Matematické Fórum

proton100 napsal(a):

↑↑ edison: Existuje nejaký dôkaz relativity rýchlosti svetla, alebo je to len ďalší predpoklad ako Lorentzove transformácie?

Ono dokázat nějakou vědeckou teorii nejde. Může se ovšem podařit dokázat, že neplatí.
To je zrovna tenhle případ - je celkem neprůstřelně dokázáno, že klasická Newtonova fyzika platit nemůže.

A pokud vím, není známý ani jediný experiment, který by vyvracel platnost speciální teorie relativity.

proton100 napsal(a):

Normálne je ....

To, že něco připadá "normální" tobě ještě neznamená, že to musí připadat "normální" i ostatním, a už vůbec né, že to musí být pravda.

Mě třeba například ono rozdělování časoprostoru na nezávislý prostor a čas vůbec "normální" nepřipadá.

proton100 napsal(a):

Normálne je že sa rýchlosti sčítavajú

Mě (a spoustě dalším) zase přijde "normální", že se sčítají čtyřrychlosti.

proton100 napsal(a):

... rýchlosť vlnenia je absolútna vzhľadom na nosič

...čtyřrychlost...

proton100 napsal(a):

hmotnosť telesa sa nemení za žiadnych okolností.

A když jsme u toho, ve správném čtyřvektorovém zápisu relativistického pohybového zákona žádná "hmotnost závislá na rychlosti" není, je tam jen klidová hmotnost, a ta je, jak by sis přál i ty, "stejná za všech okolností".

Ta "hmotnost závislá na rychlosti" je jen spíš takový trik, jak si správný relativistický zákon pohybu odvodit z toho původního Newtonova.


Celý problém je nejspíš jen v tom, že tě to na základce naučili špatně, a pak už jsi nikdy neměl dost chuti se to naučit správně.

proton100 napsal(a):

2. Spomalenie hodín môže byť spôsobené ich pomalšou funkciou, nie spomalením času.

No ano, přesně tak to je - pomalejší funkce.

Trik je jenom v tom, že nezáleží na tom, jaké hodiny vezmeme, všechny budou fungovat pomajeli, a všechny stejně pomaleji.

Tvrzení, "že sám čas se zpomalí" je jen abstrakce, abychom nemuseli říkat "všechny hodiny libovolní konstrukce se stejně zpomalí". Ale znamená to přesně totéž.

↑↑ edison:
1) Z bodu A letí fotón do bodu B za čas t. Potom oproti sebe letia fotóny z bodu A aj B. Stretnú sa na polceste za čas
a) 1/2 t
b) t
2) Konkrétne s akými hodinami a pri akých rýchlostiach sa meralo?
3) Kozmická plazma nemá nekonečnú vodivosť a preto v nej nemôže zamrznúť magnetické pole.
4) Verím iba experimentom ktoré spravím sám.

proton100 napsal(a):

↑↑ edison:
1) Z bodu A letí fotón do bodu B za čas t. Potom oproti sebe letia fotóny z bodu A aj B. Stretnú sa na polceste za čas
a) 1/2 t
b) t

2) Konkrétne s akými hodinami a pri akých rýchlostiach sa meralo?

1/2 t, ovšem za předpokladu, že vyrazily ve stejný okamžik.

Jakými hodinami? No hlavně hodinami spojenými s tou soustavou, ve které to měříme.
V rámci STR musejí být ovšem v každém bodě prostoru jedny hodiny (alespoň tedy v těch bodech, kte chceme něco měřit). S jedněmi fyzickými hodinami si nevystačíme. Nelze měřit "na dálku".
No a všechny hodiny musejí být tzv. SYNCHRONIZOVANÉ.

Pokud jde o "sčítání rychlostí" (nebo i čtyřrychlostí), musíme vědět, jaký to má fyzikální význam. Sčítání rychlostí není jako sčítání sil, sečíst třeba 10 rychlostí nedává vůbec žádný fyzikální smysl.

Ve skutečnosti jde o transformaci souřadné soustavy - a jen "shodou okolností" to vychází jako sčítání rychlostí (u Newtona) nebo sčítání čtyřrychlostí (v STR)

proton100 napsal(a):

3) Kozmická plazma nemá nekonečnú vodivosť a preto v nej nemôže zamrznúť magnetické pole.

V tomhle nevím, předpokládám, že celá problematika bude mnohem složitější, než předpokládáš ve svých jednoduchých úvahách.

proton100 napsal(a):

4) Verím iba experimentom ktoré spravím sám.

No spíš bych řekl, že věříš experimentům, které jsi nikdy sám neprovedl, ale které předpokládáš že dopadnou jinak, než dopadají ve skutečnosti.

proton100 napsal(a):

4) Verím iba experimentom ktoré spravím sám.

Tak to máš potom těžký:-) A taky nemá smysl odpovídat na to, jak byly různé jevy ověřeny, protože tomu stejně nebudeš věřit:-)

Ale můžeš si teda ověřit ty klasické EM zákony, jako Lenzův, Ohmův, ..., pak si nastudovat VŠ matematiku (na uloz.to si stáhni Jarníka). Pak stačí spojit dohromady ty klasické zákony a ověřit si, že ta rychlost světla je fakt nezávislá. Ale je to práce tak na 10 let:-)

Takže co si zkusit můžeš:
- Jednofotonový dvouštěrbinový experiment. Až na vlastním kousku filmu uvidíš, že i jednotlivé fotony dělají interferenční proužky, budeš asi čumět:-)

- Pořídit si nějaký slušnější měřící přijímač (dnes je celkem snadné přiohnout nějakou USB krabičku pro SDR), koupit desítku drát, udělat z něj třeba anténu helical a zkusit chytat signály satelitů. Uvidíš, že jejich frekvence se mění dle Dopplerova jenu, ovšem nikoli klasického, ale relativistického. Samozřejmě, můžeš pořád tvrdit, že je to spiknutí a satelit se přelaďuje podle polohy vůči tobě, aby to sedělo s Einsteinem:-)

proton100 napsal(a):

↑ MichalAld:
1. Na čo je dobrá teória relativity keď sa ten príklad dal spočítať aj bez nej?
2. Myslel som konštrukciu hodín a rýchlosti objektov. Napríklad s mechanickým budíkom v stíhačke sa nedá zmerať dilatácia času.
3. Plazmu skúmali škandinávsky vedci a dostali za to vyznamenanie od kráľovnej. Vykonali kýmkoľvek opakovateľné pokusy, kde simulovali chovanie sa plazmy, napríklad guľový výboj, dvojvlákna, polárna žiara.
4. Chcem vidieť pokus na vlastné oči, niekedy stačí aj video.

1. Třeba na správnou funkci čehokoli, co souvisí s přenosem signálu z/na jiné než geostacionární satelity, nebo na správnou funkci urychlovačů, protože v nich se částice pohybují relativistickými rychlostmi.
2. (kvůli předchozímu 4 nemá smysl odpovídat)
3. No a co teda vyzkoumali zajímavého ve vztahu k rekonexi?
4. Viděl jsem dost videí, kde mobil dělá popcorny, nebo fungují všechna i nejpitomější perpetum mobile, čili existenci videa bych nebral jako relevantní informaci:-)
Ale nepomohla by exkurse někam k urychlovači?

↑ MichalAld::-) Kdybych si tak vzpomněl, jak se jmenoval ten sovětský student, co v SUJV v Dubně strčil hlavu kam neměl a uzřel "záři jasnější než tisíc sluncí". Třeba by se našemu Protonkovi v hlavě taky rozsvítilo.

A vlastně ani není potřeba stavět hmotnostní spektrometr. Stačí jednoduchá trubice s urychlováním elektronů. Jelikož hmotnost elektronu je 511 keV, urychlením pouhými 100 kV lze snadno dosáhnout relativistické rychlosti, kdy kinetická energie představuje skoro 20 % hmotnosti elektronů navíc, takže poletí pomaleji, než dle klasicky.

Klasika:


Einstein:


Klasicky bude průlet metrovou trubicí trvat 5,3 ns, podle Einsteina 8,25 ns. To je snadno změřitelné třeba osciloskopem. Stačí na začátek a konec dráhy navlíknout měřící trafa a pouštět elektronové pulzy.

Přemýšlím, že bych tohle dělal i s dětma na kroužku:-)

Mražení foťáku zatím nebylo:-)
Ale shodou okolností jsem dnes navrhnul desku s fotodiodou na měření takto slabého světla, že udělám klasickou skenovací mechaniku. Mám tu cívku černýho PLA, takže můžu vytisknout i všechny díly. Jestli to bude hezky chodit, mohl bych to prodávat jako školní pomůcku:-)

S těma elektronama to ještě budu nějakou dobu promejšlet, pak se zeptám v SÚJB, co to musí splňovat, aby to smělo pracovat bez složitého povolování, kdybych to chtěl ofiko. V podstatě mám dva plány: Buď ručně spouštěné impulzy pár desítek ns při pár desítkách mA, nebo pravidelné pulzy 50%, ale jen asi µA, možná by se dalo měřit i při nA.

Momentálně je hlavní problém, že nevím kde koupit jednu alespoň metrovou trubičku. Všude by mi prodali jen celou krabici:-)

Protože to má být oficiálně používáno s dětmi, musí být omezení proudu dané inherentně, nikoli jen nějakým omezovačem, co se může rozbít:-) Prostě ta bezpečnost musí být někde na úrovni požárního hlásiče, bleskojistky, nebo světélkujících blbůstek, tedy věcí, jejichž některé verze obsahují radioizotopy a přitom je smí používat kdokoli a bez jakýchkoli protijaderných opatření.

Nejlepší by asi bylo, kdybych přišel na způsob, jak tritium z nějaký tý svítící věci dostat do vhodné sloučeniny, co by se nanesla na katodu.