Stránky: 1
↑ arahusky:
Napadá mě teda vektorový prostor K^n nad K, kde za K nezvolíme R ani C, takže třeba Z5... ? :)
Offline
↑ arahusky:
Myslím, že skalární součin lze zavést v libovolném vektorovém prostoru nad libovolným tělesem.
V triviálním prostoru (tj. v prostoru obsahujícím jen nulový vektor) položíme o.o = 0. Tato operace má všechny vlastnosti skalárního součinu a je tedy skalárním součinem.
Každý jiný prostor nad tělesem T má bázi, tj. množinu vektorů {e_1;e_2;..;e_n} tak, že pro každý vektor u existují prvky u_1; u_2;...;u_n tak, že 
Je tedy možné definovat operaci 
která je, jak známo, skalárním součinem.
Ovšem vektorové prostory lze sestrojovat i nad obecnějšími strukturami, než jsou tělesa, a tam nemusí být některá vlastnost splněna, např. u.u = 0 <=> u=0
Offline
↑ arahusky:
Která vlastnost skalárního součinu není splněna?
Offline
↑ martisek:
No když mám vektor dejme tomu x=(1,1,1,1,1) nad tělesem Z5, tak mně pak <x,x> vychází rovno 5, což je v Z5 rovno 0.
To by mělo porušovat hned první axiom, a to, že skalární součin vektoru s ním samým je vždy větší než nula, až na nulový vektor.
Offline
↑ arahusky:
Už mě to napadlo taky:
(0;1;1).(0;2;3)=0+2+3, což je nad Z5 opravdu nula. Takže se omlouvám, nad konečnými tělesy to opravdu nejde, aspoň ne takto.
Offline
Stránky: 1