Dobry den, chcem sa spytat na moj postup riesenia, ci sa teda aspon približuje k spravnemu :)
Mam za ulohu vyšetriť priebeh funkcie...
Odkaz
v odkaze mam popis mojho postupu a prosim o zhodnotenie postupu a nasmerovanie k spravnemu...v pripade spravnosti mozem postupovat v monotonnosti..
vopred dakujem za odpovede :)
Offline
y=![kopírovat do textarea $\sqrt[3]{x^{2}}-\sqrt[3]{x^{2}-4}$](/mathtex/ca/cad943f9ced0f6bb8bc34cbc25a02632.gif)
y´=![kopírovat do textarea $\frac{2}{3\sqrt[3]{x}}-\frac{2x}{3\sqrt[3]{(x^{2}-4)^{2}}}$](/mathtex/64/64eaf3257d6a1ffe17864a08aecda63a.gif)
1. D(f)= R...kedze odmocnina nesmie mat zaporne hodnoty,tak by mohol byt D(f)= <0,∞)
2. Kedze som si zvolila R-body nespojitosti nema
3. Neviem ci spravne,ale dospela som k tomu,ze je párna
4. 1 priesečnik s osou x, priesecnik ma suradnice [0,0]-zaroven pociatok sustavy suradnic
5. Znamienka funkcie-> kedze som si funkciu definovala v celom R,tak 1 nulovy bod x=0
V intervale (-∞;0) nadobuda zaporne hodnoty a v intervale (0, ∞) kladne hodnoty
Offline
↑ Magda369:
Dobry den, chcem sa spytat na moj postup riesenia, ci sa teda aspon približuje k spravnemu :)
Mam za ulohu vyšetriť priebeh funkcie... prosim o zhodnotenie postupu a nasmerovanie k spravnemu...v pripade spravnosti mozem postupovat v monotonnosti..
vopred dakujem za odpovede :)
Offline
Zdravím,
3. odmocnina je definována také pro záporné hodnoty, tedy def. obor R, sudá (parná) mi vyšla také. Derivace překontroluj v MAW (ale zdá se mi v pořádku) + další body také kontroluj v MAW, ne ve WA.
1 priesečnik s osou x, priesecnik ma suradnice [0,0]-zaroven pociatok sustavy suradnic
To ne, pokud za x dosazuješ 0, tak y není 0. Jak hledáš průsečíky?
Znaménka také mám jinak - ale to až zkontroluješ průsečíky, potom se ještě ozvi. Děkuji.
Offline
↑ jelena:
Dakujem za opravy a doporucenie stranky na prekontrolovanie,avsak neviem tam zadat tretie odmocninu,aky na to pouzijem prikaz?
Priesecnik som robila podla vzoroveho prikladu,ale nemam k nemu zaznaceny postup,tak to som len tak od oka dosadila, pravdupovediac neviem dorátať :/ Len sa za x dosadzuje 0? ![kopírovat do textarea $P{x}=[x;0]$](/mathtex/f3/f3d72dc0124338035051a5cbb732ccbd.gif)
0=![kopírovat do textarea $\sqrt[3]{x^{2}}-\sqrt[3]{x^{2}-4}$](/mathtex/ca/cad943f9ced0f6bb8bc34cbc25a02632.gif)
neviem ako mam dosadzat...
Offline
↑ Magda369:
3. odmocninu zadáme jako ^(1/3), tedy Tvá funkce je pro MAW: (x^2)^(1/3)-(x^2-4)^(1/3)
, ano řešíme
, po úpravě
umocníš levou a pravou stranu na třetí atd. Měla bys dojit závěru, že rovnice nemá řešení, tedy průsečík není.
Průsečík s osou y - dosazuješ
. Pro určení znamének - mně by pomohlo buď si uvědomit, že
pro každé x, nebo rozšířit jako zlomek výrazem do vzorce
.
Ještě, pokud pomůže - jelikož funkce je sudá, tak můžeš vyšetřovat na polovině def. oboru (od x=0 do +oo ) a potom zakreslit symetricky na druhou polovinu def. oboru.
Offline
↑ jelena:
Ano, priesecnik s osou x teda neexistuje...po dosadeni do
...po dosadeni
->co je teda priesecnik s osou y?
Na urcenie znamienok potrebujem rozsirit zlomok vami uvedenym vzorcom? Neviem aku by to malo podobu. To by bol ten nulovy bod,s ktorym by som si zvolila intervaly a urcila ci v nich klesa alebo rastie funkcia?
Zakkreslovat nemusim,budeme robit v programe,len potrebujem akoby odovzdat tie vlastnosti (ked to tak mozem nazvat) fukcie.
Offline
↑ Magda369:
ano, průsečíky mám stejně.
když rozšířím dle vzorce
, tak v čitateli dostanu jen číslo se znaménkem, v jmenovateli je výraz vždy kladný, tedy bych jednoznačně určila znaménko funkce.
Jinak k metodu odhadu znaménka můžeš volit každou, ze které dokážeš odvodit znaménko na celém def. oboru. Např. tento odhad
, pokud ho odůvodníš také. V této úloze je nakonec i dostačující, že funkce je spojitá na celém def. oboru a nemá průsečík s osou x, tedy nemění znaménko. Potom stačí určit znaménko funkce v některém bodu (stejné znaménko bude mít funkce na celém def. oboru). Např. můžeš využit již hodnotu funkce v průsečíku s osou y.
o by bol ten nulovy bod,s ktorym by som si zvolila intervaly a urcila ci v nich klesa alebo rastie funkcia?
to už pravděpodobně mluvíš o vyšetření monotonnosti funkce - spíš využitím derivace. U derivace je třeba dat si pozor, že pro x=0 derivace není definována, záleží zda potřebuješ podrobněji rozebírat jednostranné derivace, nebo stačí když tento bod označíš za stacionární a tak došetříš.
Offline
Obrovska vdaka za vase cenne rady a obzvlast za vasu trpezlivost :)
Pri urcovani znamienka som si teda zvolila hodnotu funkcie v priesecniku s osou y-> cize mozem si zvolit intervaly
a
v oboch intervaloch mi vyjdu
kladne funkčne hodnoty...
Monotonnost sme si urcovali v style-> dosadenie do 1.derivacie
najdem si nulove/stacionarne body 1.derivacie->
...To sme si uvadzali ako body podozrive z extremu. Nulove body nam rozlozia cisel.os na 4 intervaly a vyslo mi ze v intervaloch
funkcie klesa a v
funkcia rastie-> neviem ci je to spravne urcene.
NAsledne sme urcovali intervaly konvexnosti a konkavnosti za pomoci inflexnych bodov z 2.derivacie. 2.derivaciu som si pozerala na vami doporucenej stranke MAW a to vyzera riadna divočina-same zlomky,k dopracovaniu je nutne urcit si inflexne body a znova rozdelia cisel.os na intervaly a nasledne by sa urcila konkavnost/konvexnost.
Offline
↑ Magda369:
nemáš za co.
Pri urcovani znamienka som si teda zvolila hodnotu funkcie v priesecniku s osou y-> cize mozem si zvolit intervaly
To ani nemusíš volit do intervalů - z faktu, že funkce nemá průsečík s oso x ze znaménka jedné hodnoty můžeš udělat závěr pro znaménka na celém def. oboru.
Ohledně stacionárních bodů souhlasím (kde derivace neexistuje), ale ještě překontroluj znaménka 1. derivace - mně vychází na
kladné, naopak na
záporná 1. derivace. Stačí, když pořádně dosadíš některý bod i těchto intervalů (pozor na všechna znaménka při dosazování).
MAW opravdu pro 2. derivaci vyrábí "divočinu". Zkusím se podívat, jak to bude vypadat, když bych upravovala ručně (jen derivováním
). Jelikož ale pro řešení používáte program, tak nalezení nulových bodů můžeš svěřit programu (tipuji ale, že podezřelé budou jen body, ve kterých 2. derivace neexistuje - tedy opět -2, 0, 2).
Offline
↑ jelena:
Ano,vdaka za opravu znamienok pri urcovani monotonnosti,ja som to zrejme zle podosadzovala :/
Este som skusala tu 2.derivaciu na inej stranke a tam vyšla nasledovne
cize ako ste tipovali znova mame podozrive inflex.body -2,0,2?
Offline
↑ Magda369:
také děkuji, pokud to tak vyšlo (mělo by, pokud nebudeme používat úpravu na společný jmenovatel, MAW by ale také měl dávat více variant úprav?), potom zkoušela jsem upravit ![kopírovat do textarea $-\frac{2}{9\sqrt[3]{x^4}}-(-\frac{2(x^4+8x^2-48)}{9\sqrt[3]{(x^2-4)^8}})=-\frac{2}{9\sqrt[3]{x^4}}+\frac{2((x^2+12)(x^2-4)}{9(x^2-4)^2\sqrt[3]{(x^2-4)^2}})$](/mathtex/fc/fcd852064b585757286a4804664e36d8.gif)
a řešíme rovnici:![kopírovat do textarea $-\frac{2}{9\sqrt[3]{x^4}}+\frac{2(x^2+12)}{9(x^2-4)\sqrt[3]{(x^2-4)^2}}=0$](/mathtex/90/901cafa0287b2916f2b5f6749201ef06.gif)
![kopírovat do textarea $\frac{1}{\sqrt[3]{x^4}}=\frac{x^2+12}{(x^2-4)\sqrt[3]{(x^2-4)^2}}$](/mathtex/6d/6d19f60c076052423cb691ff2d7e426d.gif)
, zde jsem použila substituci 
, ale pořád to není upravitené na ruční výpočet, tedy věřit strojům, že řešení v R není a zůstávají pouze body, ve kterých 2. derivace nebyla definována (-2, 0, 2). Předchozí úpravy jsem prováděla s ohledem na podmínky, kde výraz neplatí.
Tak tento bod ještě dokončí (vyšetřením znamének 2. derivace). Zde by se vyplatila úspora, že funkce je sudá - všechno bys vyšetřovala jen na polovině def. oboru (na x=0 až +oo), jak jsem již psala.
Ještě snad asymptoty a to už by mělo být hotovo.
Offline
↑ jelena:
Znova sa hlasim o radu.Vdaka za radu o uspore,ale zial ju neviem vyuzit. Mali sme vzorovy priklad kde sme z 2.derivacie z citatela urcovali inflexne body a tie dali do intervalov a nasledne urcili konvexnost /konkavnost. Mätia ma to ci teda mozem inflexne body mat -2,0,2. To asi zrejme zalezi od prikladu.
Asymptota rovnobezna s osou y nema (sme si uvadzali,ked nema body nespojitosti ako tato funkcia).
Asymptota rovnobezna s osou x->tam je treba limity v nevlast.bode lim +- ∞ a to mi vyjde 0, tak funkcia bude mat asymptotu rovnobež.s osou x priamo o rovnicu y=0??
A na asymptotu so smernicovou neviem postup :/
Offline
↑ Magda369:
Zdravím,
úspora by byla v tom, že budeme dosazovat menší počet "kontrolních" bodů: Když jme rozdělili def. obor na intervaly
,
,
,
, tak pro sudou funkci všechno provedeš jen na
,
a na bodech
. Tak vznikne pravá větev funkce. Levou potom symetricky jen dokreslíš.
...intervalov a nasledne urcili konvexnost /konkavnost. Mätia ma to ci teda mozem inflexne body mat -2,0,2. To asi zrejme zalezi od prikladu.
Ano, intervaly musíš mít kompletně, ale pokud jsi prokázala, že fukce je sudá, tak stačí potom dosazovat body jen z poloviny intervalů. My jsme ručně (a s WA) nenašli pro 2. derivaci nulové body, tedy na rozdělení intervalů používáme pouze body, ve kterých derivace neexistuje (byly v jmenovateli), jsou to -2, 0, 2.
Asymptoty bez směrnice nejsou - ano. Asymptoty se směrnici - buď vyšetřuješ podle definice, nebo tak, jak jsi provedla (pokud to bylo "dobře vidět" z limity funkce v nekonečnu)
Asymptota rovnobezna s osou x->tam je treba limity v nevlast.bode lim +- ∞ a to mi vyjde 0, tak funkcia bude mat asymptotu rovnobež.s osou x priamo o rovnicu y=0??
Asymptota rovnoběžná s osou x je ve skutečnosti asymptota se směrnici ve tvaru
,
,
. Dodělej ještě podle definice (měla by vycházet stejně) a ať máš splněny povinné body vyšetření.
Offline