Matematické Fórum

Matematik12345 napsal(a):

naše profesorky jich říkala i více. např. říkala, že silné kyseliny jsou v 1 a ve druhé skupiě a thálium.

Pokud tohle opravdu profesorka říkala, tak by měla přestat učit, ale pravděpodobnější je, že jsi nedával pozor a paní profesorka mluvila o silných zásadách.

houbar napsal(a):

a podobná svinstva.

Pár dalších kyselých svinstev jsem seřadil podle hodnoty pKa do přehledné tabulky - http://www.prvky.com/kyseliny.html

↑ rleg:
Existuje takzvaná koordinační chemie - chemie komplexů. Antimon má volné orbitaly 5d, do kterých může ten šestý fluorid koordinovat.

↑ rleg:
Koordinační chemii nelze takto jednoduše pomocí elektronegativit vysvětlit. Hraje tam roli více faktorů například tvrdost nebo měkkost ligandu. Co se týče elektronové konfigurace atom antimonu či arzénu bude v hybridisaci sp3d2. Všechny orbitaly budou ve stejné slupce. Nikdy nemůžete obsazovat orbital který je ve vyšší slupce než v jaké periodě je atom.

Mimochodem, hexafluoroarseničnany jsou tak kyselé, že dokážou naprotonovat uhlovodík.  Z hexanu by potom bylo něco jako C6H15+. Vodík by se tam vázal vazbou asi půltého řádu...

↑ houbar: To zas koukám mění můj pohled na chemii :D Ten kladný náboj je v té molekule nějak symetricky rozložen? Protože kde by jinak některý z těch uhlíků vzal místo ještě na půl vazby? Respektive kde by vzal potřebný elektronový pár na vytvoření vazby? (teda přiznávám, že nevím, jakým způsobem funguje vazba půltého řádu...)

Vzpomněl jsem si na to na cvičení z organické chemie a hned po skončení jsem se šel zeptat cvičícího, jestli o tom náhodou něco neví. A věděl, protože se ho na to prý ptali na státnicích před 20 lety :D

Za výzkum karbokationtů byla v roce 1994 udělena Nobelova cena za chemii, a to panu George A. Olahovi. Mimo jiné právě zkoumal protonaci alkanů superkyselinami. Používá se na to velmi silná kyselina HF (flurovodík), jejíž síla je ještě zvýšena přidáním fluoridu antimoničného (SbF5):



SbF5 si přitáhne fluor tak silně, že reakce je silně posunutá doprava a vzniká tak kyselina fluoroantimoničná (HSbF6).
Podle wikipedie je tato kyselina asi silnější než kyselina sírová (takže bych to odhadl na ten typ kyseliny, do které člověk strčí prst a nevytáhne nic :D).
Při reakci s methanem pak vzniká karbokation (formálně ):



Doporučuji se podívat do této prezentace, je to tam celkem jednoduše vysvětleno: http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/ … index.html

↑ houbar: Mno, já to vzal z té prezentace. Je tam napsáno "A superacid for protonation of alkanes can be made from hydrofluoric acid, HF, a strong Brønsted acid." Je to spíš takové slovíčkaření řekl bych :)