Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím,
poprosil by som o pomoc s nasledovným príkladom, neviem aký vzorec mám použiť. Ďakujem vopred
https://drive.google.com/open?id=1N3iLE … Hme3z2sQp0
https://drive.google.com/open?id=1Q3oeu … gM9-JIxyW9
Offline

Povedal by som, že ide o premenu kinetickej energie kladiva na prácu, ktorú kladivo vykoná pri náraze na klinec.
Akurát autor príkladu zanedbal jeden dôležitý fakt, a to že v reálnej situácii sa časť kin. energie nevyhnutne spotrebuje na deformáciu dreva pri vniknutí klinca doň. Ale to len tak na okraj...
Offline
Ferdish napsal(a):
Akurát autor príkladu zanedbal jeden dôležitý fakt, a to že v reálnej situácii sa časť kin. energie nevyhnutne spotrebuje na deformáciu dreva pri vniknutí klinca doň. Ale to len tak na okraj...
Na co se spotřebuje ten zbytek ?
Offline
Je to zajímavý námět na experiment:-)
Osobně tipuji, že reálná síla v průběhu zasouvání poroste, jak poroste již zasunutá plocha povrchu hřebíku. Ale nepřekvapilo by mě, kdyby síla byla nejvyšší v prvním okamžiku, než špička zaleze dovnitř. A též by mě nepřekvapilo, kdyby průběh závisel na orientaci vůči vláknům dřeva.
Zadavatel měl samozřejmě na mysli sílu průměrnou, triviálně spočítanou ze zadaných údajů.
Offline
↑ awatar:Ahoj :-)
predpokladajme, že sa jedná pri vniknutí do dreva o rovnomerné spomaľovanie.
Zistime veľkosť spomaľovania.
platí
s=v.t-0.5.a.t^2 plus súčasne v=a.t
(to sú dve rovnice o dvoch neznámych, pre nás)
dáme riešiť stroju
http://www.wolframalpha.com/input/?i=0. … ,+3%3D+a*t
result
a=100, t= 3/100
odtiaľ potom vidno, že brzdenie klinca bolo dosť veľké, vďaka "odporovým silám"
a=100m/s2
no a F=m.a= 0,5.100= 50 Newtonov
Offline
Na co se spotřebuje ten zbytek ?
↑ Ferdish: IMHO myslí makroskopickou deformaci. Podle mě se energie přemění na
1. Makroskopickou deformaci dřeva
2. Mikroskopickou deformaci dřeva a klínce (deformace mikroskopických nerovností na obou površích, která je částečně zodpovědná za třecí sílu a která částečně způsobí nárůst teploty obou těles)
3. Přímá přeměna na teplo (molekuly v obou tělesech na sebe budou navzájem působit Van der Waalsovými silami, tj. přímé zvýšení jejich chaotického pohybu)
Offline
↑ KennyMcCormick:
Já chtěl říct, že i energie která způsobila nějakou "makroskopickou deformaci" skončí nakonec jako teplo.
Pouze to, co vede na pružnou deformaci, tak né (co se po vytažení hřebíku vrátí zpátky).
Pokud tedy třeba dřevěný špalík rozsekneme sekerou, nebo rozřízneme pilou, nebo do něj třeba vyvrtáme díru - veškerá energie se nám změní na teplo. To, že se u toho změní tvar našeho špalku, není vůbec podstatné.
Offline
Mhm, to je pravda.
Co kdyby existoval nový tvar tělesa s jinou potenciální energií
a zároveň existovalo lokální maximum mezi stavem s
a (edit: stavem s) původní potenciální energií
? Potom by se mohlo stát, že se deformace nevrátí do původního stavu, a zároveň se ne všechna energie přeměnila na teplo, je to tak?
Offline
To samozřejmě ano.
Pokud např. natáhneme závěr ručnice, tak se všechna energie na teplo nepřemění.
Ale pokud jde třeba o štípání dřeva nebo co já vím frézování dílů z kovu, tak tam moc potenciální energie nevytvoříme.
Já chtěl hlavně upozornit na to, že práce vykonaná na nějakou nevratnou změnu tvaru (čehokoliv) skončí (obecně) nakonec taky jako teplo. Pokud tam v rámci tvarové deformace vytvoříme nějaké vnitřní pnutí, tak to se na teplo pochopitelně nemění.
Offline
OK, díky za objasnění. 🙂
Offline