Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
zdravím, napadla ma táto myšlienka ani neviem jak.
1. NZ: Teleso je v pokoji alebo v rovnomernom priamočiarom pohybe ak nan nepôsobi sila
2. NZ : Ak na teleso pôsobi sila, pohybuje sa so zrýchlenim.
1.Prečo Zem rotuje (koná otáčavy pohyb okolo svojej pomyslenej osi)?
2. Ak na začiatku niečoho bola napr. sila N ktorá spôsobila rotačný pohyb (a teraz zjavne žiadna taká sila neexistuje), sa uhlová rýchlosť Zeme spomaľuje alebo ostáva nezmenená?
3. Ak sa spomaľuje, prečo naraz nespomalila? Teda po ukončení pôsobenia sily N?
Bonus : Prečo keď nepôsobime silou na veci ktoré su v pohybe (majú nenulovú rýchlosť), trvá nejaký čas kým zastanú. Prečo to nie je naraz?
Bonus 2 : Teda okrem trecích síl by sa rotujúce telesá (napr. disk) by sa aj tak zastavil. Teda rotujuce telesa 2x krát sa spomaľujú?
Offline
Ahoj,
1. NZ se takhle učí, ale něco málo tam chybí, totiž konstantní je i rovnoměrná rotace. Ono to není nezbytné uvádět, protože jde o nezbytný důsledek zákona zachování mechanické energie. Kdyby tomu tak nebylo, tak by to znamenalo, že ideální setrvačník bude měnit svoji úhlovou rychlost bez působení vnějších sil - a tedy bude buď vytvářet energii z ničeho nebo mařit energii do ničeho.
Příčiny rotace planet bych hledal ve formování hvězdných soustav, pokud se nemýlím, je to pozůstatek kinetické energie rotace materiálu, ze kterého planety vznikly. (ale já jsem jen hloupý vesnický patolog, více najdeš v textech astronomů z Brna a z Prahy). Kromě toho na rotaci Země (a potažmo všech planet) působí i další vlivy - gravitační působení okolních těles a vlastně v minulosti i jevy spojené s tuhnutím povrchu a s dopady velkých těles.
Rotace Země se velmi pomalu zpomaluje, pokud se nemýlím, udává se, že se den prodlužuje tempem zhruba 2 ms za století. Proč jen pomalu plyne z toho, co jsem napsal výše: při prudkých změnách kinetické energie rotačního pohybu by se ta energie musela někam podět nebo odněkud vyskytnout.
Co se týče "bonusu", tak jde o to, že zpomalování je vlastně způsobeno disipací kinetické energie (např. přeměna na teplo třením). Jestliže chceš kinetickou energii E "zmařit", musíš působit nějakou silou F po dráze s=E/F. Zastavení najednou znamená, že s se bude blížit nule a tedy síla by při konečné kinetické energii musela růst k nekonečnu. Něco takového lze pokládat za nefyzikální.
Offline
1. NZ se takhle učí, ale něco málo tam chybí, totiž konstantní je i rovnoměrná rotace. Ono to není nezbytné uvádět, protože jde o nezbytný důsledek zákona zachování mechanické energie. Kdyby tomu tak nebylo, tak by to znamenalo, že ideální setrvačník bude měnit svoji úhlovou rychlost bez působení vnějších sil - a tedy bude buď vytvářet energii z ničeho nebo mařit energii do ničeho.
A napr. teleso vo vakuu ktore rotuje na šnúrke - po prestrihnutí ide rovnomerne priamočiaro. Tam tiež zmenilo svoju uhlovu rychlosť a to len tak?
Ale chapem, proste rotujuce teleso by sa podľa 2 NZ muselo zastaviť.
Offline
miso16211 napsal(a):
A napr. teleso vo vakuu ktore rotuje na šnúrke - po prestrihnutí ide rovnomerne priamočiaro. Tam tiež zmenilo svoju uhlovu rychlosť a to len tak?
Dobrý den. Řekl bych, že těžiště tělesa se bude pohybovat rovnoměrně přímočaře, že však složka rotačního
pohybu zůstane. Příklad - Měsíc se otáčí rychlostí jedna otáčka/měsíc, takže myslím, že po pomyslném "přestřihnutí šňůrky"
sice (při zanedbání vlivu ostatních těles) poletí přímočaře, že se však bude nadále otáčet rychlostí jedna otáčka/měsíc.
Podobně Země - stále by se otáčela rychlostí jedna otáčka/den.
Offline
↑ miso16211:
Dovolil bych si lehce rozvést to, co píše Jj↑ Jj:. Je totiž třeba rozlišit mezi "vynuceným" (určený vnějšími silami) a "samovolným" pohybem (bez účasti vnějších sil). Rozdíl se projeví na tom, jak se bude pohybovat těžiště soustavy. V případě "vynuceného" pohybu bude jeho pohyb obecně křivočarý, v případě samovolného pohybu bude rovnoměrný přímočarý.
Důvod, proč je třeba tyto pohyby odlišit, plyne z "filozofie" 1. a 2. Newtonova zákona. Síly, o kterých je řeč, jsou silami vnějšími, tedy jde o síly, kterými prostření působí na těleso. V prvním přiblížení, tedy při zanedbání disipace, jsou vnější síly jediným prostředkem, jak se systému odvést energii (např. "brždění"). Tak např. roztáčená kulička na niti se pohybuje po dráze, která je zakřivována dostředvou silou. V systému "kulička na niti", kde je jeden konec nitě pevně ukotven a kde budeme předpokládat, že nepůsobí žádné vnější síly, budou vlastně působit jen dvě síly: síla dostředivá a reakce na ni. Obě síly budou vnitřními silami, tedy energie se nemá "kudy" ztrácet a tedy kulička bude setrvávat v kroužení. Po přerušení nitě dojde k zániku vnitřních sil a tedy ke změně poměrů. To přestřižení si lze představit tak, že krátkou dobu zanikne dostředivá síla a "malou ale dostatečnou chvilku" působí jen reakce na ni (odstředivá síla).
Rotace kolem pevné osy je vlastně podobným případem, jen jsou ty kuličky nekonečně malé a je jich nekonečně mnoho. V případě tuhého tělesa se nemá kinetická energie rotace kam "přelít" a tak bude těleso setrvávat v rotaci.
Daleko zajímavější bude situace, kdy bude rotující těleso volné. Představ si nejprve, že těleso rotuje kolem osy procházející těžištěm. Takové těleso si pak můžeš stále představit jako bod, ovšem bod, který má vedle hmotnosti, polohy a rychlosti i moment setrvačnosti a díky němu má nějakou vlastní kinetickou energii rotačního pohybu. Bez působení vnějších sil se těžiště pohybuje rovnoměrně přímočaře, protože neprobíhá výměna energie s okolím a není tedy důvod, aby se jakkoliv měnily energetické poměry, tj. aby se energie rotačního pohybu měnila na celkovou kinetckou energii a naopak. Situaci zkomplikuje působení vnějších sil, protože pak se bude práce, kterou vyhonají, promítat do rotace i do dráhy těžiště, tedy zrychlení může být jiné, než jak by vycházelo přímočarým dosazení hmotnosti tělesa a působící síly (viz moment síly). Tohle si můžeš hezky představit, pokud si představíš setrvačník a představíš si, co se bude dít, když se ho pokusíš posunout a/nebo pootočit.
Ještě pro úplnost, zajímavá je situace, kdy je těleso roztočeno kolem osy, která neprochází těžištěm. Na těžiště pak působí nenulový moment síly, který vede k tomu, že těžiště se pohybuje obecně křivočarým způsobem. Při tomto pohybu se ovšem "spotřebovává" energie rotačního pohybu na zakřivování pohybu těžiště, takže takový stav je pouze přechodný (buď rotace ustane, nebo přejde do rotace podle osy procházející těžištěm).
Offline
↑ miso16211:
Tvoj fail je ten, ze zotrvacnik ma konstantny moment zotrvacnosti.
Plati zakon zachovania hybnosti a momentu hybnosti, nezavisle v kazdej osi a len v inercialnych sustavach. (V podstate dosledok 3. NZ a silnejsia formulacia z. zachovania mechanickej energie.) Takze ak mame len 1 teleso, tak nenulovy moment sily = zmena momentu hybnosti a nenulova sila = zmena hybnosti (zlozka sily rovnobezna s vektorom hybnosti meni jeho velkost, kolma meni smer).
Kym snurka drzi, mame 1 silu kolmu na smer rychlosti a ked praskne, nemame ziadne. Takze velkost hybnosti (a pri konst. hmotnosti teda aj rychlosti) sa menit nebude a pri rotacii sa bude hybnost "tocit" pod vplyvom sily od snurky tak, aby bola rychlost vzdy kolma na snurku. Moment hybnosti je uhlova rychlost krat moment zotrvacnosti; pred prasknutim je jasne ze sa ani jeden z nich nemoze menit a po prasknuti sa sice meni "uhlova rychlost" (voci tomu istemu bodu), ale aj moment zotrvacnosti. A ked si napises ako sa menia, zistis ze sa moment hybnosti nemeni.
UPD: ↑ miso16211:
1. Um... pretoze sa nemoze len tak rozletiet? Ano, 1. NZ by chcel aby kazdy drobny kusok hmoty letel dalej s konst. rychlostou (ak neuvazujeme gravitaciu Slnka), ale na ten kusok posobia sily od kuskov okolo neho. Zem je proste tuhe teleso. A ako som uz spominal: moment hybnosti sa zachovava (bez posobenia vonkajsieho momentu sily), teda ak sa nemeni moment zotrvacnosti, nemoze sa menit ani uhlova rychlost.
2. Ostava nezmenena, podstatne pre okamzite zrychlenie su len okamzite sily.
Asi velmi nechapes co znamena zrychlenie/spomalenie. Ak je uhlove zrychlenie
, tak zmena uhlovej rychlosti za velmi (a lubovolne) maly cas
je
, z definicie. Takze za male casy sa zmeni uhlova rychlost len malo. Po tom kratkom case
moze byt uhlove zrychlenie ine, aj nulove a uhlova rychlost sa menit vobec nemusi. Ak by zastavila naraz, museli by sme
brat lubovolne male a tym padom
by muselo byt nekonecno. To je blbost, nemyslis? A to iste plati pre zrychlenie a rychlost.
Teda okrem trecích síl by sa rotujúce telesá (napr. disk) by sa aj tak zastavil.
Nie, ten disk by sa zastavil prave kvoli trecim (a odporovym) silam.
BTW furt som tu vynechaval 3D rotaciu a 3D zrychlenie, lebo to je dost zlozita tema. Ostanme pri rotacii okolo pevnej osi.
Offline
↑ miso16211:
Tak to zbývá už jen méně stručná varianta;-)
Offline
↑ miso16211:
Mohol by si este skusit jeden narocny krok: zamysliet sa nad tym. Lebo podla toho ze tvoja odpoved prisla za 6 minut si nemyslim, ze si to spravil.
Offline
Podľa Teórie všetkého, bola rotácia udelená Zemi pri jej vzniku.
"Teorie všeho" zatím není hotova. K vysvětlení existence rotace Země stačí klasická fyzika.
Priestorové pole
Nic takového jako "prostorové pole" neexistuje.
(starý názov "éter")
Éter neexistuje. Ani pod starým názvem, ani pod novým.
má 3 interakcie: rotácia, gravitácia a čas
Rotace a čas nejsou interakce, ale fyzikální veličiny.
Celá 3. věta příspěvku je jen slovní salát beze smyslu.
rotácia je základná vlastnosť priestorovej hmoty
Opět slovní koláž beze smyslu.
Jednotkou intenzity gravitácie je m/s2 (zrýchlenie po dráhe)
Slova "po dráhe" tam přebývají.
jednotkou pre rotáciu je s-1 (uhlové zrýchlenie)
Jednotkou úhlového zrychlení je
.
Offline
KennyMcCormick napsal(a):
(starý názov "éter")
Éter neexistuje. Ani pod starým názvem, ani pod novým.
No tak moment! Pod novym nazvom eter existuje - dietyleter.
Inak suhlasim, aj ked ↑ rss: znie v tomto vlakne ako trolling.
Offline
rss napsal(a):
> "Teorie všeho" zatím není hotova.
http://apjar.blog.sme.sk/c/326824/Skonc … thing.html
Einstein žil pred 100 rokmi, Newton pred 400 rokmi. Odvtedy bolo objavených kopa vecí.
Převratné objevy se nepublikují ani na vlastním blogu ani na diskuzním fóru. Doporučuji použít standardní cestu, tedy zavedený časopis. Vedle Nature nebo Science můžeš použít i další špičkové časopisy v kategorii physics, multidisciplinary: Review of modern physics, Reports on progress in physics, Physical review X nebo Physical review Leteters;-)
rss napsal(a):
> K vysvětlení existence rotace Země stačí klasická fyzika.
Zaujímalo by ma, ako môže gravitácia roztočiť Zem, Slnko alebo celú galaxiu.
Tážeš se na něco jiného, než ti Kenny psal. Po prvotním kopanci, který byl způsoben asi supernovou poblíž, dostala mezihvězdná hmota nějaký moment hybnosti. Ten, spolu se vzájemnými gravitačními interakcemi může podle výchozích podmínek vést až k planetární rotaci ("naivní fyzika" - více viz jakákoliv učebnice této partie astrofyziky)
rss napsal(a):
> Rotace a čas nejsou interakce, ale fyzikální veličiny.
Interakcia je to čo pôsobí na hmotu. Gravitácia, rotácia a čas sú 3 interakcie, ktoré vytvárajú 3-rozné priestorové pole. Žiaden 4-rozmerný časopriestor neexistuje. Podobne je eketromagnetické pole tvorené 3 interakciami: elektrická (pôsobí po dráhe), magnetická (pôsobí v rotácii) a čas (rozpínanie poľa).
To si ovšem zavádíš vlastní definice pojmů. Druhá polovina je fyzikální guláš.
Offline
http://apjar.blog.sme.sk/c/326824/Skonc … thing.html
Einstein žil pred 100 rokmi, Newton pred 400 rokmi. Odvtedy bolo objavených kopa vecí.
To ani nebudu číst, protože to, co jsi napsal v předchozím komentáři, prozrazuje, že neznáš fyziku ani na úrovni základní školy. (Čas není interakce, ale fyzikální veličina) Douč se základy fyziky.
Gravitácia, rotácia a čas sú 3 interakcie, ktoré vytvárajú 3-rozné priestorové pole. Žiaden 4-rozmerný časopriestor neexistuje. Podobne je eketromagnetické pole tvorené 3 interakciami: elektrická (pôsobí po dráhe), magnetická (pôsobí v rotácii) a čas (rozpínanie poľa).
Tady jen opakuješ slovní salát z minulého komentáře. Kup si učebnice fyziky pro základní a střední školy a douč se to.
> Slova "po dráhe" tam přebývají.
Pohyb po dráhe a rotácia sú 2 základné, rozdielne, pohyby hmoty.
Já vím, že pohyb po dráze není totéž jako rotace, ale přesto tam ta dvě slova přebývají.
Offline
↑ rss:
Tak ale dost. To co tvrdis je totalni nesmysl a vyplod tvoji fantazie, je mi lito. Pokud to ma byt cele nejakej vtip tak uz je nacase to utnout a pokud je to mysleno vazne, tak si zaloz nove tema a zeptej se co je to interakcea nejlepe i na newtonuv pohybovy zakon. To by melo stacit abys pochopil jak gravitace muze neco roztacet atd. Dale doporucuji tvuj blog nikde nesdilet, je to plny nesmyslu co nemaji moc spolecnyho s teorii pole...
Tak ci tak prosim abys zde prestal sirit mylne informace, ktere navic nesouvisi s tematem nebo takove prispevky budu muset mazat. Dekuji za pochopeni
Offline
↑ rss:
http://knowyourmeme.com/memes/butthurt
rss napsal(a):
↑ Brzls:
Ak si naozaj moderátor
Jasne ze nie, ten napis "Moderator" pod jeho usernameom je len halucinacia...
Gr8 b8 m8 I r8 it 8/8!
Offline
↑ rss:
Vazne ti nerad kazim radost. Newtonuv zakon po drobne uprave rika, ze uhlove zrychleni je primo umerne momentu sily (uvazujem jednoduchy pripad, kdy je moment setrvacnosti skalar ne tenzor atd.) a hadej, co dal- gravitace je sila-sila ma vuci bodu nejaky moment sily-vydelime mom. setrvacnosti a mame uhlove zrychleni. A kdyz ma neco uhlove zrychleni, tak to prekvapive rotuje.
Moje letosni vysledky sice nebyli zrovna epicky, ale myslim, ze nejaky to tuseni o fyzice asi prece jenom mam. Pokud si vysokoskolak, tak musis byt troll, pokud stredoskolak, tak s letosnima nejlepsima studentama ze slovenska jsem se potkal a nemyslim si ze bysme se potkali...
Pokud jde o tvuj blog, tak bohuzel jeste par dni nebudu mit cas na kritiku. Jestli mas zajem, potom ti napisu v cem je problem. Pro zacatek vidim problem v tom, ze to o cem pises, nesouvisi s teorii pole a teorii vseho, ledaze bys vymyslel uplneneco noveho, nicmene nevidim tam nikde, ze by to splnovalo princip korespondence. Problem bude v tom, ze mas gulas v pojmech a vydavas hrusky za jablka.
Offline
> Newtonuv zakon po drobne uprave rika, ze uhlove zrychleni je primo umerne momentu sily
Kde je pevný bod vo vesmíre okolo ktorého vzniká krútivý moment?
V případě Galaxie je to střed Galaxie, v případě Sluneční soustavy je to opět střed Sluneční soustavy.
↑ rss:
Hmota sa môže roztočiť sama pomocou 2 rotačných interakcií: rotácia z priestorového poľa, alebo magnetizmus z elektromagnetického poľa .
Už jsem tě dvakrát upozorňoval, že to, co píšeš, je jen slovní guláš, a že by ses měl doučit středoškolskou fyziku. Protože v tom psaní nesmyslů pokračuješ, musím ti bohužel dát mínus.
Offline
↑ Brano:
děkuji :-) Nějakého šiřitele myšlenek génia (nebo přímo génia?) jsme již zde měli - šířil něco o vicedimenzionálním ořechu.
Abych nastolila pořádek v tématu: dotaz na zakladatelé tématu ↑ miso16211: považuješ ještě diskusi v tématu pro Tebe nějakým způsobem za přínosnou? Pokud ne, tak dle pokynu kolegy ↑ Brzls: sepiš, prosím, čísla příspěvků, co mám(e) přesunout do jiného (nového) tématu. Děkuji.
rss napsal(a):
Ak si naozaj moderátor, skús zmazať jeden môj príspevok, a ja potom zmažem všetky.
Stačí se podívat do seznamu uživatelů (v horní liště), kde kolegu Brzls najdeš. Jinak, pokud je na příspěvky reakce, tak dle pravidel se nemaže (ale lze umístit do hide, pokud je např. chybná nebo jinak nepřínosná).
Zdravím v tématu.
Offline