Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1 2
Pozdravujem,
O ktorych priamkach tykajucich sa trojuholnika ako aj ich vlasnostiach sa vyucuje dnes na strednej skole?
Offline
Ahoj,
za mě to byly klasické: těžnice, výšky, osy stran a úhlů a to, že vždy tři protínají v jednom bodě. Potom střední příčky tvořící trojúhelník 2x menší. Dál myslím že už nic. :-)
Offline
Dakujem, za prve reakcie.
Vsak co je pripomenute vyssie sa aspon z casti uci uz na zakladnej skole. Ci nie?
Pridavam dalsie mozne situacie:
A co Euler-ova priamka?
A Simson-ova?
A tiez co vsetko sa dokazuje?
A vety ako Menelaüs, Ceva? ...
A co sa ucilo v minulosti a co sa uci teraz?
Co si o tom myslite?
Offline
Tak jedna velmi ciastocna otazka? ( no mozem po diskuzii na toto pokracovat... staci mi tu napisat)
Ako sa dokaze v skolach, ze ortocentrum (priesecik vysok trojuholnika) existuje?
Asi kazdy mysli hned na dokaz vdaka podobnosti vhodnych trojuholnikov ....
A co ak niekto na to pouzije Stewart-ovu relaciu? ( este sa uci niekde?) Tak dostane iny (pekny?) dokaz.
Alebo preco nepouzit Eulerovu priamku?
Aky je vas nazor a pedagogicke poznamky?
Vsak na fore su aj kolegovia co ucia geometriu... alebo maju o nej ich nazor.
Alebo taketo uvahy sa tykaju len zaujemcov o MO.
Alebo bolo by uzitocne mat matematiku na dve rychlosti uz od zakladnej skoly?
A ake spomienky maju vasi rodicia a ini predkovia?
Offline
↑ misaH:
Tak schválně zkus hádat - máme trojúhelník, v něm střední příčky tvořící také trojúhelník, který je 2x menší - co myslíš než který je 2x menší? :-)
Jinak ztotožňuji úsečky a přímky na kterých leží, jak je to často běžné - např. výškou se někdy myslí přímka jindy úsečka...
Offline
↑ check_drummer:
Tak to teda nie.
Výška je úsečka (keď už). Ako to môže byť priamka? Potom by sa výška nedala merať, či nie?
Dvakrát menšie strany dávajú štyrikrát menší obsah.
Takže dvakrát menší trojuholník je vlastne štyrikrát menší...
Paštika z kosa (drozda) sa vyrába z kosieho a konského mäsa v pomere 1:1.
1 kôň a 1 drozd...
Offline
Poznamka.
To vsetci vieme, ze bezny jazyk nie je (a ani nemoze ) byt dokonaly.
No i tak vieme casto pochopit podstatne. A ak nie, dialogue to umozni.
Rad by som ostal pri otazkach tykajucich sa polozenej otazky.
A pridam este, ako je to z taziskom ?
Na jeho existenciu mame tiez vela moznych dokazov. Ktory sa bezne pouziva?
A blizko tejto temy je pojem barycentra. Uci sa To? ( Na akej urovni)
A pojem barycentrickych suradnic ? Co o tom dnesni ziaci vedia?
Na pokracovanie...
Offline
↑ misaH:
Bohužel je to jak píšu - někdy se výškou chápe úsečka jindy přímka. Vezmi si např. tvrzení, že se výšky v trojúhelníku protínají v jednom bodě. Uvažuj tupoúhlý trojúhelník a uvidíš, že místo úseček musíš uvažovat přímky.
A k tomu k krát větší. Není-li řečeno jinak, pak je tím vždy myšleno "vzheldem k délce úseček" (nikoli k obsahům, objemům krychlí se stranou rovnou straně daného útvaru, apod.) - tj. řekneme, že útvar U je k krát větší než útvar V, pokud existuje podobné zobrazení s koeficientem k zobrazující V na U. A podobné zobrazení má koeficient k, když úsečku délku d zobrazí na úsečku délky k.d.
Offline
Pozdravujem ↑ check_drummer:.
👍
Mne sa zda diskuzia o jazyku dost neplodna. V zivote, ak si dokazeme vysvetlit o ide tak sme dosiahli co sme chceli. No ale to je nemozne z ludmi, co su presveceni, ze len oni maju pravdu...
A potom osobne neviem ako sa volaju po sk., cz. nejake priamky trojuholnika, tak ako "symédianne" , "isogonale" a ine... i ked ide o velmi bezne pojmy.... Poucte ma.
Offline
Na konkretne otazky tykajuce sa trojuholnikov mi zatial tu nikto nic podrobne nenapisal. Asi to nikoho nezaujima.
Ani tato veta "nech je dany:
jeden trojuholnik,
jeho opisana kruznica
a jeden jej bod M.
Ak ortogonalne premietneme M na vsetki strany trojuholnika ( tu sa chape strana ako priamka),
tieto priemety su na jednej priamke".
Tato priamka sa vola Simson-ova.
Dokaz vety, ako aj vlasnosti tejto priamky su ozaj elementarne a tak lahko pristupne.
Uci sa to niekde? A na akej urovni?
Epilog ( Dufam, ze provizorny)
Skusil som tu hovorit o trojuholnikoch. No bez reakcii, nebudem zatial pokracovat.
Offline
↑ vanok:
Je to tak, někdy je lepší formulovat věci vágněji a teprve v případě potřeby je vysvětlit detailněji, jinak hrozí, že se utopíme v technickém balastu. (Ad absurdum bychom např. všechny důkazy museli provádět jen pomocí axiomů a odvozovacích pravidel.)
Offline
↑ check_drummer:
Alebo ( smejem sa) co by dalo, ocislovat vzorce dokazy .. v style Gödel-ovych dokazov...?
No ale uplne suhlasim z tebou. Vsak nie sme masiny. A trochu zle vyjadrenie, nevadi.... dolezite je byt s
chopny sa zdokonalit. (To moze byt cesta k dobrej formalizacii)
Co je pre mna cudne, je ked niekto nieco tvrdi a vsetko ine povazovaje za spatne.( i ked sa myli)
Treba byt vedomy, ze jazyk je nedokonaly. ( vsak preto formalne teorie sa budovali tak, ze sa muselo vyriesit vela paradoxov.... )
Hovorit o teorii dokazov, je velmi zaujimave. Mozno prace od Gentzen-a by ta zaujali. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Gentzen
...,
Offline
Pozdravujem [re]p540835|check_drummer[/.
Toto citanie https://en.wikipedia.org/wiki/Synthetic_geometry nam pripomina co su synteticke dokazy. A hladanie takych dokazov je je zaujimava vetva geometrie.
Offline
Je to zajímavé, ale pro trojúhelník platí:
průsečík výšek (ortocentrum), průsečík těžnic (těžiště),
průsečík os stran (střed kružnice troj. opsané) leží v přímce.
Tato přímka se nazývá Eulerova přímka. Je na ni také střed Feurbachovy kružnice.
Offline
Ahoj ↑ Richard Tuček:,
Mas pravdu, ze ide o zaujimave vlasnosti trojuholnika. ( A dobre vieme, ze su aj ine.)
No to co som chcel vediet, je co sa (este) uci a ako.... alebo co uz nie.
A kolega ↑ check_drummer: dal do popredia, otazku tykajucu sa syntetickej geometrie..... no (asi) o tom sa vobec nic nehovori na strednych skolach. ( Mozno este na niektorych univerzitach ?(Ktorych?) No ja neviem o tom ?).
Offline
↑ Richard Tuček:,
Este nieco o Eulerovej priamke :
https://mathworld.wolfram.com/EulerLine.html .
Offline
↑ vanok:,
Dalsie priamky tykajuce sa trojuholnika, o ktorych ste iste poculi :
Steiner-ova
Van Aubel-ova
Brocard-ova
Newton-ova
Lemoine-ova
Atd
Zaujima to niekoho??
Offline
Ahoj ↑ check_drummer:,
Dobre, ked budem mat trochu casu tak tu napisem postupne o znamych bodoch, priamkach a krivkach tykajucich sa trojuholnika.
Offline
Ahoj ↑ check_drummer:,
Tak male osviezenie na geometriu, ktora sa este tak pred 50 rokov ucila na strednych skolach....
Spominas si napr. toto.
V jednom trojuholniku volame menelausku priamu taku priamku, ktora neprechadza ziadnym jeho vrcholom a pretina jeho vsetki jeho tri strany.
V rovine trojuholnika ABC ( nedegenovanom) , bud bod M mimo priamok (AB), (BC) a (AC); oznacme I,J a K jeho ortogonalnu projekciu na priamky (AB), (BC) a (AC).
Lahko ukazeme ze,
Bod M je na opisanej kruznici trojuholniku ABC len a len ak I,J a K su na jednej pramke; tato priamka sa vola Simson-ova pridruzena bodu M. ( tiez sa vola aj Wallace-ova priamka. )
POKRACOVANIE v#26.
Offline
vanok napsal(a):
V jednom trojuholniku volame menelausku priamu taku priamku, ktora neprechadza ziadnym jeho vrcholom a pretina jeho vsetki jeho tri strany.
Hneď toto prvé ma zaujalo. Nijako si to nedokážem predstaviť pre trojuholník ľubovoľného tvaru. Stranami trojuholníka sú naozaj myslené iba strany tj. úsečky spájajúce vrcholy trojuholníka, alebo celé priamky, na ktorých tieto úsečky ležia?
Offline
↑ Ferdish:
Ide o priamky.
Teraz nemam moznost illustrovat pomocnimy obrazkamy... no ak najdem uzitocne odkazy tak ich uvediem.
Ty si sa asi take veci uz iste neucil na strednej skole. ( z prichodom Modernej matematiky sa to ucilo menej a menej. ).
Inac nepoznam ziadne ani Sk ani Cz knihy medzi 1800 a 1965 tykajuce sa takejto stredoskolakej geometrie. Tak pouzivam najmä angl. a fr. zdroje. ( ak tak iste sa ti nebude pacit terminologia ktoru pouzijem .... no ked ani neviem ci v sk a cz existuje).
A aj cez google sa o tom nieco najde.
Ak nieco poznas mozes nas poucit. Vopred dakujem.
Offline
↑ vanok:
To že som sa niečo neučil ešte neznamená že si o tom neviem niečo dohľadať, ak treba. Až taký obmedzenec zasa nie som :-)
Išlo mi o to poňatie strán v tvojom popise. Keby sme totiž boli v rámci neho limitovaní len na strany ako úsečky/spojnice vrcholov trojuholníka, tak spomínanú priamku by nebolo možné zostrojiť.
Offline
↑ Ferdish:
Citanie na tu temu najdes aj tu https://en.wikipedia.org/wiki/Simson_line
Ako aj tu https://fr.wikipedia.org/wiki/Droite_de_Simson
Ak hladas nejaku literaturu, tak preco nie tato kniha
H.S.M. Coxeter and S.L. Greitzer, Geometry , kde mozes rychlo napredovat. ....
Offline
Stránky: 1 2