plném rozsahu" (nejde použit pro
, ale pro
).
Offline

↑ jelena:
včera večer jsem se ještě koukal na tu substituci a hledal jsem i na netu. Z toho co jsem se dočetl jsem si dovodil, že pokud substituji ve vzorci, musím stejným postupem substituovat
tedy příklad:
pokud se chci zbavit
pomocí substituce, udělal bych to takto:
substituce 
z toho plyne toto:
ta 12 pod lim se mi substituovala ze vzorce, který jsem nahradil substitucí, tedy:
je to jenom ukázka pochopení substituce. samozřejmě že při počítání této limity bych postupoval takto:
substituce 

a protože funkce není spojitá v bodě 0, počítal bych limitu zleva a zprava. a vyšlo by 
Offline
↑ domorodec_lk:
Tady pozor. Sice jsi správně přišel na to, jak najít nový limitní bod po substituci, ale samotná substituce u limit obecně nefunguje. Nelze prostě vzít libovolnou část limity, která se v ní opakuje, a tu nahradit proměnnou, která konverguje ke stejnému bodu. Substituce v limitě je vlastně aplikace věty o limitě složené funkce a tato věta má nějaké předpoklady. Konkrétně je to podmínka (S) spojitosti vnější funkce v daném bodě, nebo druhá podmínka (P) že daného bodu vnitřní funkce nikdy nenabývá na nějakém prstencovém okolí. Pro lineární substituci a spoustu dalších je tato (P) podmínka automaticky splněna, takže to opravdu vypadá, jako bychom normálně substituovali, ale obecně to tak být nemusí.
Online
Stránky: 1