
Je jasné že jde o podíl dvou polynomů. Tak první co mě napadlo, protože s takovýmhle ... zápisem se dá těžko pracovat, přepsat si to na sumy a pak použít aritmetiku sum. Takže jsem si to přepsal na
Protože členy polynomu se v zadání sčítají od největšímu k nejmenšímu tak jsem to napsal takhle. Ale nebyl jsem si jistý jestli to je to samé jako sčítat od nuly, sice sčítání je komutativní ale ten zápis jsem mohl zašmudrchat. A moje obavy mi potvrdil wolfram alpha, viz.
Takže moje první otázka je 1. Proč neplatí
? Sčítat 1+2+3...+n a n+n-1+...3+2+1 je přece to samé!
Moje druhá otázka je k řešení úlohy. Svádím boj s pokušením to řešit prostě tak jak jsme to dělali na střední. Vždyť se mi zdá, od oka, že je jasné že to má tři řešení, pokud k<l tak výsledek je v podstatě
. V případě k>l
a v případě k=l od oka odhaduju že x-y se "limitově vykrátí" (eg. jejich limitou bud nula) a výsledek bude podíl vytknutých koeficientů polynomů, tedy něco jako
.
No ale v zadání je napsáno že všechna tvrzení máme matematicky zdůvodnit. A že můžeme používat věty z přednášky či cvičení když si ověříme předem její předpoklady. No klasika :) Jenomže já na přednášce (z obhajitelných důvodů) nebyl, a na cvičení jsme to řešili stylem:
Offline
1276503 napsal(a):
[url]Vždyť se mi zdá, od oka, že je jasné že to má tři řešení, pokud k<l tak výsledek je v podstatě
. V případě k>l
a v případě k=l od oka odhaduju že x-y se "limitově vykrátí" (eg. jejich limitou bud nula) a výsledek bude podíl vytknutých koeficientů polynomů, tedy něco jako
.
Ahoj, v prvním případě souhlasím, jen používej stejné značení (vím že pro x to je to samé), ale bylo by lepší říkat:
pokud se bavíme o limitách posloupností, nikoliv funkcí.
U druhého ale nesouhlasím.
Pokud se bude k = l tak limita:
kde k = l bude vlastně po vytknutí dominantního členu:
A nikoliv součet všech koeficientů. Pouze podíl koeficientů u dominantních členů.
Offline