Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1

Dobrý den, potřebovala bych poradit s příkladem do fyziky. Už víc než hodinu zkouším všechny možné postupy, ale nemůžu se dobrat ke správnému řešení... :( Děkuju za pomoc :)
Na hladinu vody opatrně položíme jehlu z chromniklové oceli. Jaký smí být nanejvýš průměr jehly, aby ji povrchová vrstva vody udržela? Hustota chromniklové oceli je 7 900 kg × m–3, povrchové napětí vody je 0,073 N × m–1. Počítejte za předpokladu, že jehla má po celé délce stejný průměr. [1,55 mm]
Offline

↑ janinka00001:
Jehlu si představ jako válec položený na vodě (nebo plovoucí kláda)
Povrchové napětí je
kde F je povrchová síla a l je délka obvodu klády v místě s kontaktu s vodou. (jinak řečeno osový řez válce, kterým je obdélník)
Vycházíme z rovnosti F a FG. Kdyby byla FG větší jak F, tak se jehla potopí



To je obecné řešení
a buď něco přehlížím, nebo v zadání chybí délka jehly.
Když tak snad někdo opraví či doplní
Offline

↑ runcorne:
To bude asi ono. Vycházet z rovnosti tlaků a ne rovnosti sil.
Offline

↑ runcorne:
No ale v druhém řádku by mělo být 
nebo se pletu?
Offline
↑ marnes:
No, ve své podstatě asi máš pravdu (obecně a zcela přesně), tady ale myslím jde o tom, že platí (u jehly):
Jevy vznikající u špiček jehly jsou tedy natolik zanedbatelné, že by se ztratily při zaokrouhlování, takže se na situaci díváme takhle:
A potom postupujeme standardně podle toho, že:
(z obrázku je vidět, proč tam musí být ta 2, jsou tam „dvě blány“ povechového napětí).
Bez toho zjednodušení by se to asi nepěkně zkomplikovalo.
Offline
Zdravím
Je to přesně tak, jde jen o aproximaci. Pokud je někdo jako já zastánce přesného řešení a až následného zjednodušení (je-li to možné), tak:


A odsud už hledaný výsledek, využili jsme rozvoje zlomku do geometrické řady a zanedbání veličin druhého řádu
Offline

Moc vám děkuju :). Konečně ten postup (zjednodušený) chápu. Jen bych se ještě chtěla zeptat, jak poznáte, že jehla má dvě blány povrchového napětí? V tom obrázku to nijak nevidím...
Offline

↑ janinka00001:
Jedna zprava a druhá zleva.
Offline
Stránky: 1