↑ baju:
Je to jako u funkce jedné proměnné,kde stacionární body mohou být v takových bodech, ve kterých je směrnice tečny ke grafu funkce rovna 0.
U funkce více proměnných si situaci můžeš představit tak, že v lokálním extrému je tečná rovina "vodorovná", rovnoběžná s rovinou z=0, musí tedy mít normálový vektor "svislý", rovnoběžný s osou z, t.j. gradient je nulový vektor.
Proto položíš parciální derivace rovny 0 a řešíš soustavu.
Offline
↑ baju:
Při určování lokálních extrémů
1. určíš definiční obor funkce
2. spočítáš první parciální derivace
3. každou z nich položíš 0
4. vyřešíš soustavu a porovnáš řešení s def. oborem
Pokud ti jde jen o nalezení stacionárních bodů, končíš s výpočtem. Pokud ti jde o určení charakteru extrému, pokračuješ Hessiánem.
Offline
jde mi jen o to jak zjistím kolik bude těch stacionárních bodů .. S postupem výpočtu s tím problém nemám, ale v případě že je tam další stacionární bod tak neechápu prostě jak to poznám. Např. zde na příkladu - vypočetla jsem si stacionární bod A1, tu rovnici dokážu vyřešit.. Ale nechápu proč je pak A2 dalším stacionárním bodem a vyšlo to 0,0 ..
Offline
↑ baju:
tvá soustava je
. řešíš ji dosazovací metodou
Po dosazení máš 
Součin je roven nule, právě když je 0 aspoň jeden z činitelů. Proto
Ty jsi ve své rovnici dělila proměnnou y. Jenže to není možné. Musela bys zapsat, že dělíš za podmínky, že
. A tím právě ztrácíš jedno řešení.
Offline