Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahojte, mam takuto ulohu:
Dokazte ze funkcia
je spojita v bode 1.Ake velke delta okolie bodu 1, vziat aby vsetky funkcne hodnoty padli do epsilon okolia (e=0,1) bodu f(1) ?
Mam trochu problem lebo z tohto : http://www.fastimages.eu/images/obrazoxux.png viem napriklad odpovodit toto:
http://www.fastimages.eu/images/obrazoara.png
Tam na konci uz neviem urcit do akeho intervalu bude patrit x ak delta je mensie ako jedna, ale viem ze postup je spravny len potrebujem trochu nakopnut. Pomozte prosim.
Offline
↑ Makakpo:
Ahoj.
Nechť je dáno libovolné
. Podle definice spojitosti se má nelézt
takové, aby
pro libovolné
splňující
bylo
(1)
.
Postupuje se rozapsáním nerovnice (1) do tvaru
(2) 
a snažíme se ji řešit pro neznámou
a parametr
. Pokud najdeme čísla
taková, že
a pro každé
platí (2) , potom nebude těžké najít nějaké
, jaké hledáme .
Offline
Poznamka ( ktora moze posluzit na jedno riesenie problemu):
Moze byt vyhodne poznamenat, ze 
( umyselne som vybral bod absisy m, i ked staci pracovat pre m=1).
Teraz je lahko nast napr. pre
majoraciu pre
.
Offline
↑ Makakpo:ty máš práve deltu hľadať tie a, b musia závisieť na epsilon konkrétne to musia byť funkčné hodnoty inverznej funkcie k funkcii f v bodoch 3-eps a 3+eps
Offline
↑ Makakpo:áno ale ty máš k dispozícii nejaké epsilon a musíš k nemu nájsť vyhovujúce delta
Offline
tu som dal delta a epsilon takmer do vztahu: http://www.fastimages.eu/images/obrazoara.png ak budem vediet z akeho intervalu je x, tak potom budem vediet z akeho intervalu je x+3 a nasledne ohranicim epsilon. idem na to zle?
Offline
↑ Makakpo:
Pokračování příspěvku ↑ Rumburak:.
Především tu nerovnici (2) přepíšeme pro onu konkretní funkci
, takže pak dostane tvar
(3)
.
Nyní je zapotřebí trocha matematické kreativity. K nerovnosti (3) přičteme číslo 1 a dostaneme
,
(4)
.
Na tomto místě uvedu důležitou poznámku: zvětšujeme-li hodnotu parametru
, potom množina všech
řešení nerovnice (1) (a dalších nerovnic z ní odvozených) se určitě nezmenšuje, spíše se zvětšuje. Takže
je-li k nějakému
nalezeno číslo
z definice spojitosti , potom totéž
bude použitelné i tehdy, když
hodnotu
zvětšíme. Proto kvantifikátoru "ke každému
" z definice spojitosti nutno rozumět ve smyslu
"k libovolně malému
". To platí nejen u této konkretní úlohy, ale u definice spojitosti obecně.
Na základě těchto úvah zpřísníme volbu čísla
podmínkou
. Potom můžeme nerovnost (4) odmocnit:
(5)
.
Zajímají nás body
blízké bodu 1 , proto můžeme k nerovnici (5) přidat podmínkou
, což nám umožní
zbavit se v (5) absolutní hodnoty:
,
.
Tím jsou nalezena čísla
. Zřejmě
, dále
,
,
takže hledané
bude ?
může pomoci k pochopení tohoto postupu. Offline
Dokoncim tu moju myslienku z # 8.![kopírovat do textarea $ x \in [m-1,m+1]$](/mathtex/83/83276a08d7ffeb918a593d082f4821c6.gif)
znamena
, co da 
Toto nam da tento vysledok
.
Pre
, posledna nerovnost sa pise:
.
To da, ze
vyhovuje....
Offline
vsetky postupy su samozrejme ok, ale ked sa to tu uz tak rozbehlo tak aj ja pridam jeden :-)
kde ta posledna nerovnost plati na
co je okolie
.
Podla mna je technicky najjdenoduchsie dokazovat v tychto nezmyselnych prikladoch na spojitost trosku silnejsiu vlastnost a to je - lokalna Lipschizovska spojitost (teda za predpokladu, ze plati )
Offline