Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Jde o to, co se myslí "numerickým" výpočtem - nemusí to být "analytický" výpočet pomocí Fubiniovy věty, ale třeba výpočet pomocí nějaké metody odvozené přímo z definice integrálu. Podle toho, že je zde zmínka o "čom si cez kvadre", domnívám se, že jde o výpočet pomocí dělení (trojrozměrného) intervalu a výpočtu Riemannových součtů. Viz definice Riemannova integrálu, která je pro vícerozměrný integrál v základním principu analogická jako pro jednorozměrný.
Offline
↑ Rumburak:
hej to nebude urcite pomocou fubiniovy vety.
potrebujem to numericky formulovat....a nasledne naprogramovat program pre vypocet integralu.
Takze pomocou reimanovych suctov by slo urobit aj algoritmus napr v C#?
tak ako je napr simpsonova metoda pre jednoduchy integral....ten numericky vypocet sa da lakho potom pouzit aj ako algoritmus v C#.....len ja to potrebujem pre trojny integral
Offline
↑ lukinno1: Vidím to taté tak. I když jsem výpočty integrálů numerickými metodami nikdy nestudoval a ani o nich nemám přehled, vybavila se mi lichoběžníková metoda pro jednorozměrný integrál, která patří k těm známějším a jejímž přímým inspiračním zdrojem je definice R-integrálu. V definici R-integrálu vystupují tzv. horní a dolní součty výrazů tvaru
(x_i+1 - x_i) * c_i ,
kde {x_i} jsou dělící body intervalu, přes který integrujeme, a číslo c_i je buďto m_i = inf f(x) nebo M_i = sup f(x) (v obou případech přes interval <x_i,x_i+1>, f je integrovaná funkce) , podle toho, počítáme-li dolní součet nebo horní součet. Má-li fce f R-integrál, potom - pokud se norma dělení (tj. největší z hodnot (x_i+1 - x_i)) blíží nule, blíží se horní i dolní součty hodnotě integrálu.
Hodnotě integrálu se pak blíží i součty upravené tak, že za c_i vezmeme libovolnou hodnotu z intervalu <m_i , M_i>. Lichoběžníková metoda volí
c_i = (f(x_i) + f(x_i+1)) / 2 , tj. aritmetický průměr z funkčních hodnot v krajních bodech dělícího intervalu.
Anologické vlastnosti má trojrozměrný R-integrál.
I. Je-li množina, přes kterou integrujeme, kvádr Q , jehož každá hrana je rovnoběžná s některou souřarnicovou osou, pak dělení kvádru je dáno soustavou menších kvádrů q , které kvádr Q disjunktně vyplňují (kvádr Q takto rozdělíme rovinami rovnoběžnými s jeho stěnami). Označíme-li vol(q) objem kvádru q, pak integrované funkci f mající uvažovaný R-integrál a dělícímu kvádru q přiřadíme číslo
(1) vol(q) * c_q
kde c_q je libovolná hodnota ležící v rozmezí inf f(x), sup f(x) přes kvádr q. Pokud norma dělení, tj. největší ze všech hran všech dělících kvádrů jde k 0, potom součet čísel (1) přes všechny kvádry q daného dělení se blíží hodnotě integrálu.
Analogií lichoběžníkové metody by bylo vzít za c_q aritmetický průměr funkčních hodnot ve vrcholech kvádru q (je jich 8) .
Jak určit rychlost této konvegence ale netuším.
II. Není-li množina M, přes kterou integrujeme, kvádrem Q dle I , pak jí takový kvádr opíšeme, v bodech mimo M dodefinujeme funkci f hodnotou 0 a integrujeme přes Q podle I.
Mám mlhavou představu, že pro speciální případy funkcí existují další numerické metody - metody "iteračního typu" založené na Banachově větě o pevném bodě nebo nějakém jejím zobecnění.
Offline