Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Takové intuitivní zdůvodnění je následující:
Děje se to v případě, kdy některé záporné náboje jsou volné (mohou se po materiálu pohybovat = je to vodič) a kladné jsou všechny pevně ukotvené. Záporné náboje se mezi sebou silně odpuzují. Proto jsou koncentrovány na povrchu vodivého materiálu. A pokud to má nějaký hrot, tak se jich tam nahromadí více čistě díky vlastnosti, že jsou tak dál od centra (snaží se utéci co nejdál od sebe).
Dá se to ukázat ještě následovně:
Koule o poloměru R, ve které je náboj Q, má na svém povrchu napětí U, kde
(potenciál sféricky symetricky rozloženého náboje). Teď si můžeme pro jednoduchost představit dvě koule o různých poloměrech R1 a R2. Ty spojíme nějakým vodičem, takže podél celého povrchu obou koulí bude stejný potenciál (kdyby dva různé body na koulích měli různé potenciály, tak by tam někde musel téci proud). Pokud mají mít tedy obě koule stejný potenciál, tak každá bude mít jiný náboj
a tedy
Už jsme řekli, že se náboj snaží rozmístit náboj rovnoměrně podél povrchu (důvody jsem uvedl hned na začátku, je to zároveň podmínka toho, aby uvnitř celého materiálu byl konstantní potenciál a nikde netekl proud). Povrch koule je úměrný druhé mocnině poloměru
Na každé kouli budeme mít nábojovou nějakou plošnou hustotu Q/S, pro ni bude díky posledním dvěma rovnicím platit
a tedy
rho jsem označil plošnou hustotu náboje na jednotlivé kouli. Můžeme si samozřejmě udělat větší slepenec koulí. Dotaženo do detailu, můžeme každý materiál rozsekat na hromadu různě velkých koulí. A podle poslední rovnice vidíme, že největších nábojových hustot se dočkáme tam, kde je minimální poloměr křivosti povrchu.
pozn.: Poslední odstavec o konstrukci libovolného tvaru pomocí koulí je potřeba brát trochu s nadhledem. Pokud by třeba uvnitř materiálu byla nějaká bublina, tak se tam žádný náboj nevyskytne. Všechen bude opravdu na vnějším povrchu. Chce to mít trochu představivosti toho, jak se ty náboje snaží odehnat od sebe pryč.
Samozřejmě se můžeme vykašlat na všechny analogie a najít řešení přesně tak, že rozložení náboje bude odpovídat takové situaci, že výsledné elektrické pole uvnitř koule bude nulové. To je na komplikovanější výpočet, pokud je tvar toho materiálu nějaký komplikovaný.
Offline
↑ rughar:
ďakujem za odpoveď. no zaujíma ma, od akého centra je to myslené ? (v intuitívnom zdôvodnení)
keď sa nad tým zamyslím, nedáva mi zmysel, prečo by sa mali pri hrotoch hromadiť. Keď si napríklad prestavím trojuholník, povedzme rovnoramenný tak sa budú sústrediť na hrotoch . no podľa mňa, si musia udržovať určitú vzdialenosť medzi sebou, vďaka odpudivým silám a nevidím dôvod, prečo sa táto vzdialenosť pri hrotoch zmenšuje. Vzdialenosť je myslená na povrchu toho materiálu, keďže všetok náboj je na povrchu
Offline
vytautas napsal(a):
prečo sa hromadí náboj na hrotoch?ďakujem .
Na hrotoch je veľký elektrický potenciál (napätie voči nekonečnu), preto hroty (trebárs prach) iskria. Elektrický potenciál je nepriamo úmerný polomeru gule R, hrot má malý polomer.
φ = Q / 4.π.ε.R
Offline
↑ rss:
chápem, ďakujem . ešte jedna otázka. ako vyplýva z toho, že je tam veľký potenciál to, že je tam veľa náboja ? nevidím to momentálne . podľa vzorca buď zväčším Q( ale to chcem práve zistiť) alebo zmenším R.
Offline
↑ vytautas: Správne. Ak je polomer veľmi malý, tak je potenciál veľmi veľký. Netreba na to veľa náboja. Potenciál je to čo spôsobuje iskrenie a dokážeme ho merať.
PS: Podobne aj gravitačné zrýchlenie nesúvisí len s množstvom kilogramov. Zmenšovaním gule pri zachovaní kilogramov dostaneme na jej povrchu väčšie gravitačné zrýchlenie.
Offline