Matematické Fórum

Přehlídka novoročních krystalů pokračuje:

3. Síran železnatý

Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3

4. Síran manganatý

Obrázek č. 1
Obrázek č. 2

5. Chlorid manganatý

Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3
Obrázek č. 4

↑ jelena:

Ty ruční práce jsou povedené. Vzpomínám si na hodiny výtvarné výchovy, kde jsem si kdysi pokoušel o něco obdobného s nevalným úspěchem. S těmi krystaly je to zhruba tak, jak to říkáš. Proto jsem si kdysi řekl, že bude-li to možné, tak sloučeniny, z nichž krystaly vytvářím, si vyrobím sám. Takže na začátku byly kyseliny, hydroxidy, oxidy a kovy a na konci pak krystaly.

Krystaly vyjmout z pryskyřice nepůjde, šlo by tu pryskyřici postupně obrušovat a k zalitému krystalu se z jednotlivých stran limitně blížit.

↑ Pavel:
fíha to jsou šišky...
nechci rýpat, ale když už to jsou takovéhle krásy, nebylo by možné pořídit lepší fotky? trochu to kazí dojem a i možnost představy

A ještě k tomu jeden další úspěch :). Sice se nejedná o krystal, ale dlouho jsem to zkoušel, než se to konečně povedlo.



Tím úspěchem mám na mysli ten tyrkysový roztok vlevo, ty další dva jsou jen pro porovnání. Jedná se o roztok manganičnanu (konkrétně by se mělo jednat o hydrát manganičnanu sodného Na3MnO4.0,25NaOH.12H2O). Jedná se o dost nestabilní sloučeninu, která je stabilní pouze ve velmi silně zásaditém prostředí a při teplotě 0-15°C (při vyšších teplotách pod inertní atmosférou - většinou dusíkovou).

Pro reakci jsem si připravil tři roztoky - 48% NaOH, 25% Na2S2O3 ve 20% NaOH a KMnO4. Všechny tři roztoky jsem vychladil v ledničce na teplotu cca 2°C. Potom jsem do baňky nalil nějaký hydroxid, přidal pár kapek thiosíranu a několik kapek manganistanu. Roztok byl nejprve zelený (vznik mangananu). Když se však nechal stát několik minut v lednici, zredukoval se manganan na tyrkysový manganičnan.

Na fotce jsou pro porovnání vedle manganičnanu i roztoky mangananu a manganistanu - aby bylo vidět, jak se mění barvy roztoků solí manganu se změnou oxidačního čísla.

Nedá mi to a pro jistotu sem hodím upozornění (kdyby na to náhodou narazil někdo, kdo by si to chtěl hrozně vyzkoušet a nic o tom nevěděl), že při pokusu je nutné dodržet bezpečnost práce a mít na sobě alespoň ochranné brýle a plášť. Roztoky hydroxidů jsou silné žíraviny, stačí jedna kapka, aby člověk přišel o zrak. Někomu, kdo s podobnými věcmi nemá zkušenosti bych doporučoval to nezkoušet.

Pokud se krystal nepoškodí lakem na nehty (nevěděl jsem že se dělá průhledný) určitě ho lze naředit acetonem a udělat tenčí vrstvu.

Dobrý večer,

viděl jsem, že někteří jste vypěstovali krystaly kuchyňské soli. Poradíte mi, jak na ní? Mám s ní jednu zásadní potíž - místo aby narůstal krystal, tak se na hladině tvoří krusta. Plus po niti roztok vylézá nahoru a narůstá jako korál. Na krystalu narostly nějaké malé krystalky. V každém případě tímhle způsobem větší krystal nevypěstuji. Je to už můj druhý pokus po asi půl roce, se stejným výsledkem.

S modrou skalicí, kamencem nebo síranem draselno-chromitým žádný podobný problém nemám, ty rostou v podstatě samy.

Nevíte někdo, v čem může problém spočívat?

Díky, Honza

Jeden výpěstek třeba tady:

↑ Batman23:

Šel by. Jeden mám, když tak dám foto.

Zdravím, nevím, jestli to tady ještě funguje, jsem tu nový a začal jsem pěstovat krystaly, pár ukázek - Skalice modrá, Červená krevní sůl, Žlutá krevní sůl.
Poradí mi někdo, jak vypěstovat krystal ze Skalice zelené? Materiál mám, velmi čistý (FeSO4). Děkuji.

↑ pietro:
Ahoj. Tohle jsem zkoušel, jenže balení koupené běžně v drogerii je směs FeSO4 + nějakého amonného hnojiva a písku, takže při rozpuštění vzniklo bahno. Krystaly sice vznikly, ale byly křehké a zažloutlé.
Včera jsem sehnal chemicky čistý FeSO4, nevím ,jestli tam bude stejný postup přípravy nasyceného roztoku. Děkuji všem za radu. Údajně by se měl roztok něčím okyselit proti oxidaci. Že by H2SO4?? A kolik???

↑ stanix:

Zelená skalice z hobby marketů obvykle bývá bez přísad, nicméně bývá značně zoxidovaná. Šlo by si s tím trochu pohrát a přečistit to, ale pokud máš nějaký lepší laboratorní materiál, nemá to cenu.

Okyselit sírovkou stačí trošku - prostě jen aby to bylo kyselé. Dělá se to jednak kvůli hydrolýze a taky kvůli tomu, že je dvojmocné železo o něco stabilnější vůči oxidaci v kyselém prostředí (nicméně to té oxidaci nezabrání). Můžeš tam dát i nějaké hřebíky nebo nějaký jiný kus železa, jak navrhuje ↑ Kenniicek:, abys zamezil oxidaci. Úplně nejlepší by bylo síran železnatý konvertovat na síran amonno-železnatý (stačí v roztoku rozpustit stechiometrické množství síranu amonného). Existuje i analogická draselná sůl. Má to dvě výhody. Za prvé jsou tyhle podvojné sírany stabilnější vůči vzdušné oxidaci než ostatní železnaté soli. A za druhé tvoří hezčí krystaly než síran železnatý (aspoň dle mého názoru). Akorát si dej pozor na nižší rozpustnost. Ve finále ale ten krystal stejně budeš muset chránit proti oxidaci v epoxidové pryskyřici, parafínovém oleji nebo něčem podobném.