Matematické Fórum

Pozdravujem ↑↑ Peter_CSR:,
No nejde o nic ine ako konstatacia, ze to co vyhovuje jednemu cloveku nevyhovuje inemu.

Peter_CSR napsal(a):

↑ vanok:
Ja si ale myslim ze tu vobec nezalezi na tom, co komu vyhovuje, ale co je potrebne pre trh/co su jeho moznosti.

No jo, ale kdo to jako bude posuzovat, co je "potřebné pro trh" ? Ty ?

No protože já už to jednou zažil, že stát rozhodoval o užitečnosti / zbytečnosti / škodlivosti úplně každé věci, a žádná velká výhra to nebyla...

A protože bez znalosti věcí budoucích se některé věci rozhodují těžko, zřídili dokonce Prognostický ústav

Poznamka. 
Ale ta maturita ma aspon jednu vyhodu, ked ju mas, a to ze dnes je uznana v celej EU
Osobne ked som odisiel zo Sk to este tak nebolo. 
A tak som musel ju robit znovu. No doba zmenila.   

Podobny problem som mal aj z master. Akoze som sa hybal v Europe tak mam aj dva mastery. 

No tiez teraz to tiez tak nie je.

V tej dobe neboli dohody medzi krajinamy.   
A dnes aj tvoj kamos z Mali by mal podobne problemy ako  to bolo pred tym aj v  Europe i keby chodil do skoly.   

A  ozaj kde existuju nieco take ako sk, cz statnice?

Zdravím,

↑↑ vanok: zajímavé téma a zajímavé otázky (běžně se tomu nejspíš nevěnujeme, jelikož SŠ vzdělání se obvykle získává v rodné zemi a není tak obvykle si vycestovat za studiem SŠ ve srovnání s cestováním za VŠ vzděláním).
Je, samozřejmě dobře, že se usnadnil proces vzájemného uznávání vzdělání a kvalifikace, nese však také své nevýhody. V ČR např. to, že Bc. stupeň se stal výhradně záležitostí vysokých škol a nebyl budován na základě velmi kvalitního středoškolského profesního vzdělání (které má výbornou tradici a stále si kvalitu profesní přípravy udržuje). Dis. ("vyšší odborné školy" prohrávají v konkurenci s nabídkou VŠ, kde je titul "bakalář"). Nakonec vidíme, jak dopadl Bc. proces na přípravu zdravotních sestřiček. Museli zákonem hledat jinou formu.

Přitom v ČR je velmi kvalitní středoškolské odborné vzdělávání a nemělo by se ho tak snadno vzdávat pouhým kopírováním jiných vzorů a vytvářením nesmyslných tříletých VŠ oborů.

MichalAld a nejen v tomto příspěvku napsal(a):

S tématem to moc nesouvisí, ale stejně si myslím, že ty přijímací zkoušky jsou vlastně dost neférová věc, zejména když se zkouší něco, co vlastně s následujícím studiem skoro nesouvisí.

Dodnes nechápu, proč se na střední školy technického směru musejí dělat přijímačky z Jazyka Českého...a vlastně nechápu ani to, proč se z toho musí maturovat. Je to podle mě taková zbytečná buzerace - když má někdo na něco skutečně talent, mělo by se mu umožnit, aby ho rozvíjel, a né mu stavět do cesty nesmyslné překážky.

Jenže tohle ti soudruzi, co o tom rozhodují, asi nikdy nepochopí....přijde mi to pořád stejné jako za minulého režimu - cílem je vychova řádné občany, a řádný občan je ten, kdo příliš nevybočuje z řady.

Protože i technický talent musí být schopen bezchybně napsat návod nebo odprezentovat své dílo souvislým způsobem a bez "vlastně, prostě" za každým druhým slovem. Souvisí to i s povídáním kolegy Peter_CSR ohledně "požadavků trhu" a kam bude posílat dětí. Od okamžiku plánování dětí až do jejich zařazení do pracovního procesu je dlouhá doba a není snadné odhadovat, která profese bude perspektivní. Není to snadné ani v okamžiku volby VŠ - s ohledem na předpoklad dlouhé pracovní "až do důchodové" dráhy. Ovšem klasický základ a dobrá všeobecná báze (vč. slušného ovládání rodného jazyka), celkově kulturní rozhled a hlavně schopnost studovat a dělat i to, co zrovna nebaví, dává jistotu pozdějšího zařazení.

Ohledně "výchovy řádných občanů" - minulý režim patrně sahá až do antiky :-), jelikož v dějinách státu a práva nenajdeme jinou formu úspěšného fungování těchto uspořádání, pokud se neopírá o tuto výchovu. A opět navazuji na Peter_CSR - zkorumpovanost politiků lze řešit řádným nástroji, který nám právní řád umožňuje, tedy ne prohlašováním na fórech. Můžeš, prosím, upřesnit, které konkrétní rozhodnutí prospělo politikovi a poškodilo pedagogický sektor?

Samozřejmě finanční stránka povolání nemůže být zanedbatelná, ale pokud nebude "výchova řádných občanů" a to již od rodiny, kde rodič uznává učitele jako vysokou autoritu, tak můžete cesty do škol třeba pozlatit, ale nepřiláká to člověka, kterému jde o uznání jeho profesních a znalostních kvalit.

Peter_CSR napsal(a):

Nebudem svoje dieta posielat do skoly, kde ucia dejepis, obciansku nauku, geografiu z papierovych ucebnic.

pobavilo :-) Kvalitní papírová učebnice (nepopírám, že může být v elektronické formě, pokud někomu vyhovuje), by měla nejen obsahovat kvalitní výběr z více zdrojů (nejen 20 otevřených oken), ale má být recenzována a odpovídat úrovni a předpokladům studujícího. Což u 20 oken půjde daleko hůř ověřovat.

Abych neodešla daleko od tématu - maturita v Rusku (v SSSR) před skoro 40 lety nebyla složitá (a již se neoznačovala jako "osvědčení dospělosti", ale jen "osvědčení o středním vzdělání"). Nejzávažnější byly písemné práce z matematiky a z ruštiny (literatury), jelikož se hodnotily nezávislou komisi a obzvlášť přísně, pokud se člověk ucházel o "zlatou medaili". Další zkoušky byly ústní a probíhaly s rozestupem až 4 dnů. Tedy žádný takový nápor jako v ČR, že je všechno v jeden den. Na střední všeobecně vzdělávací škole nebylo povoleno žádné speciální zaměření (jak je tomu bohužel dnes na gymnáziích) a proto se skládaly ústní zkoušky z cizího jazyka, z ruské literatury, z přírodovědného předmětu (chemie nebo fyzika) a ze společenskovědního předmětu (kombinace dějepisu a základů státu a práva).

Na středních profesních se k tomu přidávaly odborné zkoušky, učiliště dávalo výuční list a osvědčení o absolvování (neumožňovalo jít na VŠ).

Na VŠ se šlo dle přijímacích zkoušek jednotlivých škol. Majitel "zlaté medaili" mohl složit pouze 1 profilovou zkoušku  (ale pokud neměl za nejvyšší hodnocení, tak pokračoval v dalších zkouškách, také to mohla stanovit škola). Na všech typech VŠ byla povinná slohová práce z ruského jazyka (a literatury) :-). Část zkoušek byla ústní.
Přihlášku šlo podat jen jednu na jednu školu. Špičkové školy (Moskevská univerzita, Fyzikálně technický institut a některé další) dělaly přijímací zkoušky s měsíčním předstihem oproti ostatním, tedy šlo tak podávat 2 přihlášky. Nebo se dostat na další školy dle výsledků přijímacích zkoušek na těchto špičkách.

Aktuálně je situace obdobná české. Maturitа se skládá z jednotného státního testování (obdobně státní maturitě v ČR) a výsledek tohoto testování se využívá k příjmu na VŠ. Hodně odlišný systém je snad v tom, že úspěchem je se dostat na neplacenou formu studia VŠ (záleží na vysokém výsledku Jednotné zkoušky), jinak se jde na placenou formu studia. VŠ mohou pořádat také vlastní zkoušky a testování. Není obdoba příjmů na školy dle NSZ, jek je tomu v ČR (kde je hodně využívána).

Povinným předmětem na všech typech VŠ je "Ruský jazyk a kultura řeči" (nebo jeho modifikace) :-)

Připomnělo mi to F. A. Hayek: Soukromé peníze - Potřebujeme centrální banku?

Někde tam uvádí i něco v tomto smyslu: Před 400 lety bylo samozřejmé státní náboženství. Ale byli lidé, kteří tuto samozřejmost zpochybňovali. Nebýt jich, bylo by to samozřejmé dodnes.

Ja si naopak myslím, že na každom gymnáziu (štvorročnom prípadne od kvinty) by mali byť študijné odbory ako na technických školách a jazyky by mali byť o technickom jazyku v danom odbore napr. Pre odbor matematika by malo štúdium materinského jazyka pozostávať zo znalosti štruktúry odborných článkov a záverečných prác prípadne jazykovedy a tiež umenia čítania z porozumením. Nie obsahy diel ktoré nie každého bavia.
Podobne cudzí jazyk by mal byť technický s lektorom ovládajúcim daný odbor (napr. matematiku či biológiu alebo kľudne aj teológiu ak je na danej škole taký odbor).
Také štúdium by mohlo kľudne končiť Bc. titulom

edison napsal(a):

Připomnělo mi to F. A. Hayek: Soukromé peníze - Potřebujeme centrální banku?

Někde tam uvádí i něco v tomto smyslu: Před 400 lety bylo samozřejmé státní náboženství. Ale byli lidé, kteří tuto samozřejmost zpochybňovali. Nebýt jich, bylo by to samozřejmé dodnes.

No ano.
Ono totiž to, o čem píše jelena nic jiného než jistá speciální forma náboženství ani není.
Tím pádem to nelze ani rozporovat, protože věřící o svém náboženství nepřipouštějí žádnou diskusi...

↑ jarrro:

to se mi jeví moc specializované, gymnázium beru jako školu všeobecného vzdělávání s jasným výhledem studia na VŠ. To, co navrhuješ, spíš náleží odborným školám - na kvalitních školách takové příklady znám, že se cizí řeč vyučuje se zaměřením na obor. Nebo odborný předmět se vyučuje v cizí řečí.

Na druhou stranu (alespoň podle opavských institucí) mají výborné podmínky a prostor pro rozvoj více směry (např. účast v turnaji mladých fyziku vyžaduje AJ, debatní skupina debatuje v AJ atd.), také času je dostatek se věnovat zvoleným zaměřením. Volitelné semináře, nepovinné, podpora a nabídla univerzit pro SŠ programy - je toho spousta.

↑ MichalAld: návodů bylo více :-) géniové si na to rychle zvyknou.

No nevím, mě to spíš připomíná ono "cesta do pekel bývá dlážděná dobrými úmysly".

bohužel, ale je nabízená alternativa k uspořádání "občan - stát"?

Pokud se ještě vrátím - povinná maturita z rodného (státního) jazyku ANO/NE? Můžeme diskutovat o způsobu podání předmětu (také jsem odpůrce "telefonních seznamů" autorů a také si myslím, že analýza tropů a figur je jednodušší pro technicky zaměřenou osobu, protože v tom snadněji nalezne logické odůvodnění) a o formě státní zkoušky, ale zůstanu u názoru, že obstojná znalost pravopisu, slušný styl a alespoň základní orientace v literatuře je normálním prvkem všeobecného vzdělání.

A už jen ta interpretace - když někoho nebudu buzerovat zbytečnostmi, tak mu tím upírám možnost životního rozhledu...

do určitého věku se rozhled vytváří tak, že dotyčného vedu za ruku a ukazuji mu možností, ale také nástrahy. Nabízím rozhledy a výhledy a nakonec ruku pustím. Nemohu však nezralou osobnost rovnou pustit, ať si cestu k rozhledu najde. S určitým odporem po cestě počítat musím, také s možným zklamáním, že jsa puštěn, nakonec se vydá jinam.

Najít na Wiki si to může kdokoli.

z jakého důvodu bude vědět, že to má hledat?

Z náhledu vidím příspěvek kolegy edison, řekla bych, že docházíme k názorové shodě, byť každý z jiné strany :-)

Což mi připomělo nedávný článek, jak v Turecku při nějakém výzkumu s hrůzou zjistili, že spousta mladých turků vůbec nevěří v Islám, jen to veřejně nepřiznávají. A místní vláda (v čele se spasitelem Erdoganem) teď  řeší, co s tím budou dělat, a jak je to vůbec možné (když je to státem nařízené).Článek je třeba tady.

Jsme sice o dost dále, řešíme už jen češtinu a né Islám, ale jinak v tom žádný velký rozdíl nevidím.

Pozdravujem vsetkych co toto vlakno zaujalo.

Najprv ak si niekto mohol precitat clanok z vikipedie (v #36), tak iste pochopil, ze dnesny baccalauréat vo Fr je stredoskolsky diplom a neda sa porovnavat zo stupnom bachelor défininovany v Bolzanskej dohode ( ktora ma za ulohu harmonizovat vzdelanie na roznych urovniach)

V tom prispevku si precitate nielen historiu ( od 1808 do dnes) ale aj dnesnu “fotografiu” tohoto diplomu.
Tiez su tam aj poucne statistiky.  A docitate sa, ze napr. v 1972 okolo 20% ludi z generacie co mali vek “maturantov”  ho skutocne mali.  A v 2012 ich bolo viac ako 75%.   

A ako ste si vsimli Minister Vzdelania fr.  pripravuje v 2021 dalsiu reformu....


Prakticka uvaha. Ak v 1970 bolo, povedzme, 7% ludi co by boli schopny studovat matematiku, tak dnes ( myslim si)nie je ich viac ako v 1970 i ked je skoro 4x viac ludi co maju teoreticky moznost ju studovat. 

Tiez sa mi zda, ze tazkost nejakej skusky nezmeni velmi poradie uspesnosti skusanych ludi.

Tiez sa mi zda, ze Vzdelanie je v rukach vlad, ktore by mali mysliet o to najlepsie pre obcanov ich krajiny. ( je to utopia? ci nie?)