Matematické Fórum


1. 8. 2026 (L) Fórum bude brzy uzavřeno 😿

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 11. 05. 2014 13:33

zuzaproch5
Zelenáč
Příspěvky: 15
Škola: Pedf
Pozice: student
Reputace:   
 

Ekvivalence u limit

Ahoj, mám problém s pochopením, kdy můžu použít ekvivalence u limit a kdy ne. Třeba u příkladu: $\lim_{n\to oo} ((cos (pi*n^a))-1)/n^a$, kde a je reálný parametr $a\ge 1$. Tady $pi*n^a$ nejde k minus nekonečnu, takže to nemůžu použít, že?

Offline

 

#2 12. 05. 2014 09:56 — Editoval Rumburak (12. 05. 2014 12:25)

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: Ekvivalence u limit

↑ zuzaproch5:

Ahoj.

Čemu říkáš "ekvivalence u limit " ? 

Limita, kterou uvádíš, není tak obtížná, abychom k jejímu výpočtu museli používat nějakých rafinovaných technik:
čitatel zlomku je vždy v intervalu  [-2,  0], jmenovatel jde k plus nekonečnu,  takže ...  ?.

Offline

 

#3 12. 05. 2014 16:41 — Editoval zuzaproch5 (12. 05. 2014 16:45)

zuzaproch5
Zelenáč
Příspěvky: 15
Škola: Pedf
Pozice: student
Reputace:   
 

Re: Ekvivalence u limit

↑ Rumburak:
Takže limita je nula :-). Ekvivalencemi myslím tohle: $\mathrm({e}^{x})-1\approx \ln (1+x)\approx \sin(x)\approx \text{tg}(x)\approx arcsin(x)\approx arctg(x)\approx x , u 0$, $1-\cos (x)\approx x^2/2$ u minus nekonečna, $arccos(1-x)\approx (2x)^{1/2}$ u nuly z prava, $arccotg (x)\approx 1/x$ u nekonečna.
Už mi bylo vysvětleno, jak se to s nima má, když jsou ty ekvivalence u 0 nebo nekonečna... Tak k nule nebo k nekonečnu nemá jít ta limita , ale to x, když to k tomu nejde, tak ekvivalenci nemůžu použít. chápu to správně nebo mě prosím opravte

Offline

 

#4 12. 05. 2014 17:06 — Editoval Rumburak (13. 05. 2014 09:40)

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: Ekvivalence u limit

↑ zuzaproch5:

Jasně, díky. 
Ku tvému původnímu dotazu ohledně použití asymptotiky při výpočtu  limity $\lim_{n\to oo} ((cos (pi*n^a))-1)/n^a$:
Problém je,  myslím, s limitou čitatele, o níž je obtížné rozhodnout obecně. Například pro $a$ celé neexistuje.

Příslušná věta, jejíž důkaz není těžký,  říká ("samozřejmé"  předpoklady o funkcích $f, g$ vynechávám):

Je-li  $\lim_{x \to a} \frac {f(x)}{g(x)} = 1$  ,  potom

(1)              $\lim_{x \to a}f(x) =\lim_{x \to a}g(x) $ ,

pakliže některá z limit v rovnosti (1) existuje. 


Rovnost (1) by se dala zobecnit na  $\lim_{x \to a}f(x)h(x) =\lim_{x \to a}g(x)h(x) $ (je to celkmem zřejmé) a v tom spočívá
význam uvedené věty při počítání některých limit.

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson