Matematické Fórum

Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.

Nástěnka
22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 22. 04. 2016 11:59

Contemplator
Příspěvky: 362
Reputace:   
 

Astrofyzikálny príklad

Pomocí bolometrů (přístrojů umístěných na družicích obíhajících kolem Země) byla zjištěna hodnota solární konstanty (solární konstanta je hustota zářivého toku, tj. množství zářivé energie pro cházející za 1 sekundu plochou 1 m2 ve vzdálenosti Země od Slunce)K = 1367 W.m-2. Určete zářivý výkon Slunce, znáte-li průměrnou vzdálenost Země –Slunce 1,496.10 11m.   

Môžte mi niekto uviesť vzťahy a nejaké pomocný postup ?:)

Offline

 

#2 22. 04. 2016 15:19

pietro
Příspěvky: 4792
Reputace:   187 
 

Re: Astrofyzikálny príklad

↑ Contemplator: Ahoj , tu su dobre priklady a vztahy

Odkaz

Offline

 

#3 22. 04. 2016 15:29

misaH
Příspěvky: 13467
 

Re: Astrofyzikálny príklad

Offline

 

#4 25. 04. 2016 23:15

Contemplator
Příspěvky: 362
Reputace:   
 

Re: Astrofyzikálny príklad

↑ pietro: Dík za to pdf, je to tak pre VŠ, a preto je to pre mňa zatial silná káva, ale je tam príklad :  Nalezněte celkový zářivý výkon Slunce, znáte-li jeho povrchovou teplotu T = 5800 K.

pričom: $P_{s}=I\cdot S=\sigma T^{4}4\pi R^{2}$  , výkon ale poznám iba ten "mechanický" resp. toto: $P=I\cdot S$ je nejaký základný vzťah pre výkon tepelný ? Mohli by ste mi povedať čo vlastne znamená celkový žiarivý výkon? - to je myslené ako výkon za čo, keď tam nevystupuje čas?

A aj tak sa s pomocou toho pdf. ka nedokážem dopracovať  k tomu príkladu čo som sem uvádzal...

Offline

 

#5 26. 04. 2016 10:24

Jj
Příspěvky: 8769
Škola: VŠB, absolv. r. 1970
Pozice: Důchodce
Reputace:   599 
 

Re: Astrofyzikálny príklad

↑ Contemplator:


...$P_{s}=I\cdot S=\sigma T^{4}4\pi R^{2}$... to je myslené ako výkon za čo, keď tam nevystupuje čas?

Čas tam implicitně zahrnut je - konstanta $\sigma$ je Stefanova Boltzmannova konstanta, která má rozměr
$Wm^{-2}K^{-4}$ (a watt má rozměr J/s).


A aj tak sa s pomocou toho pdf. ka nedokážem dopracovať  k tomu príkladu čo som sem uvádzal...

Jde to. Prrávě u uváděného příkladu je v odkazu na str. 13 pod č. (48) uveden vztah

$P_s=4\pi R_{ZS}^2\cdot I_Z$,

kde

$R_{ZS}$ = vzdálenost Země - Slunce
$I_Z$ = solární konstanta (intenzita slunečního záření u země)


Pokud se tedy nemýlím.

Offline

 

#6 26. 04. 2016 11:15

pietro
Příspěvky: 4792
Reputace:   187 
 

Re: Astrofyzikálny príklad

Jj..pozdravujem a ďakujem pekne aj ja :-)
=========================

Contemplator... predstav si, že by si okolo Slnka v našej vzdialenosti vyskladal z tých
jednotlivých m2 obrovskú obálku. Jej plocha z geometrie je 4*pi*R^2.
""
Zákon zachovania energie :  To čo vyžiari Slnko sa "nestratí" a v súčte musí prejsť všetko obálkou.

Obálkou prejde teda 1367*4*pi*R^2 Joule/sek.

Offline

 

#7 26. 04. 2016 12:44

Contemplator
Příspěvky: 362
Reputace:   
 

Re: Astrofyzikálny príklad

↑ Jj: Prečo je prosím tuto ako intenzita braná ta solárna konštanta a nie $I=\sigma \cdot T^{4}$ resp. ako by som vedel že mám tú hodnotu solárnej konš. dosadiť za intenzitu? Alebo v tom príklade s teplotou povrchu sa to dosadilo preto, že S. - B. zákon obsahuje tú teplotu ?

Offline

 

#8 26. 04. 2016 12:50

Contemplator
Příspěvky: 362
Reputace:   
 

Re: Astrofyzikálny príklad

↑ pietro: Takže nejako takto hej?: //forum.matweb.cz/upload3/img/2016-04/67640_slnko.png alebo tá obálka siaha do stredu zeme ? :)
A to si mi akože vysvetlil čo je to žiarivý výkon slnka na určitú vzdialenosť hej? - takže ak som to dobre pochopil celkový žiarivý výkon slnka si predstavím tak že tú obálku - sféru stiahnem na povrch slnka ?

Offline

 

#9 26. 04. 2016 14:13

pietro
Příspěvky: 4792
Reputace:   187 
 

Re: Astrofyzikálny príklad

↑ Contemplator: Musíme si to najprv nakresliť v mierke, priemery Slnka Zeme a ich vzájomnú  vzdialenosť...Aby sme si urobili predstavu ku Tvojim otázkam. Urobíš to?
===================================
Je jasné, že to čo prejde celou obálkou na povrchu Slnka, prejde aj cez druhú obálku na dráhe Zeme.

Offline

 

#10 26. 04. 2016 15:02

Contemplator
Příspěvky: 362
Reputace:   
 

Re: Astrofyzikálny príklad

↑ pietro:  Počkať, ja viem že tie rozmery sú úplne nereálne, ale princíp sedí nie? Veď je to tak ako si mi to popísal, tak načo to kresliť realistiticky ?...

"Je jasné, že to čo prejde celou obálkou na povrchu Slnka, prejde aj cez druhú obálku na dráhe Zeme." - to je vlastne pravda :D ale aký je potom rozdiel medzi žiarivým výkonom slnka / celkovým žiarivým výkonom slnka - žiadny však?

Offline

 

#11 27. 04. 2016 07:53 — Editoval pietro (27. 04. 2016 07:53)

pietro
Příspěvky: 4792
Reputace:   187 
 

Re: Astrofyzikálny príklad

↑ Contemplator: Na tejto stránke uvádzajú celkový ž.v. = 3,826.10^26 W

https://sk.wikipedia.org/wiki/Slnko

Našim postupom vyšlo:

http://www.wolframalpha.com/input/?i=13 … 96e11%29^2

čo je cca v zhode.

Ešte vyrátajme c.ž.v. v prípade že solárna konštanta je nameraná na obálke o polomere

R=1AU-6378E3 ( teda nie na obežnej dráhe Zeme, ale na povrchu privrátenej strany k
Slnku.)


http://www.wolframalpha.com/input/?i=13 … 378e3%29^2

Offline

 

#12 27. 04. 2016 11:45

Contemplator
Příspěvky: 362
Reputace:   
 

Re: Astrofyzikálny príklad

↑ pietro: Ok , takže vidím že najprv sme počítali tak že sme neodrátali polomer Zeme, a to posledné čo si pridal je aj s ním, takže c.ž.v - je na vzdialenost od stredu S do stredu Z , a ž.v je od stredu S po povrch Zeme hej ?

a ešte ma prosím uisti o tomto : Prečo je prosím tuto ako intenzita braná ta solárna konštanta a nie $I=\sigma \cdot T^{4}$ resp. ako by som vedel že mám tú hodnotu solárnej konš. dosadiť za intenzitu? Alebo v tom príklade s teplotou povrchu sa to dosadilo preto, že S. - B. zákon obsahuje tú teplotu ?

Offline

 

#13 27. 04. 2016 14:44

pietro
Příspěvky: 4792
Reputace:   187 
 

Re: Astrofyzikálny príklad

rozdiel medzi cžv a žv vidím len ten, že keď sa povie žv tak sa myslí do určitého guľového vrchlíka.
a cžv je do celého povrchu gule.

a v tom výpočte kde je R=(1AU- R_zeme) som chcel ukázať na rozdielne hodnoty výsledku, síce malé ale predsa.

Druhá otázka.... neskôr.

Offline

 

#14 27. 04. 2016 15:39

pietro
Příspěvky: 4792
Reputace:   187 
 

Re: Astrofyzikálny príklad

Predstav si, že z povrchu Slnka odlietajú do vesmíru symetricky častice v počte N ks/sekundu.
Nevieme aké je N. Ale na Zemi sme ich zachytili v množstve 2ks/m2/s.

Vieš vyrátať N zo Slnka ?

Zákon zachovania častíc:

N zo Slnka = N cez obálku (ak nám ich Marťania nezoberú)

Koľko m2 má obálka s polomerom 1AU ?

S=4*pi*R^2 a teda N=2* S.


=======================================


SB zákon dáva do vzťahu teplotu a intenzitu vyžarovania.

Z neho by sme tiež vedeli vyrátať cžv Slnka, takto:

r Slnka =695700 km

Teplota na povrchu: 5778 K

cžv= sigma* T^4 * 4*pi*r^2

sigma= 5.67E-8

https://cs.wikipedia.org/wiki/Stefanova … _konstanta

výpočet:
http://www.wolframalpha.com/input/?i=5. … 700E3%29^2

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson