Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
ahoj,poradí mi tady někdo?ve škole bereme geometrii a vůbec to nechápu , jako třeba přímky.Mně to příde že to je úplnej nesmysl. Prý mají být rovný a vést donekonečna.Ale jak to je možný? když prostor je zakřivený (to říkal einstein)) a co se stane když povede přímka fakt donekonečna a tak jednou musí trefit do nějáký hvězdy nebo planety a co se pak stane? zlomí se, nebo se nani namotá? a bude to furt ještě přímka? já myslím že se z každý jednou musí stát křivky nebo úsečky. Chápete to někdo?
Offline
Naštuduj si odbornú literatúru.
Pre ZŠ aspoň napríklad
http://sk.m.wikipedia.org/wiki/Priamka
Offline
↑ misaH:
díky to sem četl ale stejně to nechápu. jak může být nekonečně tenká?dyt by nic nevydržela a zlomila by se.a z čeho sou vyrobené?to nám nikdo neřekl. a když ji kreslím v zakřiveném prostoru tak ji musím nakreslit zakřivenou na druhou stranu než je prostor,aby byla ve skutečnosti rovná?
Offline

↑ míša0:
Promiň, ale říkáš úplné nesmysly. Přímka je pouze abstraktní pojem, jako všechno v matematice. Takže to, že přímka narazí do hvězdy je úplně mimo. Ještě jednou si přečti, co je to přímka, protože podle toho co říkáš si to evidentně nečetl.
Offline
↑ vulkan66:
Takhle je to tam napsaný,a to nám tak ňák říkala i učitelka:
Priamka je nekonečne tenká, nekonečne dlhá, dokonale rovná krivka (pojem krivka v matematike obsahuje aj „rovné krivky“). V euklidovskej geometrii pre každé dva rôzne body existuje práve jedna priamka, ktorá oboma prechádza. Táto priamka predstavuje najkratšiu spojnicu medzi dotyčnicovými bodmi.
Jak může pro každé dva body existovat jedna přímka? Takže vlastně ve skutečnosti existuje bodů ještě 2x víc než přímek? Co když někdo bude kreslit nebo vyrábět body a na přímky se vykašle? to ty přímky pak vzniknou sami?
a jakej je rozdíl mezi přímkou v rovném prostoru a v zakřiveném prostoru?
Offline

↑ míša0:
Uvědom si, že přímka je abstraktní pojem. Takže sem žádné reálné aplikace netahej. Bodů i přímek je nekonečno, takže nemá cenu říkat, že existuje 2x více bodů než přímek. Přímky nevznikají samy, přímku uděláš tak, že si ji nakreslíš na papír (nebude to přímka, ale budeš to předpokládat). Např. graf lineární funkce je přímka. Přímka v zakřiveném prostoru se jeví jako křivka (přímka na kouli), ale to zatím neřeš.
Offline
↑ míša0:
Zdravím. V momentě, kdy nad vším začneš až příliš přemýšlet, tak Ti to začne ztrácet logiku. Jakou třídu a jakou školu studuješ? :-) Pokud je to ZŠ nebo SŠ tak si myslím, že se nesetkáš s ničím jiným než s papírem/výkresem/sešitem - proč tedy přemýšlíš o nějaké přímce ve vesmíru?
Přímka je nekonečně dlouhá - tzn. nemůže udat její rozměry tak jako u úsečky a ani nemůžeme změřit její délku. Ještě jiný příklad: Když máš určit vzájemnou polohu přímek a ty přímky se neprotínají na papíře, ale je zjevné, že se někde protnou. Bez problémů můžeme říct, že jsou různoběžné, protože víme, že ta přímka není ohraničená...
A pro každé dva body jedna přímka. Nakresli si na papír dva body v libovolné vzdálenosti a podle pravítka jimi veď čáru. Nikdy se nepodaří udělat více než jednu tuto čáru - přímku. Kdežto když si uděláš jeden bod a povedeš jím čáru, tak těch čar jedním bodem můžeš nakreslit mnoho.
Offline
:-)
Myslím, že zadávateľ veľmi dobre vie o čo ide a len dáva najavo aký je bystrý, keď sa zaoberá tým, čím sa pred ním podľa neho ešte nikdy nikto nezaoberal.
A nemyslím, že ho tieto otázky seriózne zaujímajú.
Ináč by hľadal vysvetlenia inde a nečakal by, že mu niekto bude na položené otázky odpovedať.
_____________________________________________________
Najprv študuj, nájdi si literatúru, ktorá sa zaoberá geometriou a potom sa nebudeš musieť vypytovať.
A možno niečo z prečítaného aj pochopíš.
Offline
Zdravím,
ještě k doplnění kolegů
míša0 napsal(a):
Mně to příde že to je úplnej nesmysl. Prý mají být rovný a vést donekonečna.Ale jak to je možný? když prostor je zakřivený (to říkal einstein)
Ono to vzniklo nějak tak - Eukleides, jak hodně dávno vytvářel základy, neměl Internet, ani jiné zdroje, než co bylo v dosahu v místní knihovně. A aby mohl svou geometrii zbudovat, potřeboval zavést definice základních pojmů a základní vlastností těchto pojmů. Ač se to zdá velmi zjednodušené a nereálné, tak s reálným světem to v rozporu není. Proto pojmy bod, přímka, úsečka atd. používáme i nadále v takové definici, jak zavedl. I včetně vlastností, jak zavedl.
Zřejmě každý, kdo problém studoval se stejným zájmem, jako kolega ↑ míša0:, o struktuře teorie pochyboval. Někomu se to podařilo více a založil geometrii "jinou", neeukleidovskou. Ovšem na můj skromný pohled naprostého laiku v oboru větší přínos měla geometrie eukleidovská (naštěstí ani jednoho z autorů geometrií můj pohled nemusí zajímat) :-)
mb1303 napsal(a):
V momentě, kdy nad vším začneš až příliš přemýšlet, tak Ti to začne ztrácet logiku.
spíš naopak - prosledovat, jakou silnou logiku musel zbudovat Eukleides, když žádnou hmatatelnou definici neměl, je docela zajímavý proces. V čemž autorovi tématu přeji zdárné studium.
Offline
↑ mb1303:
aha a co to je abstraktní pojem? nebo k čemu je to dobrý?
tak sem v 5.třídě. Aha takže nám to schválně tajijou jako mi třeba hodně tajili, *** a musel sem se to naučit sám podle videí. Tak to je s tímhle to samý žejo?
Jak může být bodů nekonečno? Když ve známém vesmíru je prý 2,5 x 10^89 částic
to je tady:
www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/abd010/dotazy/castice
A proč by se musely dvě různoběžný přímky někde protnout? můžou se taky minout ne? když nakreslím jednu šikmo na podlaze z rohu do rohu a druhou šikmo na stropě mezi opačnýma rohama tak se nikdy neprotnou ani když budou nekonečný. Takže to co se učíme sou blbosti žejo?
Offline
abstraktní pojem?
takový, který musíš odmyslet od reality.
Jak může být bodů nekonečno? Když ve známém vesmíru je prý 2,5 x 10^89 částic
to je výborný příklad - částice má rozměr, hmotnost - tedy to, co lze reálně uchopit. Pojem bod je zaveden tak, že nemá ani rozměr, ani hmotnost, proto je bodů nekonečno. Vidíš ten rozdíl?
Jinak využiji svého moderátorského práva a Tvůj předchozí příspěvek trochu upravím, není nutné být až příliš naturalistický. Děkuji.
Offline
↑ jelena:
jo tak rozdíl vidím ale nechápu nač to pak je v praxi,třeba ten bod nebo přímka.když to vlastně ve skutečnosti nic není. Má to pak vůbec smysl se to učit?
Jo to se tají i tady? aby se to další taky nemohli naučit jak se to dělá žejo?
Offline
A proč by se musely dvě různoběžný přímky někde protnout? můžou se taky minout ne? když nakreslím jednu šikmo na podlaze z rohu do rohu a druhou šikmo na stropě mezi opačnýma rohama tak se nikdy neprotnou ani když budou nekonečný
podle mne takové dvě se neprotnou ani u Lobačevského - nejsou v jedné rovině. Kolega ↑ mb1303: "přímky se neprotínají na papíře, ale je zjevné, že se někde protnou" má spíš na mysli, že na papíře (a to znamená, že jsou v jedné rovině) nevidíme společná bod přímek, ale je kousek dál na stole. Platí to však pro přímky, co nejsou rovnoběžné.
Že se protnou i rovnoběžné přímky, tak se neučíme (alespoň ne na ZŠ, SŠ a dokonce i VŠ) i když říkáme, že v "jiné geometrii" se rovnoběžné přímky protnou "hodně daleko".
Spíš se na to dívej tak - hodně, co se učíme, je takový model světa (např. pokud máš autíčko, tak asi víš, jak je "blízko/daleko" tomu skutečnému autu, kterým jezdíte. Ovšem, pokud bys měl vysvětlit, jak auto jezdí a co dělá atd. mladšímu sourozenci, potom Tvá hráčka je na takové vysvětlení dobrá. Tak tomu rozumíš?
Má to pak vůbec smysl se to učit?
Jo to se tají i tady? aby se to další taky nemohli naučit jak se to dělá žejo?
Podle mne - má se tak učit. Neřekla bych, že se to tají. Učí se to tak, abychom používali stejné pojmy. A pojem není daleko od reality - to uznáš.
Viz autíčko - oba rozumíme, co to je a až potom můžeme více dopodrobna a více do hloubky a úplně odborně. Také bod nebo přímka - když oba si řekneme, že jsme zakreslili bod nebo přímku, tak máme na mysli totéž - ať Ty máš dobře ostrouhanou tužku a já nějakou hrůzu, co mi kresli tlustou čáru :-)
Zkus se poptat, zda přímo u vás, nebo v okolí není matematický kroužek. Nebo se podívat po knížkách - chodíš do knihovny? Zatím se měj.
Offline
↑ jelena:
jo ale my sme se učili že nerovnoběžné přímky se dycky někde protnou. takže to není pravda to platí jen na jednom papíře.A taky to nebude platit v jiných dimenzích určitě žejo. v astrálu sem to skoušel a tam de všechno.
Model to je ale v realitě k ničemu.Třeba když budu dělat truhláře a vyrobím stůl a místo noh mu dám jenom úsečky který skoro z ničeho nejsou tak takovej stůl moc asi nevydrží:)
Knížky to mně nebaví a ňákej kroužek to už vůbec ne.
Offline
To s různoběžícími přímkami, to je jednoduché...:)
Každou přímku (když má být různoběžná) nakreslíš jiným směrem, takže se klidně po hodně veliké vzdálenosti protnou, a pokud je nakreslíš směrem od sebe, protnou se na druhé straně.
Pokud to budou skoro rovnoběžky, tak asi na obyčejným papíře neuvidíš bod, ve kterém se přímky střetli, ale kdyby jsi měl obrovský papír, tak to uvidíš :)
Záleží pouze na tom, jestli přímky dáš skoro na sebe kolmě, nebo skoro rovnoběžně :)
Je to jen otázka vzdálenosti :)
Snad jsi to pochopil, snad jsem to napsal tak že se to dá pochopit...:-D :)
Offline
↑ Crothar:
jakto? já klidně můžu nakreslit dvě přímky který se nikdy neprotnou a nebudou rovnoběžný.stačí když nakreslím jednu na podlahu a druhou na strop.kde se pak podle tebe protnou?
Offline

↑ míša0:
Úplně ignoruješ, co ti tu někdo napíše, nesnažíš se to pochopit a je ti to jedno. Ještě k tomu píšeš věci, které nemají s tématem nic společného. A proč sem vůbec pleteš věci jako dimenze, zakřivený prostor atd..? Pokud opravdu chodíš do 5.té třídy nemůžeš vědět co to je.
Přímka je druhý nejjednodušší geometrický útvar a je jednorozměrná (má jako by pouze délku). Přímka je, jednoduše řečeno, nekonečně dlouhá rovná čára, která nemá ani konec ani začátek.
Vy se určitě pohybujete jenom na papíře, takže 2D rovině. Když boudou přímky rovnoběžné, logicky se nikde neprotnou. Když budou různoběžné, někde se protnou, protože se k sobě budou pořád přibližovat. To je prostě fakt, tak zbytečně nefantazíruj.
Offline
miša0 napsal(a):
jo ale my sme se učili že nerovnoběžné přímky se dycky někde protnou. takže to není pravda to platí jen na jednom papíře
.
ano, to jste se učili dobře. Obvykle kreslíme na papír, tak se snažíme nakreslit tak, aby průsečík byl již na papíře. Ale asi máš zkušenost, že kreslíš nějaký velký obrázek (např. velký trojúhelník) a jeden z vrcholů Tobě na papír nevejde, je někde na stole. Záleží, jak velký máš papír.
O tom papíru mluvíme, abychom si představili dobře, že přímky jsou v jedné rovině. Pokud si představíš přímky i jinak (např. přímka z jednoho do druhého rohu na podlaze a na stropě, ale ne "rohy opačně", tak jsou rovnoběžné a neprotnou. My si opět pomáháme modelem - i když už víme, že Země je kulatá, tak na nevelké ploše můžeme považovat za kus roviny (model=papír) a neuvažujeme, že je zaoblena. Zde nám všechno funguje. viz kolega ↑ Crothar:
O astralu toho moc nevím :-)
míša0 napsal(a):
Model to je ale v realitě k ničemu.Třeba když budu dělat truhláře a vyrobím stůl a místo noh mu dám jenom úsečky který skoro z ničeho nejsou tak takovej stůl moc asi nevydrží:)
To je opět dobrý příklad. Pokud budeš dělat truhláře a se zákazníkem dohodnete náčrt stolu, tak náčrt bude proveden pomocí čar (přímek, úseček) různě tlustých (podle toho čím kreslíš). A budou udány rozměry. Rozměrům ale je jedno, jaké máš čáry. Vymezí to, co je čárami ohraničeno.
Tedy zde vidíš prakticky, že čára (přímka) nemá sama žádnou tloušťku a je to přesně tak, jak se učíte.
↑ vulkan66: kolega píše, že je 5. třída. Jinak, zkoušel jsi někdy odpovídat na "dětské dotazy" a nemít u toho vrásky na čele, jak je to těžké? :-)
vulkan66 napsal(a):
Takže to, že přímka narazí do hvězdy je úplně mimo.
pokud přímka modeluje trajektorii tělesa, tak nakonec v modelu musí narazit, tak? Zdravím.
míša0 napsal(a):
já klidně můžu nakreslit dvě přímky který se nikdy neprotnou a nebudou rovnoběžný
rovnoběžné budou, pokud jsou např. ze stejných rohů do stejných. Potom se neprotnou. Také se neprotnou, pokud jsou rohy "proti sobě", jak jsi psal někdě na úvod.
My bereme, že podlaha a strop jsou si přesně rovnoběžné, potom se přímky neprotnou, pokud ale v reále máme neúplně rovnou podlahu a strop (že jedna stěna je trochu delší), tak se nakonec hodně daleko u sousedů pod lustrem protnou. Můžeš to zkoušet třeba na krabici s víkem.
Offline