Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

Dobrý večer, řeším triviální problém - úpravu racionálního exponentu pro záporný argument.
Dle mého názoru by měla platit rovnice:![kopírovat do textarea $\sqrt[3]{-8} = \left[{(-8)^2}\right]^{\frac{1}{6}} = \left[{(-8)^{\frac{1}{6}}}\right]^{2}$](/mathtex/56/56ec524d961769a2c9b299adec4ab237.gif)
Jednotlivé výrazy upravuji takto:![kopírovat do textarea $\sqrt[3]{-8} = -2$](/mathtex/31/31393bbcdff43e4b60f26f4c5a2dab72.gif)
![kopírovat do textarea $\ \left[{(-8)^2}\right]^{\frac{1}{6}}= 64^{\frac{1}{6}} = +2$](/mathtex/6b/6b71574a74e6dd4a4c162ebc18d0ba22.gif)
![kopírovat do textarea $\ \left[{(-8)^{\frac{1}{6}}}\right]^{2}= \left[{(i)^{\frac{1}{3}}}*\sqrt{2}\right]^{2}=-2$](/mathtex/e9/e9478efcf88269c4533a1044b907e237.gif)
Žádám o kontrolu druhého výrazu. Vychází mě odlišný výsledek. Dle mých poznatků by měly být všechny tři výrazy ekvivalentní.
Děkuji
P.K.
Offline
↑ PlusPlusPlus:
Zdravím,
platí:
Pro každé kladné reálné číslo a, pro každé celé číslo m, pro každé přirozené číslo n je ![kopírovat do textarea $\sqrt[n]{a^{m}}=a^{\frac{m}{n}}$](/mathtex/2e/2e3b39016eaf371c0b03e49f0880a5ad.gif)
Takže ![kopírovat do textarea $\sqrt[3]{-8}=-\sqrt[3]{8}=-8^{\frac{1}{3}}=-\left[{(8)^{\frac{1}{6}}}\right]^{2}$](/mathtex/a7/a7faf650723a934a4c06820b78fbf957.gif)
Offline

Děkuji, to dává smysl, ale argument musí být kladný:
![kopírovat do textarea $\sqrt[4]{-2}\neq-\sqrt[4]{2}$](/mathtex/32/326ffed288345458d7867c1673b5a246.gif)
Offline
↑ PlusPlusPlus:
to je problém odmocnin. n- tá odmocnina je definována pomocí n-té mocniny takto:
Pro libovolné
definujeme n-tou odmocninu z nezáporného reálného čísla a jako nezáporné reálné číslo b, pro které platí ![kopírovat do textarea $ {\displaystyle b={\sqrt[{n}]{a}}}.$](/mathtex/6a/6a5e539f5ecce7e6f943d40167f18b3a.gif)
Tedy existuje sudá odmocnina z kladného reálného čísla, ale ne ze záporného. A existuje lichá odmocnina z kladného čísla.
Pokud a je nezáporné číslo, k je přirozené číslo nebo nula a n je ve tvaru n=2 k + 1 (tedy je to liché číslo), pak platí: ![kopírovat do textarea ${\sqrt[ {n}]{-a}}=-{\sqrt[ {n}]{a}}$](/mathtex/c3/c327af5eedb23acc82a1caecb22d5b64.gif)
Můžeš také využít invezní funkci k funkci n-tá mocnina s přirozeným exponentem a s rozlišeným, zda je exponent sudé nebo liché přirozené číslo.
Edit: Nikde nehovořím o tom, že kladné číslo je záporné.
Offline

↑↑ Al1:
Ahoj,
Hele, definici lze jistě rozšířit pro lichou odmocninu ze záporného čísla. Je matoucí nazývat záporná čísla kladnými.
Zapsal bych to takto:
, z toho plyne právě ![kopírovat do textarea $\sqrt[3]{-8}=-\sqrt[3]{|-8|}=-\sqrt[3]{8}$](/mathtex/da/da4739233a74c021828a037f8a0e3e2b.gif)
Dík za rady.
P.K.
Offline
↑ PlusPlusPlus:
No a čo?
Niekde sa záporné číslo nazýva kladným?
Offline

↑↑ misaH:
Ahoj,
vždycky si vzpomenu na komika Holzmana a jeho odpověď na otázku: "A kolikpak mu je roků?" F.H. "Za půl roku mu bude tři a půl roku".
Takže ano, i toto je správná odpověď.
Já to spíše vnímám tak, že každé záporné číslo
, lze převést na kladný výraz, identitu:
, není tedy nutné přeskakovat do jiného definičního oboru
a dále ![kopírovat do textarea $ \forall (b,c \in R) \wedge \forall a \in R^{-}_{0} \wedge \sqrt[b]{a^c} = \sqrt[b]{(i^2|a|)^c}= {i^{\frac{2c}{b}}} {|a|^{\frac{c}{b}}}$](/mathtex/6a/6a4e9536da850b098ffa09fe6e661fa8.gif)
P.K.
Offline

Téma bych rád uzavřel, takže dokončím můj problém.
Pokud bude b,c liché, tedy
, můžu substituovat: ![kopírovat do textarea $\sqrt[b]{a^c} = \sqrt[{2k+1}]{a^{2n+1}} = \sqrt[{2k+1}]{(i^2|a|)^{2n+1}}= {i^{\frac{2(2n+1)}{2k+1}}} {|a|^{\frac{2n+1}{2k+1}}} = {\sqrt[{2k+1}]{-1} * |a|^{\frac{2n+1}{2k+1}}}= (-1) * |a|^{\frac{2n+1}{2k+1}}$](/mathtex/56/566929c2cabe2e912141a7dc4305c760.gif)
Nyní volím
, tedy: ![kopírovat do textarea $\sqrt[b]{a} = \sqrt[{2k+1}]{a} = \sqrt[{2k+1}]{i^2|a|}= {i^{\frac{2}{2k+1}}} {|a|^{\frac{1}{2k+1}}} = {\sqrt[{2k+1}]{-1} * |a|^{\frac{1}{2k+1}}}= (-1) * |a|^{\frac{1}{2k+1}}$](/mathtex/a9/a9e32acc19771e0952871e5ccff2849e.gif)
můžu tedy zřejmě psát: 
Nechápu proč vychází
, když má vyjít pro každé záporné 
Po zadání do Maximy a Wolframu to píše shodně výsledek 1. Je to zřejmě způsobené naprogramovanými axiomy. Pokud ručně zadávám x jako konečná čísla, tyto postupně zvyšuji, konverguje výsledek k mínus jedničce.
Link je tady: https://uloz.to/!F9rCnzQdpveX/maxima-jpg
Dokázal by mě někdo říci, proč tomu tak je ??
Dík
Offline
↑ PlusPlusPlus:
Jak jste přišel na to, že pro
platí
Offline

↑↑ Pavel:
Zdravím Vás,
Limitu počítám alternativně takto:

Hm, tato metoda výpočtu nepřináší odpověď na Vaši otázku. Popřemýšlím o tom.
P.
Lze uvažovat takto?
Předpokládejme, že máme v exponentu nějakou funkci
, která má limitu
. Dále uvažujme nějaký základ exponenciální funkce, který neobsahuje proměnnou
. Nazvěme ho základ
.
Pro
: 

Pro
stejným postupem docílím.
Odpověď - nevím jak dokázat obecně známými metodami tvrzení pro 
Offline

Můžu na to jít ale hrubou silou.
Postupně porovnávám posloupnost limit se zvyšujícím se posloupným číslem
, limitu
s limitou
.
Pozoruju, že se mění pouze jmenovatel exponentu aritmetickou řadou s diferencí 2. Se zvyšujícím posloupným číslem se exponent přibližuje nule.
,
,
,
,. . .
. . .,
,
, . . . , 
Závěr:
, 
Změním zadání, obdobným postupem dostávám:
, 
Hele, domnívám se, že záporné číslo na nultou je neurčitý výraz, nikoliv jedna. Proč funguje tedy binomická věta?
Vysvětlení je v tzv. prázdném součinu - ten chrlí z libovolného výrazu vždy jedničku. Binomická věta obsahuje dva takové součiny:
Tím chci říci, že je rozdíl například mezi
a 
Proto obdobně:
a 
Binomickou větu lze přepsat i do tvaru bez neurčitého výrazu pomocí absolutních hodnot a chytré jedničky:
Můj názor.
P.
Offline