Matematické Fórum

Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.

Nástěnka
22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 12. 03. 2009 13:27

math.oaf
Příspěvky: 33
Reputace:   
 

Ostrogradskeho metoda n.k.

Caute, prosim vas neviete ktosi dokaz, alebo aspon navod ako dokazat ze ide LS upravit na PS $\int\frac{P_n(x)}{\sqrt{ax^2+bx+c}}dx=Q_{n-1}(x)\sqrt{ax^2+bx+c}+k\int\frac{dx}{\sqrt{ax^2+bx+c}} $ Diki moc.

Offline

 

#2 12. 03. 2009 14:15

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: Ostrogradskeho metoda n.k.

Upravil bych rovnost tak, aby integrály byly na levé straně a výraz bez integrálu na pravé,  pak bych tuto rovnost zderivoval.
Tím  z integrálů na levé straně zůstanou pouze integrandy, což porovnáme s derivací pravé strany a učiníme patříčnou úvahu.

Offline

 

#3 12. 03. 2009 14:35

musixx
Místo: Brno
Příspěvky: 1771
Reputace:   45 
 

Re: Ostrogradskeho metoda n.k.

↑ math.oaf: Podivej se napr. zde, cast B3).

Offline

 

#4 12. 03. 2009 21:41

math.oaf
Příspěvky: 33
Reputace:   
 

Re: Ostrogradskeho metoda n.k.

no takže dostal som ze by malo platit $Q_{n-1} (x)(ax^2+bx+c)=x(R_{n}(x)+k)$, kde R_n, a, b, c su pevne ak ma $ax^2+bx+c$ koplexne korene, tak vieme najst pre jeden take k aby platilo $R_{n}(x)+k=0$ potom to plati aj pre komlexne zdruzene cislo k x a je to, $(ax^2+bx+c) deli (R_{n}(x)+k)$, aspon myslim, ale ako to je pri realnych netusim...

Offline

 

#5 14. 03. 2009 11:00 — Editoval Rumburak (14. 03. 2009 11:13)

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: Ostrogradskeho metoda n.k.

Zkoumanou integrální identitu označme (I) . Její význam je dvojí:
1. význam vzorce, jímž se daný integrál vlevo převádí na jednodušší integrál vpravo,
2. význam rovnice, jejímž prostřednictvím nutno dopočítat tzv. "neurčité součinitele" , tj. číslo k a koeficienty v polynomu Q_n-1(x)
tak, aby rovnost (I) platila na intervalu, kde integrujeme.

Způsob, jak s (I) zacházet ve smyslu 2, ukáži na příkladu pro n = 2 . Označme 

(O)          Y(x) = sqrt(a*x^2 + b*x + c)  ,   P(x) = P_2(x)  =  D*x^2 + E*x + F ,    Q(x) = Q_1(x)  = U*x  + V .

Tedy  a, b, c, D, E, F  jsou známá čísla,  zatímco U, V, k jsou neznámé, které chceme určit tak, aby platilo (I) na  intervalu, kde integrujeme .

Identitu (I) při označení dle (O) zderivujeme podle x , čímž obdržíme

                           P(x)/Y(x)    =   U*Y(x)  +  (U*x + V)*(1/2)*(2a*x + b)/Y(x)     +    k/Y(x)  ,

po vynásobení výrazem Y(x)  , uvážíme-li, že (Y(x))^2  = a*x^2 + b*x + c,   se zlikviduje ta nepříjemná odmocnina a máme

(1)                       P(x)    =   U*(a*x^2 + b*x + c)  +  (U*x + V)*(1/2)*(2*a*x + b)     +    k  .

Pravá strana poslední rovnosti je dále rovna (pokud jsem neudělal chybu)

                                   (2*U*a )*x^2   +   (3*U*b/2 + V*a)*x  + (U*c + V*b/2  + k)  ,

čímž z (1) dostáváme (po dosazení za P(x))
       
                            D*x^2 + E*x + F  =  (2*U*a )*x^2   +   (3*U*b/2 + V*a)*x  + (U*c + V*b/2  + k) .

Oborerm pravdivosti této identity musí být interval (na němž hledáme prim. fci), což znamená, že polynom
na levé straně musí být totožný s polynomem na pravé straně, což dává rovnice

                                     2*U*a  = D  ,   3*U*b/2 + V*a = E ,  U*c + V*b/2  + k  =  F

pro naše neznámé.  Případné úvahy o kořenech a dělitelnosti účastněných polymomů přenechávám fundovanějším.

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson